Když se mi náramek Tread v elegantním černém obalu dostává do ruky, jako první mě napadne, že to je chlapská záležitost. A to i přes všechny moje pokrokové názory, které s oblibou uvádím do praxe při vlastnoručních opravách auta, výměnách elektrických vypínačů a pokusném rozebírání porouchaných domácích spotřebičů.
Starosti se potvrdí v okamžiku, kdy si masivní záležitost, ne nepodobnou řetězu od elektrické pily, nasadím na ruku. Je mi to samozřejmě velké. A to hodně. Po chvilkovém ohledání zjišťuji, že jednotlivé segmenty lze snadno rozpojit a náramek tak zmenšit na požadovanou velikost. Ochudíte se tak sice o určitý počet nástrojů (v mém případě o celkem dost, protože mám zápěstí somálského dítěte), nicméně to není žádná tragédie.
Náramek obsahuje například dvě velikosti šroubováků, ale v akutních případech vám bohatě postačí jedna z nich. V zapojení tedy ponechávám díl obsahující univerzální plochý a křížový šroubovák a odstraňuji dva další šroubovákové díly. Ochuzuji se tím o dva klíče, které, doufám, nebudu potřebovat. Teď už náramek vypadá na ruce mnohem lépe. Zůstávají mi tak dva šroubováky, různé inbusy a klíče několika velikostí. Dále mám k dispozici otvírák na láhve, řezací hák, háček na vyjímání SIM karet, hrot na rozbíjení skla a další pomůcky.
První dojmy: odolný „krám“, který zaujme
„Co to máš na ruce? Tím bys mohla někoho zabít!“ „Ty teď posloucháš metal, nebo co?“ „Můžu si to zkusit?“ To jsou první reakce, které slyším, když s náramkem vyjdu mezi lidi. Musím přiznat, že na ruce mě trošku tíží. Přece jen jsem zvyklá na o dost subtilnější šperky. Příjemné je, že náramek nikde netlačí, neřeže a nezpůsobuje žádné jiné příkoří. To by mělo být samozřejmostí, říkáte si možná, ale na první dojem přece jen působí trošku nebezpečně.
I když asi ne natolik, aby neprošel bezpečnostní kontrolou na letišti nebo kdekoli jinde. To byl totiž také popud vzniku celého tohoto „udělátka“. Nápad na vytvoření něčeho podobného dostal Ben Rivera, ředitel společnosti Leatherman, když šel s dětmi do Disneylandu. V kapse měl jeden ze svých multitoolů a tamní ochranka ho vyvedla. Doprovodila ho dokonce až na hotelový pokoj, aby měla jistotu, že se nářadí zbavil.
Vznikl tak náramek s devětadvaceti druhy nářadí. Stačí si vybrat to, které potřebujete, zbytek náramku složit do podoby jakési rukojeti a začít pracovat. Náramek Tread je vyroben z kvalitní nerez oceli a je na něj pětadvacetiletá záruka – pokud se vám do té doby něco na náramku zlomí, máte nárok na bezplatnou výměnu. Aby také ne - jeho cena není zrovna nízká. Ve stříbrné variantě ho pořídíte za necelých pět tisíc, v černé za necelých šest.
Neustále při ruce
Design je jednoduchý, utilitární, svým způsobem vlastně i elegantní. Jednotlivé segmenty jsou mírně prohnuté, takže na ruce sedí dobře. Tvar segmentů ale mírně znemožňuje pohodlné vytvoření „rukojeti“ při práci. Musíte trošku chytit správný „grif“, než se vám povede bez problémů něco zašroubovat. O jakémkoli byť jen náznaku ergonomie si můžete nechat zdát. Na druhou stranu, tu od spojení multitoolu s náramkem asi ani čekat nemůžeme.
Rozhodující je praktičnost a fakt, že pokud se Tread rozhodnete nosit, máte ho vždy po ruce. Respektive na ruce. Výrobce počítal s uživateli z řad rybářů, jachtařů, milovníků starých vehiklů, na kterých se co chvíli může něco pokazit. Nosí ho třeba kameraman Jakuba Vágnera, který neustále nastavuje různé stativy a rychle dostupné nářadí je pro něj neocenitelnou záležitostí. Prohledáním instagramových fotografií s hashtagem #leathermantread snadno určuji cílovou skupinu této vychytávky: lovci, fotografové, vodáci, vysokohorští turisté, ale třeba i námořníci potápěči (jeden z dílů slouží jako klíč na kyslíkové láhve) nebo motorkáři. Prostě dobrodruzi.
Nepohodlné nářadí, které vás ale zachrání v nouzi
Já zkouším, co Tread dovede, v poměrně běžných podmínkách. Domácí práce zvládá skvěle: výměna vypínače, odšroubování krytu svítidla, dotažení matic na plochých spojích, kde je dostatek prostoru pro manipulaci. Vše jde dobře. Kromě běhání trávím hodně času na kole, na horských túrách, na motorce a v Citroënu 2CV z roku 1980. Taková věcička by se mi tedy mohla hodit.
Při utahování šroubů na jízdním kole mě chytá lehčí hysterický záchvat. Nemá to dostatečnou páku, protože rukojeť se mi smýká v ruce, špatně se to vejde pod košík na láhev, který chci přemístit. Jsem ve spěchu, náramek tedy zahazuji a hledám klasický inbus. Nenacházím, takže Tread dostává druhou šanci. Když pracuji pomalu a s rozvahou, jde už vše dobře.
Auto jsem jako na potvoru přivezla ze servisu, takže se mi na cestě neporouchá, ale zkusím alespoň zkusmo vyšroubovat trysku karburátoru, což je jedna ze závad, které se na cestě mohou přihodit poměrně často. Díky variabilní „rukojeti“ jde manipulace ve stísněném prostoru dobře. Trošku mě zamrzí, že šroubovák není magnetický – v prekérních situacích, kdy si šroubek nemůžete dovolit ztratit, by se to hodilo. Zároveň odhaluji, že se pojistka přezky dá použít jako nástavce na bity z gola sady. Jsem nadšená - lacinou ráčnu jsem nedávno rozbila, takže se mi jako záchrana hodí. Navíc se díky „pohyblivé rukojeti“ v podobě náramku vejde všude.
Klíče jsou na náramku spíše pro parádu. Respektive klasické matice s nimi uvolníte i utáhnete bez problému, ale v mnoha případech jsou na své úkoly krátké, především kvůli svému uzavřenému tvaru. S utažením zpětného zrcátka na skútru si tak neporadily. Nejvíc na náramku oceňuji speciální nástroje. Kyslíkovou láhev asi nikdy otevírat nebudu, ale potěšil mě ostrý řezák. Hodil se mi, když jsem potřebovala vyříznout díru v objemné krabici, kterou jsem nesla z pošty, ale zvládne toho mnohem víc. Třeba přeříznout lanko, horolezeckou šňůru nebo bezpečnostní pásy v autě, což se stejně jako hrot na prolomení (i bezpečnostního) skla může hodit při autonehodě.
Pomocník na špinavé práce na cestách
Když si s náramkem hrajete v ruce, může se vám stát, že se díly zaklesnou do sebe a stane se z něj tak trochu hlavolam. V extrémním případě se to patrně může stát i při práci s ním, takže radím s ním zacházet s rozvahou. V kontrastu s touto nevýhodou musím vyzdvihnout design hlaviček šroubků, kterými jsou jednotlivé segmenty spojeny: díky široké drážce je lze snadno vyšroubovat mincí, kterou většinou každý z nás má po ruce. Hodí se to pro nouzové rozpletení zmíněného „hlavolamu“, ale i tehdy, kdy se vinou malého manipulačního prostoru nedostanete k jádru problému s celým náramkem. S jedním dílem dosáhnete tam, kam dosáhnete pouhou rukou.
Je jasné, že když budete opravovat doma, dojdete si raději pro „opravdové“ nářadí. Na cestách může být ale záchrana díky tomuto pomocníkovi nedocenitelná. Materiál je opravdu kvalitní a snese i velmi hrubé zacházení. Pro dotažení povolených součástek na cestách se hodí skvěle. Ne vždy by vás asi zachránil od průšvihu, ale jde přesně o onu vychytávku, na kterou si s láskou vzpomenete ve chvíli, kdy ji nemáte. Třeba když potřebujete na hotelu otevřít pivo nebo utáhnout šrouby na chatrném držáku sprchy v koupelně. Nebo když se vám na cyklovýletě uvolní onen košík na láhev, kterou pak musíte vézt v kapse.
Klasický multitool ale náramek bohužel nenahradí. Chybí třeba malý šroubováček na jemné práce (jako například dotažení šroubku na brýlích). Hodí se na méně náročné, „špinavější“ práce a pro případy, kdy nemůžete klasické nářadí vozit. Jeho cena je poměrně vysoká, takže jsem bohužel neotestovala jeho největší přednost – možnost přenést ho přes letištní ochranku. Kontrola na Pražském hradě s ním ale problém neměla ani při konkrétním dotazu, zda ho lze pronést: neobsahuje bodnou čepel a vyhovuje požadovaným rozměrům. V praxi ale musíme počítat s tím, že různé ochranky mají různá pravidla.
