Na trhu je nepřeberné množství sportovních krémů, které slibují chladivý či hřejivý efekt pro zajištění maximální regenerace. Fyzioterapeut Jakub Veškrna však vysvětluje, že regenerační efekt, tedy prokrvení svalové tkáně, poskytuje spíše než samotné krémy jejich aplikace. „Tyto přípravky obsahují látky, které reagují na kůži i v podkoží a vyvolávají změny prokrvení v této oblasti. Na základě těchto změn pak vnímáme teplo nebo chlad. Tento efekt se týká primárně kůže a podkoží, ale dochází i k ovlivnění svalové tkáně mechanickým vlivem při aplikaci krému,“ říká.
Přihlaste se na závody do Zoo BrnoPro již tradiční běžecký závod jsme nachystali novou, ještě krásnější trať vedoucí zoo, loukami s výhledy i lesem. Osm kilometrů se na vás těší 15. září 2018.  |
Chladivé i hřejivé přípravky můžete koupit v nejrůznějších formách, od klasických krémů přes emulze až po olejíčky. Ve většině případů je jejich tepelný efekt způsoben obsahem výtažků z rostlin, takzvaných silic. Ty jsou rostlinami vytvářeny pro ochranu před býložravci. Silice jako například kapsicin a skořice vyvolávají pocit tepla, naopak máta nebo eucalyptus působí chladivě.
V horku vsaďte na chladivé krémy
Chladivé přípravky na kůži příjemně studí a tento pocit mnohdy přetrvává i po osprchování. Jelikož mají podpořit regeneraci a osvěžit, jejich nanášení je ideální především po tréninku. „Přípravky obsahující například kafrové látky, které vyvolávají pocit chladu, mohou pozitivně ovlivnit stav po zátěži, protože působí analgeticky. Obzvláště příjemné mohou být teď v teplém počasí,“ říká Jakub Veškrna.
V zimě zkuste hřejivku
V zimních měsících naopak nacházejí své široké uplatnění hřejivé krémy. Právě v tomto období může dojít k prochladnutí některých částí těla. Velmi náchylná je například oblast achillovek, která může nepříjemně bolet. První pomocí v těchto případech mohou být právě hřejivé emulze. Stačí nanést na postiženou oblast vrstvu hřejivého přípravku a přiložit igelitový sáček, který zajistíte obinadlem. Zábal by měl působit alespoň 20 až 30 minut.
Nanášení hřejivých krémů si řada běžců oblíbila v zimních měsících také před tréninkem, jako přípravu svalstva na zvýšený výkon. Hřejivky mohou navíc sloužit jako prevence svalových křečí způsobených chladem. Fyzioterapeut Jakub Veškrna však připomíná, že své opodstatnění má tento druh přípravků i po zátěži. „Pocit tepla po nanesení krémů souvisí s určitým relaxačním vlivem, pocitem uvolnění a prohřátí, a proto je jejich nanášení vhodné také pro regeneraci a relaxaci organismu po zátěži. Jejich aplikaci bych doporučil zejména v chladnějším počasí, protože navozují příjemný pocit tepla,“ radí.
Jde to i jinak
Pokud nejste příznivcem krémů, chladivý nebo hřejivý efekt můžete vytvořit i jinak. Nejjednodušším způsobem jsou bezesporu chladné koupele. Napusťte si vanu studenou vodou a ponořte do ní jen nohy, nejlépe na šest až deset minut. Studený podnět sám o sobě způsobuje snížení prokrvení. Avšak po ukončení koupele se tělo tento deficit snaží dohnat, a to právě tím, že prokrvení zvýší. To způsobuje odvod zplodin z metabolismu, které vznikají při zátěži. Dobré prokrvení má za následek prokysličení, tím i dostatečnou regeneraci tkáně.
Podobný efekt má také teplá voda. Důležité však je, aby nebyla příliš horká. Nohy je optimální namáčet ve vodě o teplotě asi 38 stupňů, a to po dobu 30 minut. „Nosiči tepla mohou být také například různé polštářky nahřáté v mikrovlnné troubě. Chladové podněty můžeme získat ledováním nebo například chladivými kompresními návleky,“ jmenuje další alternativy Jakub Veškrna.
Ať už jste se rozhodli k urychlení regenerace použít chladivé či hřejivé krémy, nebo jiný prostředek, vždy mějte na paměti, že se jedná jen o doplněk, nikoliv plnohodnotnou náhradou odpočinku. Dobře zregenerované tělo je méně náchylné na zranění, díky čemuž můžete stále více posouvat hranice své výkonnosti.
