• Úsměvy v dešti. Když lidé zalézají, běžci ožívají

      10:13
    To, že běh není jen druh pohybu, v jehož určitých fázích se končetinami nedotýkáte povrchu, jsem poznal až poté, co jsem se odhodlal absolvovat závody a vmísit se do skupinových výběhů. Našel jsem přátelství, která počasí neřeší a z upršeného dne dělají den úsměvů.

    Craft RUNGO běh brněnskou zoo 2017 | foto: Filip Marvan, Rungo.cz

    A je to tu! Sobota ráno, kdy mě po letní pauze čeká další ze seriálu závodů Craft RUNGO běhů. Je to pro mě zároveň trochu bilanční závod, protože přesně před rokem jsem začal koketovat s během. Vím přesně, jak jsem byl na tom fyzicky loni a jak letos. Rozdíl je tu velký. Běh se stal mým koníčkem. V předvánoční euforii jsem se zaregistroval na všech šest závodů seriálu a dnes stanu na startu čtvrtého z nich.

    Fotogalerie

    Vytáhnu žaluzie a venku mlha s deštěm. Radar sice hlásí, že by měl déšť ustoupit něco po deváté hodině ranní, ale můžu vám už teď prozradit, že se tak nestalo až do pozdního odpoledne. Doma se na mě dívali trochu jako na blázna, když jsem si balil do batohu věci na běh, ale copak si můžu nechat ujít domácí brněnský závod kvůli pár kapkám? Na závod se těším, přestože příprava posledního týdne nebyla úplně ideální. Nostalgicky vzpomínám, jak nervózní jsem byl oproti tomu v březnu v Praze na Tydýtech. První závod v životě, nikoho jsem neznal, čip jsem si samozřejmě připevnil špatně...

    Craft RUNGO běh brněnskou zoo

    Dnes mám pocity úplně jiné. Část organizační party už znám, potkám se tam s kamarády, kteří běží, nebo pomáhají organizátorům jako dobrovolníci. Navíc jsem si trať před týdnem proběhl v rámci výběhu s brněnskou skupinkou RUNGO, se kterou rád vybíhám, když rodina a práce dovolí. To vše mě uklidňuje počasí nepočasí. Kousek za branou potkávám Michala, pracovníka zoo, který má velký podíl na tomto netradičním závodním prostředí. To je první fajn setkání a první úsměv na rtech. Dává mi pár informací o trati, která za deště zvedá obtížnost. Hlavně v polní části mimo zoo může být dost náročná. Před registrací u medvědů Kamčatských, kteří vše z bezprostřední blízkosti sledují, potkávám organizátory Marka, Majdu. To jsou pro mě představitelé sloganu „RUNGO běháme srdcem“. Takže další úsměvy a zlepšení nálady. O něco dál potkávám Kubu a Tomáše z brněnských RUNGO výběhů. Najednou si uvědomuji, že je jedno, jestli běžím v Praze, Brně nebo Ostravě . Je to o lidech, kteří vytváří atmosféru a díky nimž se člověk rád vrací a cítí se dobře jako v kruhu rodinném.

    Jdu se připravit na závod do šatny. Je nás tam plno, nicméně místo se díky jedné soupeřce našlo. Navíc mi pomohla na tričko připevnit startovní číslo. To máme další úsměv do sbírky. O rivalitě nemůže být řeč. Krátce jsme zhodnotili počasí, já jsem předal kuloární info o trati, co jsem měl, a šel jsem se rozcvičit. Na samém startu jsem ještě dvě minuty před výstřelem prohodil pár vět s běžcem vedle mě, protože jsem si všiml při utahování tkaniček, že má stejné boty. Popřáli jsme si šťastný běh. Na trati byl o něco rychlejší, ale po závodě jsme se potkali a probrali zážitky. Kolikátý že to je úsměv do sbírky?

    Znám pár běžců, co běhají podobně jako já, mnohdy lépe, rychleji. Ale v životě nebyli ani na jednom závodě. Když jsem se během mého prvního běžeckého roku seznamoval se zkušenějšími kolegy, zjistil jsem, že většina má naplánováno na rok pár závodů, kam se rádi vrací, kde ještě neběželi, nebo kde by mohli mít šanci na slušný výsledek. Drtivá většina běžců, kteří byli dnes se mnou v zoo neběží proti soupeřům, ale proti sobě. Chtějí něco dělat, sportovat, zlepšovat se, makat na sobě, být lepší kvůli sobě. Já se stále teprve učím, jak nepřepálit začátek, rozložit síly a na konci do toho dát vše, i když plíce nestíhají a tepovka je vyšroubovaná na maximum. Ale právě díky závodu a adrenalinu je to ta nejlepší škola. Když se člověk naučí ovládnout a držet se taktiky vedle konkurence, má vyhráno. A přesně proto bych všem doporučil, ať si zkusí pár závodů absolvovat. Je to zkušenost k nezaplacení.

    Jak vlastně závod dopadl

    Nejlíp, jak mohl. Nikdo se nezranil, všichni doběhli a po doběhu jsem si vychutnal perníkovou medaili, všechny možné sladké i slané pochoutky, které byly jako vždy nachystané. Kvůli dešti byla trať prý náročnější než obvykle, ale díky všem úsměvům a příjemné atmosféře nás ani počasí nezastavilo. Zůstanou jen příjemné zážitky. Jak vidíte, moje krátké zamyšlení nakonec nebylo tak úplně o samotném závodním běhu, ale spíš poděkování lidem kolem RUNGO, že mi zpestřili a okořenili můj první běžecký rok. Vím kam a za kým se chci vracet. Pokud někdo zvažujete svůj první závod, není se čeho bát. Nejde o výhru. Závod doplní váš běžecký život a přidanou hodnotou jsou milí lidé kolem.

    Autor:


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Úsměvy v dešti. Když lidé zalézají, běžci ožívají

    M90a16r90t91i17n
    N64a13p20l59a87v39a
    Toho chlápka znám, je to reprezentant!!
    J91a36n40a
    N63ě35m51e28č98k37o47v79á
    Jo, mezi hobby běžci je svět ještě v pořádku. O cyklistech, bruslařích a "procházkářích" se psy už se to...

    V diskusi je 7 příspěvků, poslední příspěvek 22. 9. 2017, 11:12



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.