• Netrénuji na závod, trénuji na život

    Před pěti lety jsem začal běhat. Doteď stále bojuji s bolestmi těla, nekomfortem plicního objemu, ale stále běhám. Sepsal jsem proč. Proč každý den nazuji kecky a zamířím do lesa.

    | foto: Václav Kocumpro iDNES.cz

    Václav Kocum (2014): Seš tlustej jako prase, řekl jsem si, a tak jsem se stal opět člověkem

    Až přijdou ty opravdu nejtěžší a nejbolestivější momenty v životě, tak se před nimi neschovám. Nikdo mi nepomůže a neuteču jim, ať budu mít naběháno sebevíc - budu se s tím vším muset vypořádat především já sám, uvnitř sebe.

    Lidé mají úžasnou schopnost překonávat překážky, se kterými se denně setkávají - jeden lépe, druhý hůře. Překážky mají bohužel, mezi dalšími, jednu zásadní vadu, čím méně krát se v životě opakují, tím jsou těžší. 

    Jedna taková mne potkala v únoru roku 2016, kdy jsem se kvůli shodě okolností málem udusil - a nepíši to pouze jako slovní obrat. Zažil jsem největší strach ve svém životě. Byla to největší bolest v mém životě. Okusil jsem největší vyčerpání a bezmoc ve svém životě. A této nejvíce stresové situaci, kterou jsem kdy zažil, jsem samozřejmě propadl. Byl jsem úplně vyřízený a na pokraji svých sil.

    Díky této příhodě jsem však přišel na zcela zásadní věc: utrpení a bolest jsou pouze test. A to je vše, není to nic více ani méně. Opravdový test života pro rozlišení těch, kteří si zaslouží jít dál s vlastní zkušeností a poučením ohledně vypořádání se s danou situací, a těch ostatních, kteří nějak propluli a poučení si nevzali.

    Praha, Říčany a Brno

    Myslete už na řádnou letní tréninkovou motivaci. Přihlaste se na závod!

    Spíše než stravou, nastartujete spalování tuků aerobní aktivitou jako během

    Začal jsem si tak pokládat otázky, zda bych se dokázal vypořádat s těmi opravdu krutými ranami osudu… Co se stane, až mi zadrnčí telefon ve tři ráno a ozve se: „Váš bratr zemřel při autonehodě“? Co se stane, obdržím-li někdy v budoucnu od svého lékaře zdrcující zprávu o svém zdravotním stavu? Co se stane, když si mne zavolá vedoucí do kanceláře a informuje mne o rozvázání pracovního poměru?

    Lidé mohou být kolem mne, mohou být se mnou a mohou tu být pro mne, ale nikdo mi se zpracováním a překonáním těchto překážek nepomůže, budu na to uvnitř své hlavy prostě sám.

    Proto říkám - a jsem přesvědčen, že netrénuji na závod, ale že trénuji na život. Trénuji své tělo, svoji mysl, svého ducha, abych se dokázal vypořádat s nepřátelským, nehostinným a nefér světem tam venku. Protože pokud nebudu připraven, prohraji - možná ne dnes na první nebo druhé nicotné překážce, ale jednou přijde ta veliká a s ní zlom. 

    Proto jsem si potřeboval nadefinovat svoji vlastní „vnitřní velikost“ a začít ji rozvíjet. Vnitřní velikost však nenadefinuji po přečtení chytré knihy nebo pomocí zkušeností někoho jiného - musel jsem v sobě najít vnitřní jiskru a prozkoumat své hranice. Jiskru přetavit v oheň, hranice posunout a nakonec překročit. A pokud při nějakém pokusu o posunutí hranice selžu? Zvednu se, zkusím to znovu, i kdybych měl opět selhat, protože jediná věc, která je nemožná, je ta, o které jsem přesvědčen, že nemožná je.

    Neexistuje něco jako „když ono se...“. Nejde o to, zda je člověk tlustý, hubený, chytrý, hloupý úspěšný nebo spokojený, to je momentální stav. Jde o to, jaký chce člověk být, čeho chce dosáhnout. Cílem  není vyhnout se stresu, uhnout před průšvihem nebo trable zametat pod koberec. Cílem je vypořádat se se stresem, stát se tou nejtvrdší osobou ve svém okolí (ve smyslu sebekázně), být tím nejtrénovanějším.

    Klíčem je sebekázeň. Uvědomění, že abych mohl růst, musím trpět, protože největší chvíle přicházejí po překonání strachu nebo bolesti. A jak toho dosáhnout? Neexistuje jednoduchý návod, neexistuje zkratka, neexistuje žádný hack. Je zapotřebí odstranit pojistku komfortní zóny v mozku, odhodlat se dělat věci, které dělat nechci, naučit se prožívat a užívat chvíle tréninku v opojení z překročení vlastního stínu, zatnout zuby a makat, i když to bolí.

    Takže co teď? Já teď zvedám zadek a jdu trénovat na život.

    Napiš svůj článek i TY

    Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. 

    Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

    Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů.

    Marek

    NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!

    Autor:
    Článek se mi líbí
    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?

    Netrénuji na závod, trénuji na život

    Mě se článek líbí, možná proto, že vím o čem ten člověk píše. Běh je skvělá psychoterapie, lepší než všichni...
    M50a79g62d88a44l47e92n22a
    H89r26o77n12o88v85s98k72á
    Pokud to vezmu jako literární pokus o přitakání schopenhauerovskému (inspirovanému buddhismem) vidění světa (štěstí je...
    J75u85r54č27a
    S67t88a32n22i36s13l65a90v
    Než dávat každému mínusy (což umí kdejaký trouba), měl by pan Vorlíček něco napsat, jeho názor by mě zajímal.
    V článku je hodně pravdy, ale - samotný běh není návod na život... sport samozřejmě pomůže k lepšímu životu, ale není...

    V diskusi je 10 příspěvků, poslední příspěvek 24. 7. 2018, 9:28

    mobilní verze
    © 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.