• Kotník a noha: otestujte, zda vám fungují dobře

    Jsou vaše nohy správně aktivované a odolají tak zátěži, kterou jim svým tréninkem nakládáte? Víte, že správná funkce chodidel a kotníku ovlivňuje přeneseně i další oblasti pohybového aparátu a může způsobovat například bolest kolene, ramene nebo zad? Přečtěte si vše o funkci nohou a jejím testování.

    Obr. 6 | foto: Honová

    O tom, že pro běžce je funkce kotníku a nohy alfou omegou dobré tolerance zátěže, není třeba diskutovat. Správné nastavení hybných komponent nohy tvoří dokonale fungující celek, který (pře)nastavuje celé tělo. Stačí křivý palec a vše je jinak. A co teprve stav chronické nestability kotníku? A co když máte ploché nohy? A kdy jsou třeba vložky a kdy ještě ne? A boty s korekcí pronace? Minimalistická obuv? Kdy a pro koho? A co můžete udělat pro to, aby byly vaše nohy funkční? 

    Odpovědět na tyto otázky by byla náplň pro knihu. Pokuste se porozumět funkci nohou a třeba si některé odpovědi odvodíte sami. V dnešní první části se budeme věnovat diagnostice, příště budeme pokračovat léčbou. A jako třetí blok si můžeme nechat odpovědi na vaše dotazy k tématu, které směřujte na náš facebookový profil.

    Obecně víme, že potíže s chodidly má velká část populace. Problém je, že ne všechny potíže jsou bolestivé samy o sobě, aby vás na problém upozornily. Reálně se počet lidí, kteří trpí problémy s chodidly, pohybuje kolem 80 procent

    Noha není jen styčné místo těla se zemí. Díky reflexním zónám pro pohybový aparát i vnitřní orgány významně ovlivňuje funkci celého těla. Aby mohla správně fungovat, potřebuje pružnost měkkých tkání, koordinaci všech svalů a dostatečnou citlivost (nezaměňovat s lechtivostí, která je naopak znakem přemíry dráždivosti). Na všechny tyto parametry pak nasedá silová a vytrvalostní složka.

    V první části tohoto textu budeme nohu testovat v rámci anatomického nastavení, ve druhé nás budou zajímat tři hybné funkce: ohebnost, koordinace a propriocepce. Testování síly si odpustíme, protože síla jako taková může nasedat až na dokonalé zajištění výše zmíněných parametrů a její testování by mělo spadat spíše do kompetence trenéra. Jako bonus na závěr si uvedeme testy na dvě nejčastější bolestivá postižení v oblasti kotníku a nohy.

    Anatomické testování

    Při anatomickém testování nás zajímá nastavení nohy tak, jak ho vidíme, tedy statické. Ze všech možných testů použijeme dva: otisk nohy a pozici Achillových šlach. Otisk nohy proveďte jednoduše po sprchování postavením se na zem v koupelně. Sofistikovanější verze je například jednoduchý otisk na podložce typu Footdisc (viz první obrázek) a úplně top jsou speciální modulární analytické stanice. 

    Typologie nohou nás tak úplně trápit nemusí, podstatné je, zda máte aspoň nějakou klenbu. Ideálně typ B a C. Typ A je vysoký nárt a typ D je plochá noha (druhý obrázek). Ovšem i majitel „áček“ nebo „déček“ zoufat nemusí, vše záleží na funkci – viz níže. Podstatné je, zda jsou otisky aspoň trochu podobné normě a zda se zobrazí i otisky prstů (někdy je totiž váha tak moc na patách, že prsty se na otisku prakticky neobjeví).

    Druhým testem je test na linii Achillových šlach. V ideální případě k tomu potřebujete sparinga, který se postaví za vás, podívá se na vaše nohy a zhodnotí, zda jdou obě úponové šlachy rovnoběžně (což je „ideální“), nebo zda tvoří linii písmene „C“ (častěji je vnitřní kotník níž než kotník zevní a tento stav odpovídá nálezu ploché nohy). Při hodnocení je lépe, je-li ten, kdo vyšetřuje, v pozici dřepu, aby pohled směrem shora nezkresloval.

    Zbystřit by také měli automaticky všichni, kteří mojí na nohou výrazné otlaky, „kostky“ (kostní exostózy) nebo jiné anatomické odlišnosti (křivé palce - hallux valgus, drápovité prsty a podobně). V těchto případech je vždy dobré stav konzultovat s podologem, zejména, chcete-li ještě dlouho a dobře běhat.

    Obr. 7
    Obr. 1

    Testování funkce

    Při diagnostice nás zajímají tři schopnosti, ohebnost, koordinace a propriocepce.

    Tabulka testovaných schopností

    V záznamu používáme hodnocení ano/ne nebo počet centimetrů nebo sekund.

    Ohebnost

    Sed na patách

    Obr. 2

    Pokud jsou vaše kolena v pořádku a umožňují vám plný pohyb, klekněte si, srovnejte chodidla tak, aby se paty dotýkaly, a posaďte se na paty. Při správném provedení leží celá holenní kost a hřbet nohy na zemi (nelze sem vsunout prst) a necítíte bolest. Tímto testem zobrazujeme maximální rozsah pohybu směru špičkou dolů (plantární flexe).

    Klek u stěny

    Obr. 3

    Druhý test prošetří pozici maximálního rozsahu pohybu do přitažení špičky směrem nahoru. Klekněte si na jedno koleno čelem směrem ke stěně. Testovaná noha je postavená na chodidlu a vaším úkolem je zjistit, v jak velké vzdálenosti špičky chodidla od zdi se vám podaří dotknout kolenem zdi. Podstatné je, aby vzdálenost byla na obou končetinách stejná.

    Koordinace

    OK test

    Obr. XX

    Vsedě jednu nohu natáhněte a opřete patou o podložku. Na chodidle se pokuste udělat pozici „OK“ stejně, jako ji naznačujeme prsty na rukou, palec tedy necháme na místě a všechny ostatní prsty skrčíme. Opakujte pětkrát, pokud cítíte nekoordinaci nebo bolest, váš stav OK rozhodně není.

    Abdukce palce

    Obr. X

    Ve stejné pozici se pokuste provést izolovaný pohyb palce směrem od ostatních prstů. Více informací ke cvičení chodidla naleznete zde.

    Propriocepce

    Chodidlová houpačka

    Obr. 6

    Ve stoje na jedné noze proveďte pomalý pohyb střídavě do stoje na špičku nebo na patu. Noha by se měla pohybovat pomalu a koordinovaně bez výrazného vychylování trupu do stran.

    Stoj na jedné noze

    Ve stoje na jedné noze se pokuste „najít střed“ a poté zavřít oči. Norma výdrže v této pozici je 10 až 20 sekund bez kolébavého pohybu chodidla směrem do stran (nesmíte zvedat vnitřní nebo vnější stranu chodidla). Více o propriocepci naleznete v textu zde.

    Jaký z testování vytvoříme závěr? Při neoptimálním výsledku testů trénujte tu část, která je oslabena. Pro správnou funkci chodidla totiž potřebujete mít všechny tyto motorické schopnosti vyladěné na co nejlepší úrovni. V tréninku můžete prozatím používat testovací pozice, více informací k léčbě uvedeme v příštím textu.

    Závěrem si uvedeme dva testy, jimiž si ozřejmíte bolestivé poruchy v oblasti nohy.

    Testy na bolestivé nohy

    Plantární aponeuritóza

    Test na bolestivou plantární aponeurózu není složitý. Nohu si pokrčte a dejte přes druhou končetinu, jednou rukou nohu v kotníku maximálně protáhněte do pozice nahoru (včetně prstů), druhou rukou si zmáčkněte úpon šlachy aponeurózy do oblasti patní kosti (na konci patní kosti). Při zánětu v této oblasti je cítit při tlaku silná bolest. Více informací o tomto problému naleznete v našem textu zde.

    Obr. 4
    Obr. 5

    Mortonova neuralgie

    obr. 8

    Tento stav způsobuje bolestivost v přední části chodidla, často jdoucí do prstů, někdy je spíše brnivého, jindy pálivého charakteru. Je způsobena útlakem nervu, který je skřípnut mezi kostmi chodidla při propadu příčné klenby. Vyšetřovací hmat je proveden tlakem mezi prsty do meziprstní řasy v ose chodidla.

    Pokud naleznete výraznější potíže v těchto dvou oblastech, příliš dlouho neváhejte s návštěvou specialisty. Připomeňte si, že chodidlo je opravdu důležité, nejenže ovlivňuje celé tělo, ale je i tělem ovlivňováno - kupříkladu zraněními v oblasti kolen, nestejnou délkou dolních končetin a dalšími faktory,  který vám šikovný fyzioterapeut vyšetří a vysvětlí. Heslo „Zpátky ke kořenům“ v případě chodidel nemůže platit víc.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Kotník a noha: otestujte, zda vám fungují dobře

    V35l37a53d50i62m91i89r
    M11e85i96e18r
    Diky za pekny clanek. Chci se zeptat na osvedcene cviceni, pokud bych chtel zvetsit rozsah přitažení špičky směrem...
    K88a12t32e43ř35i87n80a
    H26o43n41o54v77á
    Foto Děkuji za pochvalu. Ke zvětšení rozsahu přitažení špičky se používá protahování podobné jako je u protahování lýtkového...
    Dík za osvětu. Super článek

    V diskusi jsou 3 příspěvky, poslední příspěvek 10. 12. 2017, 22:23



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.