Bolesti kotníků: příčinou je nejen špatná obuv nebo hypermobilita

Bolest kotníků je u běžců velmi častý problém, který může mít několik příčin. Většinou je to kombinace více faktorů, ale někdy stačí jedno krátké vyběhnutí, a místo osvěžujícího pocitu z běhu bude návrat domů velmi bolestivý, až kulhavý.

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Je dobré běhat navzdory bolesti?

Říká se, že „co bolí, to sílí“, ale neplatí to vždy. Bolest má pro náš organismus ochranitelskou funkci, říká nám, že je něco v těle špatně a snaží se danou část chránit. 

Příčiny bolesti

• Špatná obuv, která tvoří nedostatečnou oporu pro chodidlo, nášlap je tedy veden mimo osu.
• Špatná běžecká technika na jakémkoliv povrchu.
• Hypermobilita, kdy kloub není dostatečně zpevněn a dochází k přetížení celého kloubu.
• Nevhodně zvolený terén, na němž běžec nezvládá správnou techniku běhu.

Pokud budeme delší dobu ignorovat bolest a budeme stále opakovat nesprávný pohyb, je velmi pravděpodobné, že se můžeme poranit. Proto je vhodné své tělo poslouchat a rozeznávat typy informací, které nám bolestí předává.

Nestabilita kotníků

Kotník, který je nestabilní, nemůže v dlouhodobém tréninku podávat dobrý výkon a hrozí velké nebezpečí úrazu. Pokud si nejste jisti, jak jste na tom se svou stabilitou, můžete si zkusit jednoduchý orientační test vypovídající o tom, jak vaše kotníky reagují na zátěž. Stačí se postavit před zrcadlo, abyste viděli na celé chodidlo, a zvednout jednu nohu nahoru. Ve chvíli, kdy se s vámi svět začne houpat nebo nejste schopni udržet rovnováhu, je vaše stabilita dosti špatná.

Pokud první test zvládnete bez obtíží, zkuste se postavit na měkký polštář nebo tenkou pěnovou matraci. Toto už je náročnější poloha, která prověří, zda vaše kotníky zvládají nestabilní podklad.

Zvládnete-li oba testy bez obtíží, vaše tělo je na běh připraveno. Máte-li však s těmito jednoduchými testy potíže, je vhodné se nejprve zaměřit na posílení stability a teprve poté vyběhnout do terénu.

Nejčastější úraz: distorze neboli natažené vazy

Běžci jsou velmi náchylní na úrazy dolních končetin. Vždy je jim lepší předcházet než strávit dlouhý čas léčením. K nejčastějším úrazům dochází v oblasti hlezenního kloubu, a to při opakovaném špatném nášlapu nebo došlapu s vyvrácením kloubu mimo svou osu, kdy se poškodí zevní vazy, které jsou slabší než vazy vnitřní. V praxi se rozlišují tři stupně poškození:

1. Natažením došlo k minimálnímu protažení vlastních vazů, ale nedošlo k jejich přetržení. Často je běžec schopen ještě pokračovat v běhu, ale po chvíli kotník začne otékat a bolet. Otok je malý a během dvou až pěti dnů zcela vymizí, omezení bývá v krajních polohách.
2. Natažení vazů s mikrotrhlinami, dochází k výraznému bolestivému otoku a omezení pohybu.
3. Přetrhání vaziva, kdy je otok velký a hybnost kloubu je výrazně omezená a bolestivá.

S léčbou tohoto typu poranění je nutné začít co nejdříve − tkáň ledovat, ale pozor, abyste ji nepodchladili a ještě více nepoškodili. Nohu držte ve zvednuté poloze, fixujte ji a vždy minimalizujte nášlap.

Trénink na zlepšení stability kotníku

Stoj na jedné dolní končetině: Postavte se bosky oběma nohama na rovnou podložku. Svoji váhu rozložte mezi paty, malíčky a palce na nohách. Zvedněte jednu nohu tak, aby byl kotník, koleno a kyčel vůči sobě v pravém úhlu. Ruce nechte volně podél těla. Pomalu vraťte nohu na zem do výchozí polohy a vyměňte ji za druhou končetinu. Pokud vám cvičení připadá jednoduché a vaše stabilita je při něm dobrá, zkuste zavřít oči.

Více cviků pro zlepšení funkce kotníku najdete v tomto samostatném článku.

Článek vznikl ve spolupráci www.lepsipece.cz.

Mgr. Sylva Janečková

Uznávaná a kvalifikovaná fyzioterapeutka se specializací na sportovní a poúrazovou fyzioterapii a terapii inkontinence. Vystudovala obor fyzioterapie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Během své profesní kariéry pracovala na Psychiatrické klinice ve Šternberku a na Poliklinice Modřany CODUM s.r.o. Spolupracuje s organizací VŠTJ Medicina Praha.