Diskuze

Proč schováváme staré věci, co jsou k ničemu a kdy se s nimi rozloučit

Byly to mé první opravdické trailové boty a zároveň druhé běžecké boty vůbec. Pořád je mám, i když posledních pět let už vlastně jen leží ve skříni. A tak mě napadlo, že bych se s nimi měl konečně rozloučit, třeba právě dnes u příležitosti dušiček.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jan Dospěl

2. 11. 2017 18:14

Nevím proč mi to připomnělo toto:

Pot se ze mne jen lil, ale v běhu jsem nepolevil, i když obloha hrozivě potemněla a zdáli hrom burácel. Vybíhal jsem pravidelným tempem strmý kopec. "I nad tebou, přírodo, zvítězím!" volal jsem, přestože mi přívaly vod zalévaly ústa. Vtom zahřmělo přímo nade mnou a blesk rozčísl blízkou borovici. "Startovní výstřel", pomyslel jsem si, "jako na stadionu. Zkusíš si finiš, Václave." A vyrazil jsem tryskem do louky...

Zde nalezený deník sportovce končí. Citujeme ještě zprávu z okresních novin:

Tragická událost

Včera našli zemědělci svážející seno na louce u Kulturního domu (dříve u pastoušky) tělo mladíka, zasaženého bleskem při pondělní dešťové přeháňce. Jedná se o Václava Zoubele. Upozorňujeme pionýry, aby si vzali z této nehody příklad, jak správně říká tajemník MNV, což jim vzkazuje: "Milé děti, zastihne-li vás živel v poli, lehněte si do brázdy a odhoďte vše kovové, například pluh. Nebo jděte do nejbližší restaurace a v klidu vyčkejte sucha. Jenom blbec, jako Zoubele, v bouřce utíká. Čest jeho památce!"

4 0
možnosti

Boty vyfotit a vyhodit. Na vzpomínky stačí fotka těch bot. Mám pár fotek bot, nábytku a tak porůznu schovaných. :-)

3 0
možnosti