Mineralizovaná voda se nehodí k nadměrnému pití, ale jako doplněk pitné vody

Mineralizovaná voda se nehodí k nadměrnému pití, ale jako doplněk pitné vody | foto: Profimedia.cz

Pít, či nepít minerálky denně? Ne každá je k tomu vhodná

  • 8
Minerálky pomohou před závodem, doplňují pro tělo důležité látky a ty „lázeňské“ umí i léčit. Jejich nezřízené pití ale může způsobit hypertenzi či ledvinové kameny nebo zvýšit cholesterol. Nutriční specialistka nám poradila, v jakém množství minerálky pít a co sledovat na etiketách.

Minerálek je na pultech obchodů tolik, že se nám často v oddělení plném PET lahví roztočí hlava a nakonec sáhneme po něčem, co známe z reklamy nebo co jsme doma prostě vždycky pili. Voda jako voda, jenom se jinak jmenuje a má jiný obal, napadne nás možná. Není to tak úplně pravda. „Minerální vody se liší složením a ne všechny jsou vhodné k běžnému pití,“ vysvětluje nutriční terapeutka Kristýna Báčová ze Světa zdraví.

Na běžné pití jen lehce mineralizovanou vodu

Minerální vody a stolní vody s obsahem minerálů bychom mohli roztřídit do tří základní skupin. „Na běžné pití doporučuji stolní vody, které jsou slabě mineralizované a mají obsah rozpuštěných pevných látek do 500 miligramů na litr,“ říká Kristýna Báčová a dodává: „Jde o vody jako Bonaqua, Toma Natura, Dobrá voda nebo Rajec.“

Tyto vody (označené většinou jako „pramenitá voda“ nebo „stolní voda“ mají nízký obsah minerálů, tedy i sodíku, který je hodně diskutovanou látkou, kterou odborníci radí omezovat. Pro svou neutrální chuť se často nabízejí v restauracích třeba k vínu a jsou vhodnou alternativou „kohoutkovky“, která (zvláště v určitých lokalitách) nemusí chutnat a vyhovovat každému. Nemusíme se jich bát ani v létě, kdy je potřeba doplňovat tekutiny častěji, a samozřejmě také při sportu.

Středně mineralizované vody: před závodem nebo „na chuť“

Do druhé skupiny pak můžeme zařadit takzvaně středně mineralizované vody, označené většinou jako „přírodní minerální voda“ nebo „minerální voda“. Mají obsah rozpustných látek vyšší než 500 miligramů na litr a někdy se vyznačují podchutí minerálu, kterého obsahují nejvíce (např. hořčíku nebo železa).

Pitný režim. Kolik Vlastně?

Různé články a různí lidé radí různé množství. Jedni doporučí denně minimálně tři litry tekutin, jiným stačí dva. Záleží ale především na vaší tělesné konstituci. Je to podobné jako s příjmem potravy: co jednomu stačí na den, s tím jiný vydrží sotva do oběda. V případě pitného režimu platí následující vzorec: vaši váhu v kilogramech vynásobte číslem 0,035. Vyjde vám objem vody v litrech. Pokud tedy vážíte např. 50 kg, měli byste vypít zhruba 1,75 l vody denně.

Minerálů je v nich často více, než běžný člověk potřebuje, takže bychom je neměli pít „jako vodu“. „Doporučené množství, které je pro organismus v pořádku, je v průměru 0,5 litru za den,“ upřesňuje Kristýna Báčová a zmiňuje vody jako Poděbradka, Ondrášovka, Magnesia, Mattoni nebo Korunní.

Jde o vody, které si často dopřáváme proto, že nám vyhovuje jejich chuť, která se přece jen od vody z kohoutku výrazně liší. Co se ale týče složení, není žádná z těchto vod stejná. „Před závodem doporučuji minerálky, které mají více sodíku (např. Poděbradka), po závodu zase minerálky s vyšším obsahem draslíku a hořčíku (třeba Magnesia). Není to ale nic, co by nějak výrazně zlepšilo výkon,“ říká Kristýna Báčová. Dodává, že minerálky nefungují vyloženě jako iontové nápoje, nicméně v den závodu nebo tréninku se na doplnění vhodných iontů hodí více než obyčejná voda.

Voda jako lék pod dohledem lékaře

„Lázeňské či jiné silně mineralizované vody jsou určené pouze a jen k léčebným úkonům,“ říká Kristýna Báčová. Mluví o vodách, jako je Šaratice, kterou se léčí zácpa, nebo Bílinská kyselka, která pomáhá proti ledvinovým kamenům, dně a dýchacím potížím. „Je potřeba sledovat celkový zdravotní stav člověka: často mohou vzniknout různé kontraindikace jako hypertenze či otoky – to proto, že tyto minerálky obsahují i hodně sodíku,“ dodává terapeutka.

Neznamená to ale, že musí kontaktovat lékaře, pokud si chceme při nachlazení ulevit kloktáním vincentky. Tyto „speciální“ vody bychom nicméně měli pít v malém množství a pouze tehdy, kdy se potřebujeme zbavit nějakého problému, rozhodně ne pravidelně.

Problémy z přemíry minerálů

Hrozí tedy nějaké reálné riziko v případě, že to s minerálkami budeme přehánět? Pokud se nestaneme „závislými“ na jedné minerálce, jejíž složení není běžné vhodné, tak ne. Vody bychom měli pít střídat, dávat přednost jemně mineralizovaným a „silnější“ minerálky si dopřávat ve zmíněné rozumné míře (kolem 0,5 litru za den).

„Při dlouhodobém překračovaní limitu mohou vznikat zdravotní potíže. V některých minerálních vodách je velké množství sodíku, který by se měl v běžné populaci spíše omezovat, a ne ho do sebe dostávat ještě navíc v nápojích. Takové vody mohou ve velkém množství podporovat hypertenzi,“ varuje Kristýna Báčová a pokračuje: „Dále mohou nastat problémy s ledvinami, a sice z přebytku minerálních látek, které ledviny nestihnou správně zpracovat. Mohou se začít přetěžovat a z nedostatečnosti jejich funkce pak mohou vznikat ledvinové kameny.“

Zmiňuje i vliv minerálů na hladinu cholesterolu a správnou funkci cév – nesprávně využité minerální látky z anorganických zdrojů se mohou volně pohybovat v žilách a začít se usazovat v podobě vápníkových plátů v cévách.

Minerálkou proti křečím a dehydrataci? Ano i ne

Známá „babská rada“, kterou doporučují i někteří lékaři, je pití minerálky s vyšším obsahem hořčíku v případě, že trpíte křečemi. Je to zdroj, který je „při ruce“, ale není úplně ideální. „Proti křečím nebo obecně jako prevenci pro dostatek hořčíku v těle je dobré mít v jídelníčku pravidelně mandle, mandlové mléko, quinou, jáhly, avokádo, banány a minimum alkoholu, který odmineralizovává organismus. Z rostlinných zdrojů je využitelnost magnesia větší, protože jsou pro organismus přirozenou organickou potravinu. V případě minerálek je zdrojem nerost, což je anorganická sloučenina a je pro organismus mnohem méně využitelná,“ vysvětluje Kristýna Báčová

Podobné je to i s prevencí dehydratace. „V létě proti dehydrataci mohou pomoci hlavně iontové nápoje, a to jak ty kupované, tak domácí. Nejlépe hydratuje například kokosová voda, zelený čaj s medem, který má ochlazující efekt na organismus, ale i obyčejná voda,“ říká Kristýna Báčová a dodává: „Minerální vody jako takové tento efekt přímo nemají. Samozřejmě, pokud se bavíme o sportovcích, kteří potřebují po výkonu ve vyšších teplotách doplnit i sodík, pak by tato možnost byla na místě.“

Co sledovat na etiketách?

Řekli jsme si, jaké vody je vhodné (ne)pít a v jakém množství. Co ale ještě můžeme vyčíst z etiket minerálek a co nám může pomoci při rozhodování o jejich koupi?

Hodně záleží na poměru minerálů. Pokud bychom dlouhodobě pili minerálky s vysokým obsahem hořčíku (Mg), mohlo by dojít ke zhoršení vstřebávání vápníku do organismu. Naopak vysoký obsah vápníku (Ca) a velmi nízký poměr hořčíku může způsobovat žaludeční problémy a zvyšovat riziko rakoviny žaludku. Tyto minerály by měly být pro dlouhodobé pití v rovnováze nebo se jí blížit.

Vysoký obsah sodíku (Na) se nehodí pro osoby s kardiovaskulárním onemocněním, a to z výše popsaných důvodů. Záleží ale opět na poměru, tentokrát sodíku a draslíku (K). Čím je v minerálce nižší poměr draslíku oproti sodíku, tím je vyšší riziko zvýšení krevního tlaku. Vzhledem k tomu, že v naší populaci je konzumace sodíku už tak vysoká (a upozorňuje na to i Státní zdravotní ústav), není na místě si „hladinku“ ještě více zvyšovat pitím minerálek po hektolitrech.

Když už jsme u příchutí, měli bychom se obloukem vyhnout slazeným a ochuceným minerálkám. Nemluvíme teď o třech deci limonády během cyklovýletu, ale především o běžném pití. Slazenými minerálkami do sebe dostáváme zbytečné kalorie navíc, ale i plno umělých barviv a aromat. Jejich množství sice v minerálkách není nijak markantní, nicméně proč do sebe dostávat další „chemii“ i při pití? Hlídejte etikety a zkuste sáhnout po ochucené minerálce, která obsahuje přírodní přísady. V letním vedru zkuste třeba mnohem více osvěžující domácí limonádu nebo si do džbánu s vodou vymačkejte pomeranč či limetku.