Jak jsem začal: Do běhání jsem se pustil někdy v zimě 2010, bral jsem to jako doplněk a hlavně jako přípravu na kolo. Moc dobře si pamatuju, jak jsem běh nenáviděl. Ve škole jsem se z něj vždycky snažil nějak vykroutit, vymluvit.
Za nás se ještě musel plnit Odznak zdatnosti, dodnes si vzpomínám, jak jsem se spolužákem švindloval, když jsme běhali v parku tři kilometry. Předloni mě ale kamarád pozval na půlmaraton a od té doby běhám celoročně. Baví mě to, nádherně si vyčistím hlavu a užívám si radost z pohybu.
Proč běhám: To je, jako kdyby se mě někdo zeptal, proč dýchám. Pro mě je běh oslava pohybu, jsem šťastný, že se můžu hýbat, a to někdy i v rychlejším tempu, že si můžu užívat přírody kolem, nabíjí mě pozitivní energií.
Radek Čadavěk: v červnu mi bude už 40 bydliště: přes zimu Jablonné nad Orlicí, přes léto Klášterec nad Orlicí |
Běžecký sen: Ten největší je dvoudenní ultra podél Hadriánova valu, bohužel se mi však kvůli nemoci rozplývá rychleji, než dokážu běžet, takže mám v zásobě ještě jeden sen, a to je závod zařazený do kategorie Sky Running, to by snad mohlo dopadnout.
Oblíbená trasa: Nejraději běhám v lese nebo po horách, ale nejoblíbenější trasa je pro mě údolím Divoké Orlice na Zemskou bránu, člověk si tam najde spousty cest a cestiček a může tam pobíhat celý den. A když nechce, nikoho tam nepotká, maximálně srnky a muflony, takže to je moje nej….
