Ona
BOA je systém utahování, který je velmi pevný a dovoluje nastavit upnutí s přesností na milimetry. Velmi oblíbený je tento systém u zimních sportů a cyklistických treter, ale v poslední době stále častěji proniká i do světa běžeckých bot.

BOA je systém utahování, který je velmi pevný a dovoluje nastavit upnutí s přesností na milimetry. Velmi oblíbený je tento systém u zimních sportů a cyklistických treter, ale v poslední době stále častěji proniká i do světa běžeckých bot. | foto: Dynafit.com , Vít Kněžínek,  Rungo.cz

Evoluce materiálů: které technologie hýbou světem běžeckých bot?

  • 3
První verze modelů běžeckých bot, které vídáme na pultech obchodů i dnes, vznikly před více než 20 lety. Patří mezi ně například Asics Gel-Kayano 21 nebo Mizuno Wave Rider 18. Po všech těch letech se ale aktuální modely shodují se svými předchůdci už pouze v názvu. Mění se technické parametry, geometrie i použité materiály.

Stále častěji se navíc objevují nové a nové možnosti, jak běžeckou botu odlehčit, zpevnit a zpohodlnit. Pojďme se podívat na nejžhavější novinky na poli materiálů a technologií, které zásadně odlišují současné modely od těch minulých.

Engineered Stretch Mesh

Engineered stretch mesh (zkráceně ESM) je dvouvrstvý textilní materiál, který se používá k výrobě svršku. Jeho hlavní výhodou je velmi výrazná elasticita. Právě kvůli pružnosti narazíme na ESM především u střihově užších modelů, kde projeví svůj potenciál naplno. Díky tomu bota ve srovnání s klasickým meshem mnohem lépe sedí, příjemněji obepíná chodidlo a přizpůsobí se, i když obujete úzkou botu na široké chodidlo.

BOA

BOA je alternativní způsob “zavazování” bot. Stejně jako u tradičních bot nalezneme u BOA modelů očka na tkaničky podél nártu, tkaničky jako takové bychom ale hledali marně. Místo nich je použité tenké lanko zakončené aretačním kolečkem. Pomocí tohoto systému můžete pevně utáhnout botu s přesností na milimetry. Celá konstrukce je tak vzdáleně podobná systému, který používá například značka Salomon u většiny svých bot. Největší rozdíl mezi BOA a běžným utahovákem je právě v pevnosti a přesnosti upnutí. BOA je velmi populární především u zimních sportů a cyklistiky, ale v poslední době se objevuje čím dál více i běžeckých BOA modelů.

3D potisk

Na inovaci svršku boty se obecně klade velmi velký důraz. Je tomu tak mimo jiné z toho důvodu, že právě svršek je část boty, na které se dá při správném postupu ušetřit mnoho gramů váhy. Kromě toho se výrobci snaží vytvořit stále pohodlnější a pohodlnější konstrukci, která uspokojí co největší množství běžců. Dávno pryč jsou doby, kdy se používaly výhradně klasické švy a všemožné všité zpevňující prvky. 

O tom, že většina svršků je dnes víceméně bezešvá, se nemá cenu zmiňovat. Mnohem zajímavější je fakt, že původní stabilizační nášivky pozvolna vytlačují 3D tištěné vrstvy, které dosahují stejné pevnosti při dramaticky nižší váze a větší přizpůsobivosti na tvar chodidla. 3D potisk se používá všude tam, kde potřebujete měkkému svršku přidat trochu stability a ukotvit chodidlo pevně v botě.

Pletený svršek

I další z nově se prosazujících novinek má co dělat se svrškem boty. Jedná se o kompaktně pletený materiál, který je oproti běžnému meshi o poznání lehčí, přirozeně bezešvý a poskytuje oporu tam, kde je potřeba. Průkopníkem pletených svršků je značka Nike se svou technologií Flyknit, kterou jsme poprvé začali vídat na olympiádě v Londyně. O něco později se připojil i Adidas se svou variantou Primeknit. U Adidasu i Nike je stále výraznější trend posouvat většinu svých modelů právě tímto směrem. Další značky s konkurenceschopnou alternativou zatím nepřišly, ale na obzoru už se pár zajímavých kousků rýsuje.

Rocker

Poslední z aktuálních trendů se týká změny tvaru tlumicí vrstvy. Původní, dlouhá léta využívaný koncept vyššího dropu (rozdíl mezi výškou tlumení pod patou a pod špičkou) a masivní paty začíná i u tradičních značek pozvolna brát za své. Minimalismus sice svět běžeckých bot vzhůru nohama nepřevrátil, ale i přes současný razantní ústup je jeho stopa stále viditelná. 

Jednou z věcí, kterou si většina značek z minimalismu odnesla, je zvýšená pozornost na již zmíněný parametr zvaný drop. Kdo nezačal tento rozdíl snižovat, začal alespoň přemýšlet, jak to udělat, aby i běžecká bota s rozdílem okolo jednoho centimetru více podporovala přirozený pohyb chodidla. Výsledkem je takzvaná rocker konstrukce známá z freeridových lyží. Princip spočívá ve výrazné kolébkovité konstrukci a viditelně zvednuté špičce i patě. To u běžeckých bot pomáhá běžci dopadat ne ostře na patu, ale více pod těžištěm a blíže ke středu chodidla. Dalším pozitivem takového tvaru je výrazně plynulejší přechod z dopadu do odrazu, protože bota se nemusí tolik ohýbat, do odrazové fáze se pozvolna přehoupne.

Autor pracuje jako konzultant běžecké speciálky Triexpert.