• Diskuse k článku

    Diskuse k článku

    Za běžecká zranění může hopsavý styl, zjistili vědci

    Ani hmotnost, ani typ vybavení. Běžecká zranění souvisejí s úplně jiným faktorem, zjistili harvardští vědci. Může za ně špatný běžecký styl, rizikem je hopsavý běh s velkou vertikální oscilací

    Upozornění

    Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
    Děkujeme za pochopení.

    Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

    A12n30t52o69n35í82n 28V23o81t60á44p61e52k 3892906886161

    By mne zajímalo, jak by to viděl pan Zátopek, kdyby to četl. Já myslím, že by se smál. Udělala se z toho fakt věda. Osobně jsem přesvědčen, že většina lidí, co chce běhat, by se měla nejdřív naučit chodit. Můj postup byl takovej, že jsem nejdřív chodil po lesích bos, jenom chodil cestou necestou bez obuvi, což udělalo neskutečný věci s klenbami, postupně chůze s občasným popoběhnutím (jsem zíral, jak se mi sám zkrátil krok a zároveň zvýšila kadence (180/min)). Pak jsem se obul. Styl běhu mi zůstal zachován, tělo si pamatuje. Občas si popoběhnu bos, abych si "fixoval" ten prožitek a zejména hmat v chodidle tomu dává další rozměr (třeba teplota povrchu...). A hlavně: nelámu si s tím hlavu.

    0/0
    22.3.2016 10:01

    O97l73d89ř74i17c27h 67J86a71n81e25č82e20k 8279616633341

    souhlas - ale Vy jste si s tím sice nelámal hlavu, zato jste tomu obětoval spoustu času. jenže to spousta lidí nechce, jim se možná ani vůbec nechce do toho lesa. oni chtějí koupit a nazout boty a běžet. že to nejde, protože je noha slabá a technika mizerná? právě z toho pramení ta zranění. a s tím si pak lámou hlavu.

    +1/0
    22.3.2016 16:18

    E23l37i13š34k20a 34K98u36č77e68r81o29v31á 7909202563593

    tohle byl největší posun vůbec - že mi trenér vysvětlil, že pokud chci něco uběhnout, nesmím nechat skákat těžiště, že se tím nejvíc vyčerpám. dělala jsem to hodně a změna přišla okamžitě.

    0/0
    19.3.2016 19:26

    M51i40r58o92s83l61a64v 97H53e66r44a12n 6648987801

    Ze to resite, pokud se zranite a nasledne se nad vama budou sklanet takove dve slecny, s tim ze vam zraneni pofoukaji.... V mohl byse clovek i umyslne zranit az by bezel kolem nich :-P

    +1/0
    16.3.2016 10:04

    O37l38d61ř87i64c94h 72J73a63n95e48č45e47k 8659806703671

    sorry, ale na to bych přišel bez jakýchkoliv studií, že při dopadu na patu se při 'hopsání' riziko zranění zvyšuje ;-D pro klouby to přeci je mnohem větší zátěž.

    ale problém není to hopsání, ale ten dopad na patu. pokud takto budete běhat, tak se nedivte, že budete neustále zranění. běh není zrychlená chůze.

    ano přeučit se na špičky vyžaduje silná lýtka a i tak to docela bolí. ale prevence je to spolehlivá.

    tak došlapujte aspoň na střed, když už to přes špičku nejde...

    +2/0
    16.3.2016 8:45

    P32e67t85r 12K70a49ň61o71v14s79k52ý 1884952717789

    Záleží i na tempu, třeba při 6:00/km je běh přes špičky celkem dost neefektivní a v podstatě zbytečný, když takový běh při určitém typu provedení nemá letovou fázi a opravdu spíše připomíná vysokadenční chůzi. Jinak doporučuji třeba článek: www.personal

    +1/0
    16.3.2016 9:15

    O86l54d90ř69i13c55h 60J85a77n76e62č53e48k 8239986273811

    Právě naopak - čím pomaleji běžím (klušu), tím více se snažím zůstat na špičkách. Běh totiž celkově stojí méně energie, pomaleji se unavím, takže zůstává dost energie pro lýtka, aby udržela paty ve vzduchu a já si neničil kolena. Běh po špičkách opouštím nejvíce při závodech, kdy mi prostě dříve nebo později dojdou síly a vůle to na špičkách držet (bavíme se o závodech od 15km nahoru). Pochopitelně i při dlouzích výbězích, ale když si můžu vybírat, tak se stejně tvrdému podkladu vyhýbám, co to jen jde.

    0/0
    16.3.2016 15:12

    P98e22t44r 77K96a19ň86o76v88s82k83ý 1524832767919

    Henderson, B. (2011) Důležitým faktorem ekonomiky běhu je frekvence za minutu, což znamená početkroků za minutu (kolikrát dopadne pravá noha na zem). Nejlepší atleti mají kadenci kolem 90.Předpokládá se, že rychlost kadence snižuje riziko zranění při běhu, snižuje i vertikální oscilacia zkracuje krok. Tím dochází k plynulejšímu přechodu mezi jednotlivými fázemi běhu.

    citace z is.muni.cz

    0/0
    16.3.2016 3:01

    P60a89v56e95l 76O25t17a 6459894194485

    ne každý člověk je od přírody stvořen a nadán pro provozování veškerých aktivit.

    proto nemůže každý člověk provozovat běh , i když je to komerční produkcí prezentováno jinak ;-D

    0/0
    15.3.2016 8:59

    O26l11d47ř72i86c97h 53J76a61n92e80č76e66k 8249796293701

    no já nevím, zatímco např. schopnost hrát fotbal v evoluci nehrála jakoukoliv roli, pračlověk, který nebyl schopen běhat, byl přinejmenším silně znevýhodněn.

    takže neschopnost běhat je narozdíl např. od neschopnosti hrát míčové hry nebo malovat spíše civilizační choroba než nahodilá odchylka od nomrálu.

    +3/0
    16.3.2016 8:50

    P18e12t10r 84K45a92ň57o66v12s49k65ý 1914752547689

    Jako nejjednodušší kriterium vidím kadenci, čím vyšší kadence, tím kratší krok, tím menší otřesy, přirozeně se tím i eliminuje dopad na nataženou nohu před sebe apod.

    +4/0
    14.3.2016 19:17

    J57a92n 85K38r25a94l85i97k 8164258970

    Suhlas. Pri vysokej kadencii, kratsom kroku nie je cas na vertikalne plytvanie energie, pre mna ucinnejsie, pre kolena setrnejsie je len podsuvanie noh, ako pri pstrosom behu :-) a je to i strata casu. Vyskoky robim pri odrazoch behu do schodov koli ziskaniu sily, ale srdce ide na doraz

    0/0
    14.3.2016 21:36

    P45e82t33r 41K25a57ň54o97v43s88k34ý 1134332527809

    Hlavně se to celkem dobře kontroluju, radím to hlavně lidem s méně zkušenostmi, aby se snažili o kadenci kolem 180/min při libovolném tempu a vlastně nic jiného neřešili. Výpočtem lze snadno zjistit, že u tempa kolem 6:00/km je krok dlouhý jen 92 cm, takže v podstatě stejně dlouhý, jako při běžné chůzi, takže tam je téměř nulová letová fáze. Je to velmi šetrné a zejména pro dlouhé běhy i efektivní.

    0/0
    14.3.2016 21:46

    T61o10m16á33š 33M83r80á85z 4630330831196

    Ja nevím jak Vy, ale pokud budeme měřit krok od špičky ke špičce, tak to rozhodně není 92cm! Průměr bude okolo 60 při chůzi.

    0/0
    15.3.2016 7:29

    P45e15t18r 74K21a98ň52o55v61s33k69ý 1874472137479

    Jasně, záleží na rychlosti chůze, při 9:00/km (6,3 km/h) mi výpočet dává 81 cm (mívám kadenci kolem 130), což není od těch 92 příliš daleko. Lidé, kteří chodí pomaleji, vesměs pomaleji i běhají, pak bude oboje menší.

    0/0
    15.3.2016 8:13

    T12o23m27á55š 82M54r30á68z 4670500871786

    Jjo, ale to už bych bral, jako fitness chůzi, nebo pokud mám honičku. Otázka ještě je, jak dlouho by začátečník vydržel kadenci 180bpm, no a jak moc je i vrozená.

    0/0
    15.3.2016 8:22

    P24e46t38r 18K75a39ň72o89v76s21k87ý 1204812787349

    Začátečníci, kteří ke kadenci 180 na základě mého doporučení přešli, to vesměs zvládali dobře, snížila se jim i tepovka při běhu a hlavně si přestali stěžovat na různé bolesti. Pravda, někteří se to učili doma, při běhu na místě, podle metronomu, třeba www.metronomeonline.com

    +2/0
    15.3.2016 8:27

    P68e50t14r 94K61a95ň51o56v25s11k71ý 1124342767479

    Neříkám, že je to nějaký "vrchol běžecké techniky", ale posílám odkaz na video z tempa 5:20/km (11 km/h), ze kterého lze přehráváním snímek po snímku vidět, že to letovou fázi má jen minimální: www.kanovsky.cz

    +1/0
    15.3.2016 8:20

    O66l85d42ř83i15c27h 52J56a40n24e56č35e36k 8249126453761

    já bych jako nejjednodušší (a nejúčinnější) viděl nedopadat na patu...

    +1/0
    16.3.2016 8:51

    P57e85t78r 63K72a87ň91o37v66s31k36ý 1464722147959

    To s tím souvisí, zvýšení kadence při stejném tempu zmenší délku kroku, tím se sníží potřeba dopadat na nataženou nohu, kde dochází k největšímu nárazu paty. Mé zkušenosti jsou, že jednodušeji se hlídá kadence, než to, jestli člověk dopadá na patu či ne, resp. v jaké míře. Podobně je pro začátečníky měřitelná třeba ta vertikální oscilace, pokud mají vhodný přístroj. Ale bez vysokorychlostní kamery je fakticky nemožné zjistit, jak člověk dopadá.

    0/0
    16.3.2016 8:58

    O52l20d34ř55i36c75h 60J81a21n19e88č47e36k 8699376543781

    tak teď jste mě dostal - jestli je souvislost mezi dopadem na patu a kadencí opravdu netuším.

    vyšší kadence samozřejmě snižuje hopsavost a tím i rázy, které klouby při každém kroku musí absorbovat.

    ano vyšší kadence určitě sníží potřebu / možnost dopadu na nataženou nohu - ale opravdu to přímo souvisí s dopadem na patu? fakt nevím, tímhle jsem se nikdy nezabýval. a pro svou osobní potřebu ani nepotřeboval, u mě je to špička vs. střed (celá noha).

    0/0
    16.3.2016 15:17
    Foto

    P33e23t25r 54H22a74r77a93n15t 8261828891168

    Bylo by dobré napsat hodnoty vertikální oscilace, ať je s čím srovnávat. Jaká je například průměrná VO, jaký je optimální, co už je moc?

    Takto je to sice zajimavý článek, ale bez faktů...R^

    +2/0
    14.3.2016 11:15

    W83o35l28f14g25a11n67g 74T68i25l75l74m68a74n34n 9613317983

    Na CASRI mi panem Michálkem byla doporučena hodnota 10cm a nižší.

    U Garminů doporučují:

    na jedničku pod 6.4 cm (percentil >95)

    na dvojku 6.4-8.1 cm (percentil 70-95)

    na trojku 8.2-9.7 cm (percentil 30-69)

    no a výš určitě nehopsat :-)

    +1/0
    14.3.2016 11:29

    P22e51t12r 32K57o58l82á76ř 8415401505191

    U Garminů nic nedoporučují, to je pouze statistika reálných běžců, takže hodnoty nižší než 6.4 cm VO nedosahuje ani 5 % ze studovaného vzorku běžců. Platí úměra, čím rychleji člověk běží, tím nižší VO. Ale nelze stanovit jasnou mez, každý je jiný a vyšší běžec bude mít přirozeně vyšší podíl vertikální pohybové složky.

    0/0
    14.3.2016 17:18

    W91o70l75f37g83a69n42g 20T67i68l78l20m18a47n50n 9853477493

    Tohle je přímo od Garminů. Poslední dvě věty mi jako doporučení přijdou:

    Společnost Garmin provedla průzkum u mnoha běžců různých úrovní. Obecně platí, že zkušenější běžci mívají nižší vertikální oscilaci. Rychlejší tempo je však často vykoupeno o něco vyšší vertikální oscilací. Pokud je kadence nastavena, je kratší doba kontaktu se zemí obvykle spojena s vyšší vertikální oscilací. Pokud běžíte do kopce, bývá vertikální oscilace nižší. Vyšší běžci mívají o něco vyšší vertikální oscilaci. Mnoho trenérů běžců věří, že je nízká vertikální oscilace efektivnější, protože je při běhu nahoru a dolů promarněno méně energie. Někteří také podporují běhání s nižší vertikální oscilací, protože to snižuje zatížení a dopad na tělo.

    0/0
    14.3.2016 18:03

    P26e71t15r 14K41o86l82á36ř 8755451365831

    To ano, ale Váš původní příspěvek spojuje ono doporučení se statistikou, která žádným doporučením není, protože vychází z reálného stavu a nikoliv z nějakého exaktního měření, co by mělo být dobré. Jsou lidé, kteří se přes správný styl a nízkou úroveň VO do první kategorie (méně než 6,4 cm) nikdy nedostanou (je rozdíl má-li někdo 160 cm nebo 190 cm), proto jsem na to upozornil.

    0/0
    15.3.2016 8:36

    D70a27l65i75b54o10r 47J84u14ř90i51c63a 8408434415

    Přesně proto Garmin přidává další metriku s názvem Vertical Ratio, což je procentuální poměr oscilace vůči délky kroku. Tato metrika normalizuje daný nedostatek VO protože vyšší lidé budou mít automaticky i delší krok takže na VR se to již neprojeví.

    0/0
    15.3.2016 10:30
    Foto

    P93e83t16r 72H44a37r25a68n44t 8151608821918

    Tak bych to také viděl, nyní běhám na 7-7,5 cm (krom kopců) při kadenci okolo 170. To si myslím, že je opravdu průměr. K žádnému zranění (musím zaklepat) u mě za 7 let běhání naštěstí nedošlo (náběh nyní okolo 40-50km týdně)

    0/0
    15.3.2016 10:22

    T11o17m34á16š 35M96r51á22z 4430620471126

    Ale tam je link na ten originální článek. Jenže myslím, že ni tam to nebylo, více řešil fenomén dupnutí při dopadu a tlumení nohou.

    0/0
    14.3.2016 21:40

    B10o43r58i73s 17K74n69e98s92c98h29k13e 9101989687117

    Před několika lety jsem přešel z 'odpružených' bot na NB Minimus. Jsem s nimi velmi spokojen, jediný problém (nemusí však souviset se změnou bot, je mi 68), objevila se mi příčně plochá noha. Vracet se však nehodlám, jsem spokojen.

    0/0
    14.3.2016 9:03

    H81o60n24z71a 17B46e77d78n84á25ř 9666873312970

    Když někdo běhá přes paty, nepomůže mu žádná obuv ani lepší technika, zranění se nevyhne. Vědci se měli zaměřit spíše na srovnání běžců přes paty s "dobrou" technikou a běžců přes špičky. Tam už je ale prokázáno, že běhání přes špičky v minimalistických botách, zásadně snižuje riziko zranění.

    +2/−3
    14.3.2016 7:42
    Foto

    V41í46t13e71k 11K78n50ě60ž69í44n61e89k 3914803145347

    Tohle je bohužel jeden z největších mýtů o běhu přes špičky a minimalistických botách obecně. Pokud je mi známo, neexistuje žádná studie, která by dokazovala to, co píšete - viz např. Vibram, který se svými přtiprsťáky v minulých letech v usa prohrál soudní spor na toto téma a musel zákazníkům vracet peníze. Šlo právě o to, že ve svých reklamách sliboval nižší riziko zranění, což se ukázalo jako nepodložené.

    +7/0
    14.3.2016 7:58
    Foto

    P16e66t94r 69B60a28u89c39h 5651324633726

    Z výše uvedéného článku: "The takeaway is that a softer footfall appears to reduce the likelihood of injury. Previous studies show that one potential approach for runners trying to cut the chances of injury is to adopt an impact-absorbing forefoot strike .." Ale jinak musím souhlasit s tím, co píšete: běh přes špičku snižuje riziko zranění, které vzniklo dopadem, ale zvyšuje zranění vznikající únavou.

    0/0
    14.3.2016 11:46

    A58l50e85š 48Z11e60l62i25n40k97a 1304272506

    Tak to je, ale je to uplně něčím jiným - ti lidi celý život chodili v botách, běhali v botách a teď najednou jen pro běh! přezují do minimalistických bot. Co se stane je každému jasné, ale neměl by to být apriori argument proti minimalistické obuvi ;-)

    0/0
    22.3.2016 11:41

    P21e25t62r 81V24a64l72e54š 4780581703280

    Primárně je potřeba zduraznit, že jakákoliv bota nezaručí vůbec nic. Běžec přes patu je jen otázka času, kdy zranění příjde (pokud trénuje dotyčný časteji - 1x za tyden na 20 minut nemusi přijít) . Běh přes spičku neexistuje (baletka). Otázka nezní přes patu či špičku. jde o to kam běžec dopadne, před težište či pod težiště. - pod težiště na patu dopadnoud nelze. Samotný dopad do težiště ješte nepredikuje nic o zranění, pouze cca o 50% nižší excetricke sily na kolena. Dobra nebo špatná technika težko predstavitelný pojem - co je ten standard - urcite skoly standard popisují - odchylka od tohoto standardu je chyba, na techto chybach se pracuje. Pro systematický běžecký trénink jsou ale potreba pouzivat pojmy: vnimaní, stabilita, obratnost, ohebnost, síla, rychlost, az nekde uplně vzadu se krcí boty a vytrvalost, samotna technika nestačí!. Pokud běžec dopadně pod težište (pasivně) první kontakt se zemí je zpravidla na bříško chodidla u pomalejšího ci tempoveho běhu (neberte me za slovo (sprint) se v pruběhu dopadu dotke zeme celé chodidlo (pokud ne - achylovky lytko ...) Pokud se vyzkum zameroval na 300 bezcu behajicích na paty pouzivaje jeden ci druhý typ bot zameroval se predevsim na skupinu bezcu která se stejne zrani - dalsi statistiky ukazuji ze se zraní 80% bězců za rok - statistika take rika ze 85% procent bezcu beha s prvnim kontaktem se zemi pri dopadu pres patu. Jen poznamka na zaver v iedalni technice zadný odraz ze zeme není potreba - ani u sprintu, tzn :-) ten kdo se odrází má vetší vertikalní oscilaci kdo se odráží meně ma mensi vetrikalni oscilaci - vnimani je potreba na to abych to dovedl rozeznat - z vetší vyšky (vertikalni oscilace) dopadne bežec na 1 nohu silněji (viz Newton) - na patu bez kontroly - je to cca 3 nasobek vlastni hmotnosti - jestli je tlumeni na bote treba 2cm nasledky toho dopadu netlumi dostatecne - pro tlumeni je nutno pouzit sofistikovanejsi technologii - tu mame od prirody, ale je zlenivelá a bohužel priliš slaba vetsinou.

    +1/0
    14.3.2016 12:33

    O69l79d51ř16i47c49h 47J15a91n19e83č95e59k 8389396653721

    že neexistuje běh přes špičku? buďto slovíčkaříte (špička vs. přední část chodidla), nebo se někdy přijďte podívat na mě.

    samozřejmě že "přes patu vs. přes špičku" je velmi podstatná otázka a že "pro tlumení (na patě) je nutno použít sofistikovanější technologii - tu máme od přírody, ale je zlenivělá" je nesmysl.

    pokud dopadáte na patu, tak žádné přirozené utlumení nemáte! mezi patní kostí a povrchem, po němž běžíte, je jen naprosté minimum tkáně, takže ráz ("trojnásobek vlastní hmotnosti") jde od země přes patu rovnou do kostí a kloubů! co by ho podle Vás mělo přirozeně utlumit? Váš kmen snad příroda vybavila nějakými pružinami v kostech či kloubech? nikoliv - paty a navazující kosti a klouby jsou od přírody stavěné na to, aby se na ně došlapovalo při CHŮZI, nikoliv při BĚHU - kdy jsou síly několikanásobně vyšší! jediné, co při dopadu na patu fyzicky může tlumit, je právě podrážka boty.

    ona sofistikovanější technologie, kterou nás příroda vybavila a kterou jsme nechali zlenivět, jsou svaly a šlachy nohy - nárt, lýtko, achilova šlacha atd. a co musíte udělat, abyste je při tlumení dopadu použil?dopadnout na přední část nohy! pak je v okamžiku došlapu pata (a s ní všechny dlouhé kosti a jejich klouby) ve vzduchu a svaly a šlachy mají prostor na to, aby dopadající tělo aspoň částečně zbrzdily a tím pomohly podrážce. ano, stojí to sílu. sílu, kterou většina z nás nemá a většinou na ní ani není ochotna pracovat, resp. připustit, že by jim to mohlo pomoci.

    zkuste se někdy proběhnout zcela přirozeně - tedy na boso - po nějakém tvrdém povrchu, ideálně po asfaltu (byť ten zrovna přirozený není), nebo alespoň po tvrdé vyprahlé půdě - a dopadat při tom na patu. jak to asi půjde?

    že se zraní 80% běžců za rok? no vidíte - kdyby to bylo pro každého rok od roku nezávislé a stejné, tak to znamená, že pravděpodobnost, že se za 20 let nezraníte, je 1:95 bilionům. mně se to přes místy extrémní objemy povedlo - přirozeným během, tj. vyhýbání se tvrdým povrchům a dopadu na patu.

    0/0
    16.3.2016 15:54

    P35e85t48r 54K57a45ň64o17v24s11k58ý 1184932987799

    Ten výpočet není správně. :-) Korelace mezi zraněním v jednom a jiném roce je samozřejmě výrazně pozitivní, takže nelze pravděpodobnosti násobit. :-) Stejné jako Vy mám to štěstí, že jsem se ještě nezranil, mám přes 40 000 km, z toho většinu na tvrdém povrchu (vesměs městské chodníky či cyklostezky), včetně dvou 100km závodů na tvrdém povrchu a spousty maratonů po tvrdých površích - dle mého názoru dopadám na celé chodidlo, ale opravdu těžko říct, vlastně to neřeším a orientuji se jen na vysokou kadenci.

    Každopádně, studie se týká něčeho jiného, a proto jsem tu odkazoval na souvislost vertikální oscilace a kadence.

    A tvrdím, že pokud by něco mohl běžec zkusit změnit fakticky okamžitě a bezrizikově, tak je to právě kadence, přičemž už toto dle zkušeností několika lidí vesměs stačí k odbourání některých problémů. Víc říct k tomu neumím.

    0/0
    16.3.2016 23:09

    O66l77d31ř19i55c77h 90J60a24n35e40č37e28k 8129536843971

    ano já vím že ten výpočet je velmi zjednodušující až nesmyslný :-) ale i kdyby 80% běžců bylo zraněno každoročně a zbylých 20% nikdy, tak stále máme velké "štěstí", že patříme k těm 20% - anebo něco děláme jinak, lépe.

    naprostý souhlas s tím, že vyšší kadenci může (takřka) každý zkusit okamžitě a bezrizikově. a stejně tak souhlas s tím, že snižuje riziko zranění kloubů, protože snižuje síly, které na ně působí. tedy stejný efekt jako plošší krok, tj. nižší hopsavost. vysoká kadence vysoké hopsavosti zabraňuje, ale není to samozřejmě to samé, protože nízkou kadenci lze určitě mít i s plochým krokem.

    pokud dopadáte na celé chodidlo, tak je to v pořádku - jste na tom každopádně výrazně lépe, než velká část běžců, kteří dopadají na patu. dopad na celé chodidlo ("na střed") bývá ostatně doporučován, protože odbourává hlavní negativa dopadu na patu, současně však dopad na špičku je pro mnoho lidí nevhodný až nebezpečný, protože je silově náročný a velmi namáhá šlachy. já se při tréninku sice snažím dopadat na špičky, ale při závodech často běhám přes celou nohu, prostě proto, že při vysoké a dlouhé zátěži nemám sílu na to běžet trvale po špičkách.

    0/0
    17.3.2016 11:24

    P10a29v91e19l 25R70e34z24n43i90c45e89k 3395214914382

    to je opet sporne pane Knezinku. Jasne ze clovek ktery bud nikdy nebehal, neumi spravne behat, ci presedla z ultra mekke obuvi do petiprstaku, bude velmi brzy vystaven riziku zraneni svaloveho / slachoveho typu - lytka, achylovka atd.

    On je potreba i ten prechod na tu minimalistickou obuv udelat evolucne, nikoliv revolucne.

    Nejsem zadny extra bezec a rovnez se nerad vyhranuji k urcitym "taborum" dogmaticky zastavajici jeden ci druhy nazor. Kazdopadne v teto veci stojim za tim, ze beh pres stredni a predni cast chodidla, v kombinaci s minimalistickou botou je anatomicky opravdu nejspravnejsi. Lec ne pro kazdeho v kazdou dobu vhodny...

    +2/0
    16.3.2016 13:04

    O26l28d38ř29i83c87h 81J74a70n22e23č30e26k 8619636393121

    naprostý souhlas!

    jak s tím, že běh přes přední část chodidla je anatomicky správný a zdravotně vyhovující - tak s tím, že když se o něj pokusím ze dne na den, docílím tím leda rychlého zranění.

    on totiž vyžaduje silné svaly a šlachy a pokud jsem je zanedbával (ať už během přes patu s tlustou podrážkou nebo tím, že jsem neběhal vůbec), tak nemůžu očekávat, že to hned bude fungovat. dostat nohu do takového stavu, abych mohl běžet 10km v minimalistické botě (tím spíš na asfaltu), trvá roky.

    0/0
    16.3.2016 15:58

    P58a87v11e89l 63R95e53z16n74i64c41e11k 3305134434112

    R^

    0/0
    17.3.2016 9:01

    O20l10d73ř33i10c20h 27J54a30n95e12č50e17k 8629786613421

    ano máte pravdu, běh přes špičky v minimalistických botách asi riziko zranění nesníží - ale změní typ zranění. poškozená kolena resp. klouby obecně vs. problémy s achilovkou, nártem apod. podle zranění běžce i často uhodnete, jakým stylem běhá. např. když mi kamarádka popisovala, že po 10km běhu v minimalistických botách dostala zánět do nártu, hned mi bylo jasné, že ona přes paty neběhá - to by totiž těch 10km v botách bez polstru nikdy nedokázala uběhnout a i kdyby, problém by býval vznikl úplně jinde. naopak u jiné bylo vcelku jasné, že se svých vleklých problémů s koleny nezbaví, dokud se nezbaví dopadu na paty (a to ještě často v mizerných botách). nebo si ta kolena nedodělá úplně.

    ovšem zatímco během přes špičky namáháte - a potenciálně si zraníte - svaly a šlachy, dopadem na patu si ničíte klouby. a zatímco svaly a šlachy lze posílit a zpevnit - klouby si můžete tak akorát zničit.

    ano běh přes špičky není pro každého, nelze na něj přejít ze dne na den a stejně tak nelze přejít z klasických běžeckých bot s větším či menším polstrem do minimalistických, pokud si svou nohou nejsem absolutně jistý. moc dobře si pamatuju, jak to bolelo, když jsem se cca. před 12 lety rozhodl přejít na špičky - uběhl jsem tak kilometr a lýtka mě bolala další tři dny. ale časem jsem je vytrénoval (je fakt, že poměrně silná jsem je měl už předtím) a dnes bez problémů uběhnu několik kilometrů po asfaltu klidně i zcela na boso (a když už se při tom něčeho bojím, tak že se pořežu, ne že si zničím kolena). spolu s faktem, že se maximálně snažím vyhýbat asfaltu, to je jistě jedna z hlavních příčin, že jsem i přes místy extrémní naběhané objemy nikdy neměl závažnější běžecké zranění.

    0/0
    16.3.2016 15:35

    W40o50l19f11g74a29n73g 31T53i29l55l80m53a67n78n 9223197263

    Kniha Aleš Tvrzník, David Gerych, Velká kniha běhání. Strana 143, kapitola Dokrok.

    Mrkněte na to. Panu Tvrzníkovi věřím, nic ve zlém, víc než Vám. Obávám se, že s technikou přes špičku jste poněkud mimo.

    Sám jsem přešel z mimimalistických bot a permanentních zranění lýtek na stabilní a dobře odpružené Asics GT2000 a zpátky bych rozhodně nešel. Nabíhám 250-300 km měsíčně a bez zranění.

    Lidé z CASRI ví o čem mluví. Od té doby co s nimi spolupracuji, pozoruji zlepšení ve všech směrech. R^

    0/0
    14.3.2016 8:38
    Foto

    V87í39t38e91k 40K43n79ě92ž61í55n46e53k 3944123985697

    Rozhodně souhlasím s tím, že běh přes střed chodidla je v mnoha směrech lepší - efektivita, snížení otřesů, plynulost běhu... (ostatně, sám se tak také snažím běhat), ale asi se shodneme na tom, že je to zároveň technicky, silově a koordinačně mnohem složitější. Když člověk přes špičku běhá "špatně", tak mu to spíš uškodí, než pomůže.

    0/0
    14.3.2016 12:13

    W79o92l41f36g89a36n51g 79T80i64l46l10m62a26n89n 9403907733

    V té knížce to píšou zhruba takhle: Přes patu nebo přes špičku? Chrti přes špičku, hobíci přes patu!

    Na straně 145 dole mají názorný graf sil působících při různé technice dokroku. Přes špičku je to největší nápor, přes patu (a následné odvalení přes kolébku) je to nejšetrnější.

    0/0
    14.3.2016 12:27

    P49e32t50r 98V17a38l18e22š 4730371773570

    Přeš "špičku" to je po špičkách, to dělají jen baletky v baletních botách. Zádný "střed" není. Většina bot má navíc uprostřed vykrojení. takze tím místem není možné dotknout se jako první zeme pri doslapu. pokud je to posunute vzad je to přes patu. Pokud je to posunuté ousek vpřed je to došlap s prvním kontaktem na bříško chodidla. To je ale pouze první kontakt, pokud se neudělá i "B" pokud první kontakt se zemí je "A" je to ješte rizikovější než doslap na patu, pokud nasledne nedoslapnu celým chodidlem na zem t.j. i patou

    Při prvním kontaktu se zemí na bříško chodidla mám sanci, aktivovat vlastní tlumící systém. pokud 1. neběžím pouze po po spickach "pata zustava ve vzduchu" - prvni kontakt se zemi je A - nasledný kontakt celého chodidla se zemi je B (to je i pata) doslap musi být hodne "na plocho"

    Tlumící system je ale u vetšiny bežců pod dimenzovaný, slabý, nepohyblivý, v takove situaci nepomuze nic než ho vylepsovat pri chuti zmenit techniku s otevrenou výkonností .... ohebnost stabilita obratnost síla .....

    +1/0
    14.3.2016 14:44

    T26o55m20a73s 74A47u84g28u89s45t59y56n 6367936421270

    znám spoustu lidí (amatérů), kteří se snaží běhat přes špičku. Je to jako přes kopírák, vídám je sedět na zahrádkách na pivu se slovy: běhání je přes špičku je super a jediné správné, jen mě teď nějak bolí achilovka/kotník/koleno, tak jsem si musel dát pauzu...

    +2/0
    14.3.2016 8:54

    J75o71s24e54f78f 55M79u58s69i71l 7639325246260

    Běhat se má přirozeně a úsporně. Jenže ono je to těžké, když v reklamách ty běhací modelky roztomile přihopkávaj. Jízda na kole to samé, jezdí se akčně do stran i na úplný rovince.

    0/0
    14.3.2016 1:24

    P97e73t31r 64V18a35l36e86š 4780141223110

    Přirozené je hledat rovnováhu z důvodu strachu z pádu, a to je s doslapem před težiště, to vede ke zraněním, pokud běháte často a rychle. To je přirozený běh.

    +1/0
    14.3.2016 14:30

    R38e88n74e 23S15t73o21š41e49k 2589810976114

    Behat by se melo s tim "opatrnym" naslapovanym stylem, takovy beh-chuze, coz je spise vytrvalostni styl. Proste naslapovat a pruzit chodidlem. Jako byste opatrne sledovali nebo lovili zvire napriklad.

    Dynamicky, rychly beh neni vhodny. Na to nemame telo vyvinute. Pokud bychom jako lidi drive takto behali, tak velice rychle by se nekdo zranil coz byl tehdy tezky rozsudek. Samozrejme pokud jde o zivot tak jeden muze pelasit jak je libo, ale to clovek nedela kazdy den, tehdy ani dnes.

    +5/0
    14.3.2016 0:20





    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.