Doporučujeme

Jak vyzrát na intervalový trénink když po ruce nemáte atletický ovál? | foto: Jakub Nedbal

Jak vyzrát na intervalový trénink, když po ruce nemáte atletický ovál

  • 3
Intervaly tvoří základ při rozvoji rychlosti i tempové vytrvalosti a tento typ tréninku je neodmyslitelně spjatý s během na atletické dráze. Zoufat však nemusí ani ti, kdo po ruce žádnou dráhu nemají, nebo jimž nevyhovuje běhat stále dokola jako křeček v kolečku.

Důvod, proč se většina rychlostních a intervalových tréninků odehrává na dráze, je prostý. Nemusíte hledat dostatečně dlouhý úsek, kde nepotkáte žádné kopce, semafory, nerovný povrch nebo neohleduplné řidiče. Na vše stačí 400 metrů dlouhý ovál s přesně vyznačenými úseky. Jedinou nevýhodou dráhy tak zůstává nutnost počítat odběhnutá kolečka a zapomínat nesmíme ani na skutečnost, že se na dráze nedá spoléhat na jinak přesné GPS sporttestery. Více o specifikách tréninku na dráze se dočtete v našem článku.

Řešení mimo ovál

Mimo dráhu bude situace vždy o něco složitější, ale nikdy ne neřešitelná. Bude to chtít trochu úsilí, abyste si našli dostatečně dlouhý rovinatý úsek, na kterém si budete jistí, že vás nic nevyruší. Takový úsek by měl měřit alespoň jeden kilometr, ale čím delší bude, tím příjemnější budou zejména dlouhé intervalové tréninky. Ideální jsou pro tyto účely cyklostezky a chodníčky kolem řek. Obvykle na nich nebývá příliš mnoho zatáček a ve většině případů nenarazíte ani na žádná výraznější stoupání.

Místo metrů minuty

Vzhledem k tomu, že na rozdíl od dráhy se na silnici nebo cyklostezce nemůžete spolehnout na přesně vyznačenou vzdálenost, je dobré přepsat plánovaný trénink z metrů na minuty. Měření a zejména hlídání vzdálenosti na displeji hodinek je při rychlém tempu takřka nadlidský úkol a pokukování na zápěstí každých pár vteřin vás zbytečně rozhodí. Při krátkých úsecích se navíc nedá na GPS plně spolehnout, a pokud budete běhat na cyklostezce kryté korunami stromů, bude vám přeskakovat i aktuální tempo.

Místo deseti čtyřstovek si raději přepočítejte, jak dlouho vám jedna čtyřstovka potrvá v plánovaném tempu, a trénink změňte například na desetkrát dvě a půl minuty v rychlém tempu. Nemusíte se tak stresovat tím, jestli hodinky zahlásily správnou vzdálenost, a místo sporttesteru nebo mobilní aplikace vám postačí i obyčejné stopky.

Souvislý tempový běh mimo dráhu

Na dráze se často běhají i delší tempové běhy. Obrovská výhoda dráhy je v tomto případě v absenci jakéhokoliv provozu a rušivých prvků, které by vás nutily zastavit. Zkrátka pustíte stopky, nastavíte požadované tempo a běžíte, dokud trénink neskončí. To se v běžném provozu ne vždy podaří a obzvlášť v městské džungli plné přechodů a semaforů je to prakticky nadlidský úkol. Na většině míst v Česku je navíc krajina značně zvlněná a běžet půl hodiny v požadovaném tempu po rovince může být až nečekaně složitý logistický úkol.

Pro tento typ tréninků už by byl výše zmíněný kilometrový úsek nevhodný. Časté otočky o 180 stupňů vás výrazně zbrzdí a rozhodí. Místo toho dejte přednost parkům, které bývají kolem dokola obkroužené asfaltovými chodníčky a na nichž nehrozí žádná kolize nebo zastávka kvůli semaforu. 

Parky tak slouží jako přírodní alternativa dráhy, a pokud leží na rovince a cestičky nejsou z hlíny, ale asfaltu, pak vůbec nevadí, že obvod parků má jen pár stovek metrů. V rámci kroužení po obvodu si odběhnete potřebnou vzdálenost s jistotou, že vás nic nebude rušit od tempa, které máte v plánu udržet. Ve větších parcích si navíc můžete trénink zpestřit tím, že každé kolo poběžíte jinudy, protože většina městské zeleně je doslova protkaná obrovským množstvím chodníků, které tvoří hustou síť.

Vítek Kněžínek

Vítek Kněžínek

Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert.

Nejčtenější