Ona
Sice křivá, ale přesto startovní čára.

Sice křivá, ale přesto startovní čára. | foto: Jiří ŠvorcXman.cz

Silný příběh kardiaka: Nejlepší startovní čára je ta, kterou si nakreslím sám

  • 5
V průběhu dvou let vám představujeme obyčejné lidi, kteří nejsou abstraktní, jsou hmatatelní a obyčejní jako vy. Jen začali běhat a mají pocit, že jim to změnilo život. Dnes, k druhému výročí našeho webu, odhalíme jeho tvůrce, šéfredaktora Marka Odstrčilíka, a to bez jeho vědomí. Vždyť „narozeniny“ si žádají překvapení.

Jak začal Marek běhat a jak vznikl nápad založit RUNGO?

Jan Kužník, šéfredaktor Technet.cz a kamarád: Už je to tak dávno a ani si to vlastně moc nepamatuju. Všechno vzniklo spontánně. Já nikdy moc nesportoval, Marek na druhou stranu bez nějaké sportovní aktivity nevydržel ani den. Ani jeden z nás však nebyl běžec. Přesto jsme spolu začali běhat. On tahal mě. Já každé ráno vstával v půl sedmé jenom proto, že na mě Marek už čekal u šraněk. Kdyby bylo po mém, spal bych dál. Říčanský les je skvělý nejen na běhání. Právě zde byly počátky RUNGA. Při našich společných výbězích, jejichž tempo pro mě nesportovce Marek koncipoval tak, že jsme si mohli pohodlně povídat. A tak jsme si povídali. Hodiny povídání to byly.

Pak jednou Marek zašel k lékaři, protože se chystal na nějaký extrémnější sportovní počin na kole, a už v nemocnici zůstal. Doktor Pirk mu po operaci srdce jenom suše sdělil, že kdyby býval na ten závod skutečně jel, už by se z něj nevrátil. Rozšířenou aortu mu lékaři vyspravili doslova za pět minut dvanáct. Když měl po operaci, tak jsem ho zase chvilku tahal já. Začali jsme úplně znova. Chůze, běh, chůze. Neustálé kontrolování tepovky. Jenže sportovce nezastavíš.

Marek rozhodl, že dáme maraton. Ne nějaký obyčejný, městský maraton, ale vlastní běh. Z Říčan do Sázavy. Jeden z původních nápadů dokonce byl, že poběžíme do Pardubic pro perník. Oběma nám totiž bylo sympatičtější dát běhu nějaký důvod, nikoliv jen hltat kilometry. Byla to také taková výzva pro kancelářské krysy, jako jsem já, aby se sebou něco dělaly. A u těch výzev už zůstalo.

Nejprve vycházely v rámci facebookové skupiny Předežeň Xman (web, který měl na iDnes.cz Marek tehdy na starosti). Tehdy Marka uchvátilo, jak skupina plná běžců ožila a pod rukama mu vznikal nový organismus, komunita. To byl impuls, proč se Marek rozhodl nápadu RUNGO, s jehož geniálním názvem přišel už rok předtím, vdechnout život. Chtěl vytvořit samostatný web o běhání, který by byl jiný než všechny ostatní běhací stránky. Bavil by totiž i kancelářské krysy. Když pominu všechny nutné přípravy na rozjetí webu, jako je vymýšlení obsahu a váhání nad tím, zda půjde udržet nastavená laťka, pak jsme opět v říčanském lese společně vymysleli reklamu, která o novém, tehdy ještě neexistujícím serveru řekla vše ve třiceti sekundách. Vznikl spot s naháčem a podtitulem, o běhání vám prozradíme vše.

Předežeň Xman.cz pokračuje i na RUNGO, zapojte se...

Proč se Marek dostal k běhání víc až po operaci?

Jan Kubita, přítel: On dost sportoval už před ní, ale neběhal tolik a ani o tom nemluvil. Jezdil závodně s psíma spřeženíma a jezdil hodně na silničním i horským kole. Řekl bych, že ho možnost běhání se věnovat víc nenapadla, protože s tím neměl spojenej žádnej silnej příběh. Třeba u těch psích spřeženích to, pokud si to správně pamatuju, byly knížky o historii těch neskutečně drsnejch závodů napříč Aljaškou.

Už před tou operací mu všichni říkali, že už to se sportem nebude nic moc, že se bude muset dost hlídat a tak podobně. On z toho byl Mára, duší i tělem závodník, nejdřív pochopitelně zničenej, ale vlastně jenom chvíli, protože, jestli si to správně pamatuju, někdy brzo po tý operaci si přečetl článek o chlapíkovi, kterýmu v mladým věku našli stejnou nemoc a prodělal i stejnou operaci, a přesto pak dokázal uběhnout maraton. Úplně ožil. Těch příběhů pak našel víc. Myslím, že ho to nakoplo.

Marek Odstrčilík

  • bydliště: Říčany, Brno
  • věk: 42 let
  • váha: 95 kilogramů
  • výška: 193 centimetrů
  • zaměstnání: šéfredaktor RUNGO.cz
  • motto: „Nejlepší startovní čára je ta, kterou si nakreslíš sám.“
S tímhle to šlo lépe. Protikřečové zobání.

Pamatuju se, jak jsme za ním s kámošema byli v Poděbradech v lázních, tak týden po tý operaci, šourali jsme se po kolonádě, Mára úplně bledej, vychrtlej, vyčerpanej po deseti krocích a přitom mlel něco o tom, že bude sportovat, že to jde. Přišlo nám to samozřejmě nemožný.

Řekl bych, že se v první řadě z tý situace zkrátka nepodělal. Nevěřil slepě doktorům a pesimistům, kteří ho viděli maximálně na lavičce v parku krmit holuby, nesmířil se, sám si hledal informace, studoval možnosti, našel při tom silnej příběh, kterej byl navíc spojenej s běháním a tak prostě běhat začal. Taky je důležitý, že si dal konkrétní cíl, ten maraton.

Možná by ho běhání chytlo i dřív, kdyby k tomu měl příležitost. Ale potřeboval k tomu nejspíš tenhle silnej příběh.

Jaké jsou běžecké cíle Marka?

Nikola Havlík, redaktor RUNGO.cz, kamarád a trenér: Nelákají ho závody, ale divoká a nespoutaná příroda. A přesně taková je Rujána, kam by se rád podíval. Jako trenér jsem mu jeden čas pomáhal s plánem a rychlostí, ale vždy ho to nakonec táhlo jen nazout si své osmačtyřicítky boty a běžet. Osamocen lesní pěšinou a přitom se nechat šlehat studeným větrem. Užívat si ten pocit volnosti, kdy si může běžet jen tak rychle, jak chce on, a zastavit se, kdy bude chtít. Jeden sen se mu však pravidelně vrací. Natrénovat na ultra distanci.

Oblíbená běžecká trasa

Marek Odstrčilík v Říčanských lesích

Filip Marvan, redaktor RUNGO.cz a kamarád: Miluje čistou přírodu Šumavy, kterou proběhl doslova z jednoho konce na druhý, často o ní mluví a rád se tam vrací. Myslím ale, že jeho nejoblíbenější trasa vede říčanskými lesy, kde zná každý kámen a každou pěšinku, přes voděradské bučiny až k Sázavě. Každou roční dobu je tam nádherně, ale když na podzim v těchto místech uspořádal speciální RUNGO výběh, nekonečná krása barev mi vyrazila dech. A když jsme pak tudy běželi v zimě, v období kolem Vánoc, viděl jsem, jak atmosféra těchto míst dokáže vždy alespoň na chvíli vykouzlit úsměv na jeho tváři i když třeba zrovna zažíval těžké životní chvíle.

Srdcervoucí pochod

Je to již tradice, že v době Markova srdcervoucího maratonu se rok co rok vydáváme na společný běh do říčanských lesů (Říčany u Prahy). Letos v neděli 18. října uskuteční Marek poprvé pochod. Sledujte naše stránky i facebookovou událost, kde se brzy dozvíte více.

Takto to probíhalo přede dvěma lety.

O tátovi a běhání

Sára Odstrčilíková, dcera (14 let): Táta překonal strach a výstrahy doktorů a šel si za svým. Obdivuju ho za to, co dokázal a snad ještě dokáže. Běhání mu dalo kamarády, poznávání nových věcí a míst, ale i radost a doufám, že i spokojenost. Běhání ho vždycky dělalo šťastným, dělá šťastným a bude dělat šťastným. Táta je jasným příkladem toho, že nemusíš dělat věci vrcholově, abys v nich uspěl. On má právě běhání - neuspěl v něm na předních příčkách závodů, ale právě u čtenářů, kamarádů a i u mě.

Jak šel čas: Marek o své operaci a běhu

Čím mě Marek vytočí

Magdaléna Ondrášová, redaktorka RUNGO.cz a partnerka: Marek mě dokáže vytočit čímkoliv celkem spolehlivě, když je nachlazený, něco ho bolí a hlavně když má hlad. Snažím se tomu předcházet tím, že se ho snažím přimět něco sníst, když dlouho nejedl, nebo mu sháním lékaře a léky. To už je ale zpravidla pozdě, v takové náladě on přece nemůže něco pozřít, natož dojít k lékaři. O relaxačním běhu ani nemluvě. Kde má vzít energii, když přece nejedl?

Miluje přírodu a pohyb, obzvlášť, když je na konci trasy oblíbená kavárna s delikatesní kulajdou nebo pastrami sendvičem. Nerad by, aby se z něj stal tlustej chlap, tak proto musí taky běhat. Má duši závodníka a potřebuje cítit, že ještě není úplně ze hry, že není chcíplej kardiak.

SOUTĚŽ

Dva roky se redakce věnovala tvorbě obsahu webu i budování komunity na Facebooku. Napište nám nyní vy, co vám RUNGO dalo či vzalo.

Pište do dnešní půlnoci na adresu magdalena.ondrasova@rungo.cz. Z došlých odpovědí vylosujeme tři, které odměníme funkčními nebo bavlněnými tričky s logem RUNGO.