• Monitoring spánku: chytré hodinky ho mohou i zhoršit

    „Jak ses dneska vyspala?“ Na tuto otázku dnes můžeme podat vyčerpávající odpověď v podobě podrobného grafu z aplikace chytrých hodinek. Přečtěte si, jaký přínos mají tyto informace, a samotné monitorování, pro běžného smrtelníka.

    Monitoring spánku může přinést zajímavé informace, ale může nás i podvědomě budit | foto: Profimedia.cz

    Monitoring spánku je aktuálně jednou z nejvyhledávanějších funkcí chytrých hodinek. Z lékařského, ale i marketingového hlediska se to nabízí: žijeme rychlé, hektické životy, hlavou se nám honí spousta problémů a takzvaně nestíháme – často ani spát.

    Někdy možná není od věci podívat se na graf, jak dlouho a jak tvrdě jsme spali nebo kolikrát jsme se v noci probudili, a zamyslet se nad svým životním stylem. Kvalitní chytré hodinky navíc umějí poukázat na možné problémy se spánkem, které není od věci řešit s odborníkem. Co ale psychologický efekt takových hodinek? Může nás chytrá elektronika i podvědomě rušit?

    S hodinkami nikdy nespíte sami

    Osobně jsem zvyklá spát sama, ve tmě a v tichu. Horší spánek mi způsobí třeba i zapomenuté náušnice v uších nebo tenký náramek. Ptám se psycholožky Radky Černé, jestli v takovém případě nemohou hodinky spánek spíše zhoršit.

    „Je to velmi individuální. Stejně jako někteří lidé nemohou spát v pokoji s druhou osobou, najdou se i tací, kterým budou vadit chytré hodinky,“ soudí. Hodinky mohou zhoršit spánek tím, že se příliš zaměřujeme na sledování statistik a že z toho, „jak dneska asi budeme spát“, může plynout nervozita.

    Další nepříjemností může být samotné chování hodinek. „Někomu budou vadit fyzicky na ruce, jinému zase může vadit, že při měření tepové frekvence ze zápěstí senzor svítí. Citlivější jedince může svícení displeje, svítící senzor či pípnutí hodinek ve spánku rušit,“ potvrzuje psycholožka.

    Ve spánku není utlumení senzorických systémů úplné – sluchový aparát zůstává v pohotovosti a i ve spánku je schopen rozlišovat podněty, dokonce i podle jejich důležitosti. Hodinky by tedy v noci rozhodně neměly nijak pípat, vibrovat a přijímat zprávy z mobilu.

    „Pokud jedinci není spaní s hodinkami příjemné, nedoporučovala bych to. Za cenu snížení kvality spánku to určitě nestojí,“ doporučuje Radka Černá.

    Biologické hodiny vs. chytré hodinky

    „Pravidelný rytmus spánku a bdění neboli cirkadiální rytmus se u člověka i jiných živočichů vyvinul na základě střídání světla a tmy. Dřívější výzkumy potvrdily u člověka takzvaná suprachiazmatická jádra hypotalamu neboli biologické hodiny, které tyto rytmy řídí. S rytmicitou je hodně svázán hormon melatonin,“ líčí odbornice.

    Ačkoliv je běžně uváděno, že většina zdravých lidí spí šest až osm hodin denně, asi dvě procenta populace si vystačí s méně než pěti hodinami spánku a stejně tak zhruba dvě procenta populace potřebují spát déle než devět hodin. Potřeba spánku je pravděpodobně vrozenou záležitostí.

    Hodinky vycházejí hlavně z pohybu a tepové frekvence. Při odborném sledování ve spánkových laboratořích se bere v potaz mnohem více faktorů – měří se EEG, oční pohyby, svalové napětí, srdeční činnost či periodické pohyby končetin.

    „S chytrými hodinkami to asi nelze srovnávat, nicméně hodinky se velmi podobají aktigrafu. Jde o metodu, založenou na sledování doby spánku a bdělého stavu: bdící člověk dělá více pohybu než člověk spící,“ vysvětluje Radka Černá a pokračuje: „Aktigraf se podobá hodinkám, upevněným na nedominantní ruku, a měří počet pohybů ruky za určitý časový interval. Většinou se nosí minimálně osm dní, aby byly naměřené výsledky validní.“ Podle výzkumů se toto zařízení osvědčilo při sledování a terapii spánku dětí a při léčbě poruch cirkadiálních rytmů dospělých.

    Přihlaste se na závody do Zoo Brno

    Pro již tradiční běžecký závod jsme nachystali novou, ještě krásnější trať vedoucí zoo, loukami s výhledy i lesem. Osm kilometrů se na vás těší 15. září 2018.

    Traca Craft RUNGO běhu brněnskou zoo pro rok 2018

    Má smysl „zdravé umělé probuzení“?

    Buzení podle vnitřního cirkadiálního rytmu je opět dosti individuální záležitostí: Někdo se umí vzbudit sám od sebe takřka na minutu, jiný se budí pravidelně 15 minut před budíkem, jiný potřebuje mechanický budík na dně talíře, aby se vůbec probral. To ale neznamená, že je pro něj na probuzení příliš brzy. „Pokud se člověk ´přespí´ a dopřeje si dlouhý dopolední spánek, není to ideální: dojde k útlumu metabolických procesů a člověk je po zbytek dne utlumený,“ vysvětluje psycholožka.

    Otázkou je, zda takovým lidem pomůže využívat funkci chytrých hodinek, nabízející probuzení v takzvaný ideální čas, tedy v době, kdy máme lehčí spaní. „Opět je třeba si uvědomit, z čeho hodinky vycházejí. Je třeba mít na paměti i REM a nonREM fáze spánku. REM fáze spánku je hlavní snová část spánku. Při popisu spánkových fází se také hodně vychází ze záznamu EEG, což zatím hodinky – ani fénixy – neumí,“ usmívá se Radka Černá.

    Podle psycholožky mohou být hodinky dobrou pomůckou k „experimentování“ se vstáváním – některým jedincům může tento způsob probuzení vyhovovat. Lze zkusit třeba i tzv. polyfázický spánek, kdy spíme kratší dobu v noci a nedostatek spánku dospíme přes den několika kratšími „šlofíky“.

    „Nicméně podle mě je lidské tělo poměrně promyšlený systém, který většinou funguje i bez technického zásahu. Místo hodinek se snažme naslouchat svému tělu a jeho potřebám,“ uzavírá Radka Černá.

    Hodinky jako „e-lékař“?

    „Pokud člověk trpí dlouhodobě nespavostí, nadměrnou spavostí, pokud má problém se spánkovou apnoe, což je přerušení dýchání ve spánku, je třeba navštívit odborníka,“ doporučuje psycholožka. Nicméně na tyto poruchy přijdeme i bez hodinek.

    Třeba značka Fitbit plánuje v budoucnu možnost odesílat pravidelně data z chytrých hodinek přímo svému lékaři, který si může (na rozdíl od nás) všimnout určitých odchylek. „V dnešní době se hodně skloňují pojmy jako e-health a tele health a vzniká celá řada aplikací a programů, které vytváří statistiky všeho možného. Samozřejmě to proniká i do oblasti sportu,“ potvrzuje Radka Černá.

    Odbornice zároveň potvrzuje, že hodinky mohou být velmi dobrou motivací – ať už jde o splnění počtu kroků za den, minut pohybové aktivity za hodinu, nebo třeba propojení z aplikací a závodění, třeba v naší Rungo výzvě. (O technologiích a sportovní motivaci jsme si také nedávno povídali s psychologem.) Otázkou je, jak důležité je monitorovat i spánek.

    „Myslím si, že je na každém z nás, do jaké míry chceme moderní technologie využívat, k čemu je opravdu potřebujeme a co nám osobně vyhovuje. Za sebe mohu doporučit život i běh spíš žít a užívat si ho, než se neustále sledovat. Pokud je však člověk profesionální sportovec, je to něco úplně jiného – zde spánek hraje velmi podstatnou roli,“ říká psycholožka.

    Z pohledu hobby běžce podle ní může statistika spánku klidně zůstat doplňkovou informací, která ale může přinést i své ovoce – třeba tím, že si uvědomíme, že bychom možná měli spát více, nebo si pro zajímavost zjistíme, jak tvrdě jsme spali třeba po maratonu.

    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?

    Monitoring spánku: chytré hodinky ho mohou i zhoršit

    J46a67k86u33b
    R15o34u40s
    To jsou neskutečný kecy!
    J52a47r75o79s35l19a17v
    V94o33j51t83o47v68i91č
    S Garmini spim uz rok a pul, nosim je vlastne nonstop a sundavam jen kdyz potrebuji nabit. Nijak me to nerusi, na druhe...
    J58a54r55o29s71l97a60v
    V57o86j54t72o15v11i36č
    Sorry za zamenu "A" za "Q" , mam na mobilu novou klavesnici a jeste sem si na ni nezvykl :-D
    L39u60b36o23m73í24r
    D65u15f74e12k
    Já mám Fenixy 3 a dyž sem je měl první pár nocí, tak sem to zkusil. Díky ale ne, prostě to na té ruce zavazí.Teď jen...

    V diskusi je 7 příspěvků, poslední příspěvek 17. 7. 2018, 17:21

    mobilní verze
    © 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.