Posouvání lidských limitů je dlouhodobě ostře sledované téma. Ve světě vytrvalostního běhání pak budí největší rozruch snaha o překonání dvouhodinové hranice na maratonu. Ta loni těsně odolala keňskému fenoménu Eliudu Kipchogemu, který pod taktovkou projektu Nike Breaking2 zaběhl čas 2:00:25. Právě značka Nike vyvíjí v tomto směru největší aktivitu a protože pro zaběhnutí tak rychlého času hraje roli každý detail, je věnována nemalá pozornost i použitému vybavení.
Základním prvkem jsou pak bezesporu běžecké boty a model Vaporfly v uplynulé sezóně ukázal, že dobře navržená závodní bota je schopná citelně ovlivnit váš výkon. Na základě vědecké studie bylo potvrzeno, že zlepšení výkonu o čtyři procenta není v případě Vaporfly pouze marketingový tah, ale že se číslo opírá o skutečná data. U některých běžců bylo zaznamenáno dokonce ještě výraznější zlepšení efektivity běhu, ale hranice 4 procenta byla v porovnání s ostatními závodkami od Nike a adidasu pokořena u všech běžců, kteří se studie vědců na univerzitě v americkém Boulderu zúčastnili.
Přesto této botě něco k dokonalosti chybělo. Podle reakcí Kipchogeho i dalších běžců má bota ve vlhkém prostředí tendenci nasáknout, a tím zvýšit hmotnost. Kromě toho nebylo možné svršek dostatečně poupravit tak, aby stoprocentně vyhovoval potřebám konkrétního tvaru chodidla u elitních běžců. Tlumící vrstva s karbonovou deskou je přitom u elitního modelu individuálně vyráběna pro každého běžce, který má možnost v této botě závodit.
3D tištěný svršek Flyprint
Z toho důvodu byla věnována velká pozornost tomu, aby byl svršek ještě lehčí, tvarovatelnější a prodyšnější. Výsledek nese označení Nike Flyprint, a jak už samotný název napovídá, využívá technologii 3D tisku.
Ten není ve světě běžeckých bot ničím novým, ale až doposud se tiskla výhradně tlumící vrstva. Nike je tak první, kdo se pokusil o aplikaci této technologie pro výrobu svršku.
Tiskne se metodou zvanou Solid Deposit Modeling a používá se cívka s TPU vláknem, které se postupně odvíjí, taví a aplikuje na předurčené místo. Mezi nejzajímavější výhody 3D tištěného svršku oproti onomu 2D tkanému patří zvýšení dynamiky přidáním spojů mimo klasickou strukturu tkaniny. Vlákno se taví, proto ho není nutné pro upevnění provlékat. Zapomínat nesmíme ani na nižší hmotnost výsledné tkaniny a vyšší prodyšnost materiálu.
Kromě toho je pro výrobu Flyprintu možné zohlednit naskenovaný tvar běžcova chodidla, takže výsledek bude na noze sedět bez jakýchkoliv kompromisů. Zásadním problémem při výrobě 3D tištěných materiálů byla časová náročnost, ale i tento zádrhel se podařilo odstranit, takže v Nike se v těchto dnech intenzivně testují nové a nové tvary a kombinace.
Nike Vaporfly Elite Flyprint na nohách Eliuda Kipchogeho
První běžecké boty s touto technologií pokřtil vítězstvím na Londýnském maratonu výše zmíněný Eliud Kipchoge. Nyní se Flyprint používá pouze u speciálního závodního modelu Vaporfly Elite Flyprint, který není možné běžně zakoupit.
Vzhledem k rozmachu 3D tisku a výroby bot na míru je ale pouze otázkou času, než Nike nabídne tuto technologii také široké veřejnosti
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert. |
