utíkat před problémy je ta nejkratší cesta do blázince.

To není utíkat před problémy, ale i skrze pohyb v přírodě dosáhnout celkového zklidnění a souběžně lepší nálady, díky tvorbě serotoninu apod., je to naopak velmi aktivní způsob, jak některé problémy lépe zvládat. Ostatně, dříve bylo běžné, že lidé v ohrožení buď bojovali, či utekli, každopádně tělo bylo v těchto stavech připraveno k fyzické aktivitě, kterou následně zrealizovalo. Toto se v dnešní době moc neděje, snad i proto pak je tolik infarktů, mrtvicí apod. Nejedná-li se o vrcholový sport, který naopak často psychické problémy přináší či znásobuje, tak sport je téměř všemi psychiatry i psychology doporučován a to ve většině diagnozách ...

Prosím, nepoužívejte v tomto kontextu slovo "depka", uráží to lidi se skutečnou depresí. S tou jste totiž rádi, že si dojdete na záchod, na nějaké běhání můžete rovnou zapomenout. Děkuji.

Ne tak docela, záleží na stupni rozvoje a momentálním stavu. Sport je přinejmenším jako součást léčby doporučován, samozřejmě s vědomím, že někdy člověk běhat nedokáže, či je běh tak špatný, že se v průběhu i zastaví apod. Dobré je k tomu si něco nastudovat, pokud člověk například zvládne napsat příspěvek na idnes, zvládne vesměs i chůzi či i pomalý běh.