Vidina rychlého času je tak lákavá, že ekologické smýšlení jde velmi často stranou a po každém větším závodě to v lese vypadá jako na smetišti. Přitom by stačilo tak málo a po proběhnutí posledního závodníka by si nikdo nemusel všimnout, že se zde vůbec nějaký závod konal.
Prázdné obaly od gelů, plastové kelímky, houbičky napuštěné vodou. To vše a celá řada dalších odpadků bohužel neodmyslitelně patří ke každému většímu závodu ve městě i v přírodě. Těžko říct, proč se to děje stále dokola, ale nejeden organizátor by mohl vyprávět o tom, kolik problémů se schválením trati skrze chráněnou krajinnou oblast mu způsobil nepořádek na trase po skončení závodu.
Možná mají někteří závodníci dojem, že v rámci startovného mají i úklid svého nepořádku, nebo je jim to zkrátka jedno. Plastové obaly od sportovní výživy jsou ale víkend co víkend smutným ukazatelem toho, kde se zrovna konal nějaký závod. A je úplně jedno jestli se závodí v běhu, na kole nebo v jiné disciplíně.
Na tom donést prázdný obal od gelu nebo vysušenou houbičku až na další občerstvovací stanici, kde se dají odpadky bez potíží vyhodit, přitom není nic těžkého. Hmotnost několika gramů těžko někoho výrazně zpomalí. A pokud by snad vadilo umazání oblečení od zbytků gelu, není nic snazšího, než vzít si s sebou do kapsy prázdný sáček, který případnému znečištění zabrání. Těžko se ale dá argumentovat tím, že prázdný obal není kam uklidit, pokud běžec zvládnul s plným gelem doběhnout až do poloviny závodu, kde přišel čas na jeho konzumaci.
Tuto problematiku řeší poslední dobou čím dál víc i organizátoři závodů a za odhození odpadků udělují striktní diskvalifikaci. Dopadnout hříšníka přímo při činu je bohužel prakticky nemožné, proto toto pravidlo bohužel příliš velký dopad nemá.
Jak při závodech nakládáte s odpadky?
Situaci zlepší jen změna smýšlení i chování všech zúčastněných, aby po běžeckém, cyklistickém nebo běžkařském závodě v lese nezůstalo nic přebytečného.
To se samozřejmě týká i některých méně zodpovědných organizátorů, kteří za sebou nechávají neuklizené plastové značení i několik týdnů. Na obou stranách barikády je tak stále na čem pracovat. I z tohoto důvodu vzniká celá řada pravidel. Nejčastěji se můžete setkat s tím, že po vás na trailovém závodě budou vyžadovat vlastní kelímek na pití nebo nádobu na odpadky.
Skládacích kelímků dnes existuje celá řada a jako úložný prostor na odpadky vám poslouží jakýkoliv pevnější sáček. Ve výsledku na tom není vůbec nic těžkého, stačí chtít a mít alespoň trochu úcty k naší krásné přírodě.
Vítek KněžínekVítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert. |