Doporučujeme

Po prvních deseti kilometrech stále s úsměvem. | foto: archiv Veroniky Paláčkové

Veronika: jsem sice stále při těle, ale vydržím déle běžet a tepovka klesá

  • 3
Moje příprava na Namydlenou pětku je v plném proudu. S Nikolou Havlíkem ladíme formu, abych uběhla pět kilometrů za 35 minut. Jsem ve čtvrtém týdnu svého snažení a musím říct, že zatím překonávám sama sebe. Váha jde deko za dekem dolů, každým dnem klesne pod 106 kil, a rychlost jde nahoru.

Od posledního článku se událo opravdu hodně. Zaprvé jsem si v rámci tréninku 

Takhle Veronika začala

zkusila závod na 5 kilometrů v rámci seriálu RunTour. Netušila jsem, jak dopadnu, ale dala jsem si za cíl zaběhnout závod pod 40 minut. Je pravda, že jsem od březnového závodu v kuse neběžela déle než tři kilometry – pokaždé jsem totiž zpomalila do chůze kvůli vysoké tepovce – ale rozhodně jsem to chtěla zkusit. 

Den nato jsem od Nikoly dostala trénink na další týden. Vypadalo to, že je tam chyba, protože jeden z výběhů vypadal asi takto: Nebudu to protahovat, naprosto jsem překonala všechna svá očekávání, když jsem doběhla v čas 38:16. Asi šestkrát jsem zpomalila do chůze, abych snížila tepovku pod 170, takže jsem rozhodně našla velké rezervy.

  • 10 minut zahřátí
  • 2 x 5 km v tempu 8:10 min/km, 5 minut přestávka mezi
  • 20 minut indián

Nikola mě ale ujistil, že se o chybu nejedná a že svým výsledkem ze závodu jsem dokázala, že na to mám. Měla jsem tedy před sebou svých prvních deset kilometrů. Podotýkám, že jsem nikdy déle než 7 kilometrů neběžela (a i to s pauzami na chůzi).

Fotogalerie

Uběhnout letos deset kilometrů jsem si dala za cíl hned po březnových Tydýtech. A také hned po nich jsem se tak zasekala prací, že jsem dva měsíce skoro neběhala a tento cíl jsem odsunula na neurčito – především když jsem začala cvičit s trenérem v posilovně víc než běhat. Místo toho jsem si dala nový cíl – zhubnout tak, abych běh na deset kilometrů přežila bez úhony. Kdybych tehdy tušila, že mi stačí napsat to do tréninkového plánu, tak už možná teď běhám půlmaraton.

Ano, uběhla jsem deset kilometrů a jediné, co mě druhý den bolelo, byly prsní svaly, protože dopoledne před tímto výběhem jsem byla cvičit v posilovně s trenérem Danem.

Rozpisy od trenéra mají své kouzlo v tom, že je vám přinejmenším hloupé se alespoň nepokusit. Když jsem doběhla deset kilometrů, děsila jsem se, co přijde příště, ale Nikola mě ujistil, že "horší" už to nebude. Měl pravdu, po tak dlouhém běhu je cokoliv kratšího vlastně už poměrně snadné. Hlavní výběh tohoto týdne byl šest kilometrů v rychlejším tempu (s pauzou pět minut uprostřed), kdy jediné, co mi dělalo problém, byly ojedinělé kopečky v terénu (na dráze se zrovna konal závod). Namydlená pětka však také nebude ideální rovinka, takže trénink v terénu se rozhodně počítá.

Za poslední dva týdny jsem tedy zjistila, že když opravdu chci, dlouho vydržím, že umím zrychlit a především, což je pro mě asi nejdůležitější, že se mi velmi pomalu ale jistě snižuje tepová frekvence při běhu a do 180 tepů za minutu vydržím běhat velmi dlouho bez nepříjemných následků po běhu nebo v následujících dnech. Pokud tedy dám závod za 35 minut (a já věřím Nikolovi, že ví, co dělá, a sobě, že mě mé tělo a především hlava!!! poslechne), bude mým dalším cílem závod na deset kilometrů.

Doufám, že Rungo.cz něco takového na jaře uspořádá!

P.S. Gratuluji celému týmu Rungo.cz k prvnímu roku existence a z celého srdce vám děkuji za to, že jste! Běhám díky vám!

Nejčtenější