Irena Výborná je vždy dobře naladěná. Neskolí ji ani špatné počasí.

Irena Výborná je vždy dobře naladěná. Neskolí ji ani špatné počasí. | foto: Alena Maňáková

Irena: v adidas Women's Challenge jsem cítila, že jsem tu správně

  • 1
O Ireně Výborné, finalistce projektu adidas Women's Challenge 2014 se dá říct mnoho nej. Nejstarší z dvanáctky účastnic, nejvíc nabitá energií, nejpozitivnější a mohli bychom pokračovat. Její text o nabitém programu a nevzdávání se je toho důkazem.

Když jsem dostala v únoru zprávu, že jsem byla vybraná do projektu aWCh, přiznám se, že jsem si nedovedla představit, co mě čeká. Ale už první setkání s celým pracovním týmem projektu a jedenácti dalšími finalistkami, mě přesvědčilo, že jsem tady správně. Poznala jsem, že je to pro mě výzva - výzva k pilné práci! Konec váhání, jestli mám či nemám ten den trénovat, prostě vyběhnout musím! 

Nahlásila jsem, které závody a kdy chci běžet a Miloš Škorpil mi poslal tréninkový plán přímo na tělo. Neříkám, že jsem se ho držela úplně přesně, ale odchylovala jsem se od něj jen málo. Co jsem jeden den zanedbala, snažila jsem se dohnat v dalších dnech, aby týdenní plán vždy souhlasil.

ReuterRun v Boršově

Tento závod se běhá na počest kapitána americké armády, který byl nad Boršovem v r.1945 sestřelen fašisty. Musel se pak skrývat v lesích a brodil se přes studenou Vltavu. Na jeho památku se tento kros běhá přes kořeny, kameny, do vrchu, tedy spíše necestou, než cestou. 

Na závěr se brodí Vltava. Ale není to jen nějaká říčka. Vltava je v těch místech dosti široká, dno pokrývají velké ostré a kluzké kameny a proud je tam velmi prudký. Každý rok tedy sleduji před závodem stav na českých tocích, hlavně na Vltavě, ale stejně tam pravidelně zahučím až po uši! Je to prostě krásný závod!

Pak začaly závody - pražský půlmaraton, půlmaraton na Lipně, v Karlových Varech a pekelné horko na půlmaratonu v Českých Budějovicích. Mezitím jsem si „střihla“ několik menších regionálních závodů - Hospicovou desítku v Prachaticích, závody seriálu Run-tour, výběh na Kleť, ReuterRun v Boršově a další. V létě se nějak dostavila únava a já dvakrát za sebou při tréninku upadla a rozbila si obě kolena. Ale vždy jsem vstala, zjistila, že můžu chodit, ba i běžet a trénink jsem dokončila.

Tak uběhlo léto a ohlásil se pražský Birell závod. Tam jsme většina gazelek ruku v ruce uběhla společně pětikilometrový adidas běh pro ženy. Já a Hanka Marvanová jsme si ještě daly i tu Birell desítku navrch. Byl to krásný zážitek!

Radost mi nedělaly jen tyto velké závody, ale i ty malé. 26. září jsem běžela v Českých Budějovicích SINOP závod na 7,2 kilometru. Celou dobu vytrvale pršelo a já si říkala, že dnes může závodit jen blázen. Těch „bláznů“ se nás tam sešlo devětadvacet, bylo to moc pěkné a já sice nevyhrála pohár, ale zato mraženou kachnu! Pak neběhejte, třeba i v dešti! 

Pak jsem se vydala na 118. ročník silničního závodu Běchovice - Praha. Běžela jsem ho už mnohokrát a i jsem stála na stupních vítězů, tedy na 3. místě, ale letos jsem si vyběhala ve své kategorii zlatou medaili! Běchovice jsou pro mě srdeční záležitost, tak mě umístění moc těší.

Teď v sobotu jsem si dala s gazelkou Alenou a její dcerou poslední závod ze seriálu Run-tour v Praze na Ladronce. Počasí vyšlo, závodníků bylo mnoho, atmosféra skvělá a můj čas byl téměř o půl minuty lepší než v Běchovicích! 

Tím ale letos nekončím! Jsem přihlášená na další závod v Českých Budějovicích a pak už přijdou na řadu Mikulášské, Vánoční a Silvestrovské běhy. A na příští rok jsem přihlášená na všechny běhy jako letos. Moc bych si přála, abych je odběhla dobře - v pohodě a ve zdraví!