Bez podpatků nejsem žena. Krásně tvarují lýtka a nutí mě nést pánev vysunutou bojovně vpřed i ve chvíli, kdy se cítím přitažlivá asi jako oválená hlávka zelí. Jenže několik běžeckých tréninků týdně způsobuje, že mě v roli královny chodníku chytají do podpatky tvarovaných lýtek křeče a záprstní kůstky povstávají k bolestivému protestu. Má vůbec aktivní běžkyně holdovat svému (zlo)zvyku?
Názor podiatra
Stoj, chůze a běh jsou základními činnostmi člověka. Pro každého z nás jsou specifické a unikátní. Podpatky jsou vynálezem mužů, kteří si chtěli zvýšit svoji důstojnost a prestiž. Nyní jsou naopak doménou žen, jimž je navrhují většinou muži. „Ženy nosící vysoké podpatky se všemi anatomickými a biomechanickými hříchy pro tělo by neměly náhle přezout nohy do placatých minimalistických běžeckých bot a polykat jarní kilometry. Hrozí zde totiž okamžité riziko obrovského přetížení Achillovy šlachy, přetížení lýtka a přetížení páteře,“ vysvětluje Miroslav Havrda, první viceprezident České podiatrické společnosti.
„Většina firem, které vyrábějí sportovní obuv, ale počítají i s takovými ženami a nabízejí běžeckou obuv s vyšší patní částí,“ dodává účastně a potvrzuje tak moji nesmělou myšlenku, že se bot s podpatky vzdávat nemusím, pokud jsem rozumná a kupuju si boty s vyšším dropem.
„Současně by měla žena nosící vysoké podpatky připravit své nohy na běh protahováním Achillovy šlachy a mobilizováním metatarsů a prstců. Také by při nákupu běžeckých bot měla uvážit, zda si nekupuje příliš široké boty na příliš úzkou nohu,“ vysvětluje doktor Havrda. Pokud je noha v chybném postavení, existují systémy bot, které nohy nastavují do antipronace nebo antisupinace.
„Nejčastěji jsou prodávány boty s neutrálním nášlapem, ale pokud chce žena poradit a pomoci, může se obrátit na specializovaný obchod nebo se svěřit podiatrovi, který dokáže vyšetřit typ nohy i stav nožních kleneb na podoskopu. Vyšetření pohybu na pohyblivém páse nebo dokonce snímáním tlaků chodidel při stoji, chůzi a běhu zajistí optimální nastavení nohy i rozložení tlaků chodidla na podložku.“ Havrda doporučuje aktivní přístup při nákupu bot a ujišťuje mne, že vyškolený prodavač i podiatr mi poradí s výběrem správného běžeckého obutí, i když hodlám zbytek života pobíhat v loubutinkách na jehlách.
Jak to vidí fyzioterapeutka
„Nošení podpatků je z fyzioterapeutického pohledu rizikové pro zvýšené zatížení příčné klenby, kdy hrozí, při opravdu dlouhodobém nošení, až její zborcení. Dalšími riziky jsou zvýšený tlak na zánártní kosti v noze následovaný vznikem metatarsalgií, komprese prstů a jejich deformace a časnější vznik artrózy kolen,” vyjmenovává možné potíže z vysokých podpatků fyzioterapeutka Kateřina Honová.
Pro běžkyně může být fatální též vtočení palce směrem dovnitř, které není-li korigováno, výrazně mění biomechaniku běžeckého kroku, a výrazné zkrácení lýtkových svalů. “Zvlášť u běžkyň, které při běhu dopadají na špičku, se zkrácení lýtkového svalu ještě zesiluje,” varuje fyzipoterapeutka. O riziku úrazu kotníku (a případném otřesu mozku při pádu z výšky při nošení podpatků nad 7 centimetrů) raději nemluvě.
Podpatky ale mohou mít v určitých případech i svá pozitiva. „Při nošení vysokých podpatků po určitou dobu dochází ke spontánní korekci nohou vbočených dovnitř i ven. Mám na mysli stav, kdy Achillova šlacha při pohledu zezadu není rovná, ale tvoří C oblouk,“ říká Kateřina Honová.
Nošení podpatků ovšem výrazně ovlivňuje celé tělo. „Jedná se o zvýšení lordotického prohnutí v zádech. Navýšení bederní lordózy určitým způsobem vypojuje břišní svaly. Změní se pozice pánve, a tím se ovlivní bránice a dech,“ varuje fyzioterapeutka před komplexním vlivem častého nošení vysokých podpatků na naše tělo.
“Jen u člověka má bránice mimo dechové funkce i funkci posturální, podílí se na držení děla. Aby mohla dobře fungovat, je nutná její horizontalizace, tedy postavení, při kterém ve stoji tvoří horizontální předěl (pánevní dno/bránice/dno dutiny ústní). Díky zvýšenému prohnutí v bederní páteři se pánevní dno a bránice dostávají z tohoto ideálního nastavení a vzniká takzvaný nůžkový syndrom. Potom nemůže fungovat zajištění páteře ve všech jejích segmentech a ozve se nejslabší místo - bolest v krční nebo bederní páteři,” vypočítává problémy s možným nošením podpatků fyzioterapeutka a dodává, že běhající parádnice v podpatcích by měly výrazně myslet na posílení středu těla.
Jaký je tedy verdikt našeho průzkumu? Nosit, ale s rozumem a za dodržení následujících bezpečnosních zásad:
- Aktivně se zajímejte při nákupu bot o to, zda jsou vhodné zrovna pro váš způsob běhu a chodidlo.
- Střídejte výšku podpatků i typ bot (což v překladu pro ženy znamená – mějte v botníku opravdu hodně bot).
- Dbejte na správné postavení pánve a hrudníku, posilujte střed těla.
- Protahujte pečlivě Achillovy šlachy, mobilizujte metetarsy (záprstní kůstky) a prstce (články prstů).
Uvolňujícím cvikem na předonoží a prsty, říká se mu „vějířek“, je uchopit nohu oběma rukama, palce jsou vedle sebe. Pomalu nohu mezi rukama vyklenout a palci obkroužit vršek nohy, prsty pomáhají nohu prohnout ve směru příčné klenby. Mimo klasické protahování Achillovek ve stoji, kdy je protahovaná noha vzadu a druhá vpředu, lze protažení ještě zintenzivnit podložením přední části chodidla například knihou. Lýtka lze protahovat dřepem na celých chodidlech, například když žena nakukuje do hlubin botníku, jestli náhodou na nějaké boty nezapomněla.
