Jen co přejdou letní parna a před nechráněným běžcovým zrakem se přestanou míjet nebezpečně odhalené běžkyně, nastává další rizikový čas. Kromě lesních cest, splavných po probíhající těžbě jen se šnorchlem a ploutvemi, a nevychovaných hafanech celoročně chňapajících v lesoparku po už tak bolavých achilovkách, nastává doba říje a honů. Trailový běžec se prodírá lesem plným nadržených jelenů a vbíhá do cesty zeleným mužíčkům vyzbrojeným flintami. Jak se těmto nebezpečným tvorům, obývajícím běžecké luhy a háje, ubránit či alespoň vyhnout? Zeptala jsem se jednoho z nich.
Pes
Výskyt a stupeň nebezpečnosti: Zatímco městskou džunglí zneurotizovaní ratlíci útočí v ulicích a parcích, ztracení nebo zdivočelí hafani mohou být nebezpeční kdekoliv včetně osamělých míst a lesních pěšin. Pomineme-li trousení kluzkých hromádek ohrožující ladnost vašeho běžeckého stylu a svalstvo zvané prdelní, mají pesani ve zvláštní zálibě chňapat hubou po pohybujících se objektech. Tedy i vašich kotnících a lýtkách. Pokud se jim budou zdát obzvláště libě vonící, rádi se pro formu jemně či výrazněji zakousnou. Dalším oblíbeným kouskem je rozeběhnutí se proti nic netušícímu běžci s úmyslem se a) pro legraci těsně minout a sledovat stav obranných reakcí subjektu akutně pracujícího k infarktu myokardu nebo b) naskočit z legrace na vyděšený objekt a vylepšit jeho outfit stopami po zablácených tlapách a oslintané tlamě.
Rada myslivce:
Většina psů na procházce hájí své teritorium a svého páníčka, jinými slovy má svoji osobní bublinu. Proto většina útoků na běžce není míněna jako lov na maso, ale spíše odlákání vetřelce z prostoru, což se většině psů podaří. Pokud se bude běžec snažit odběhnout pryč, dává psu jasný signál, že se uvidí, kdo vyhraje. V tomto bodě má však příroda už dávno jasno. Proto je nejlepší spíše velmi zmírnit krok nebo zastavit a vyčkat na příchod pána.
Rozhodně nezvedejte ruce nahoru, protože toto gesto si psi vykládají jako povolení k výskoku na vás. Pokud je pes volně pobíhající bez pána, je spíše zmaten a nebude mít tendenci útočit. Jiný případ je, pokud je pes nakažen (vzteklina). Poté by běžec měl objevit své sprintérské schopnosti a až z bezpečí zavolat městskou policii. Pokud dojde k napadení, je dobré použít třeba kabelku nebo batoh, do které se pes může zakousnout. Nebo ho odehnat pepřákem, máte-li ho s sebou.
Prase divoké
Výskyt a stupeň nebezpečnosti: Zatímco kanec si spokojeně medí v žitě, bachyně dokáže při pocitu ohrožení svých mláďat v pruhovaných pyžamkách spustit učiněný Armagedon. I tak je člověku nepříjemné, když v letním večeru probíhá okolo pole s kukuřicí doprovázen slyšitelným dusotem a pochrochtáváním, jež neumí definovat ani jako spokojené, ani jako útočné. Je tedy třeba být vždy ve střehu?
Rada myslivce:
Záleží na pohlaví. Divoké prase (samec) se běžce spíše lekne a uteče. Útok volí až v opravdu krajní nouzi, pokud by na něj běžec vběhl. Poté je nejlepší vylézt na nejbližší strom a počkat, až se rozzuřené zvíře uklidní. Jiná situace je, pokud běžec narazí na stádo bachyně (samice od prasete divokého) se selaty. Poté je reakce velmi prudká a bachyně je odhodlána položit i život za ochranu svých mláďat. Obrana před bachyní je opět unik do výšky. Nesnažte se utéct, jelikož bachyně je výborný sprinter a svým vtipným pokusem ji akorát naštvete. Ze stromu je pak nutné zavolat mysliveckou stráž, jelikož bachyně na vás bude vytrvale čekat dole.
Bažant královský
Výskyt a stupeň nebezpečnosti: Ač se to nezdá, tento pták je ještě nebezpečnější než namíchnutý fanoušek Baníku. A to přesto, že pro vás znamená jen dvě stehýnka a křidýlka na pekáči. Můžete na něj narazit v některých bažantnicích (bažantnice LZ Konopiště nebo bažantnice Luhačovice) a jeho útok připomíná systematické nahánění, které vyústí v přímé nalétávání na vaši hlavu. Režisér filmu Ptáci rozhodně někdy musel bažanta královského potkat v jeho přirozeném biotopu.
Rada myslivce:
Bažant královský je velmi agresivní a útočný pták. Je to způsobeno jeho silným temperamentem a nutností hájit si svůj prostor. Tento prostor je schopný hájit v kooperaci s dalšími bažanty. Pokud tedy běžec využije běžeckou trasu v bažantnici (pozor na doby lovu této pernaté zvěře), může se setkat s obklíčením vícero bažantů a snahy zaútočit na běžce v jednotném spolku.
Tvorové méně četní, leč nebezpečníMedvěd hnědý Akční rádius medvěda je poměrně veliký a v našich končinách na něj můžete narazit v podstatě při jeho migraci mezi CHKO Beskydy, CHKO Bílé Karpaty a Slovenskými horami. Medvěd je zvíře plaché, a pokud na něj přímo nenarazíte, nebude vás rušit v tréninku. Nejhorší je medvěd překvapený, takže běháte-li tatranskými či americkými hvozdy, vezměte si s sebou speciální rolničku plašící medvědy nebo alespoň při běhu halaste, případně hodně nahlas sípejte. A nenoste si s sebou libě vonící svačinu. Pokud už dojde na to, že medvěd začne dorážet, neutíkejte. Medvěd dokáže běžet rychlostí až 45 km/hod, takže to nandá i Ussainu Boltovi. Odvraťte zrak, mluvte na něj klidným hlasem a vycouvejte. Pokud to nezabere, zvlášť u medvěda černého se vyplácí na něj křičet nebo házet kameny. Až v momentu, kdy se méďa přiblíží na pár metrů od vás, praktikujte poučku „lehnout na zem, rukama si krýt krční páteř a nehýbat se, dokud neodejde“. Pokud vás začne žrát, je na čase se vší silou bránit. Pepřový sprej vám to může usnadnit. Rys ostrovid Rys není v podstatě nebezpečný. Je to velmi plaché zvíře a útok na člověka jsem zatím neregistroval. Vlk obecný Vlk je velmi vzácný a plachý. Jeho četnost není tak vysoká a v podstatě spíše napadá drobnější zvěř. Pohyb medvědů, rysů a vlků migrujících v Beskydech můžete sledovat na této mapě. |
Myslivec na lovu
Výskyt a stupeň nebezpečnosti: Myslivec je vždy na lovu a někdy má zájem i o zvířata. Vzhledem k plachosti jelenů v říji je statisticky nejpravděpodobnějším tvorem, jež na běžce může v lese vyskočit, právě on. Většinou je to dobrácký až plachý tvor oděný do splývavé zelené barvy, ovšem stavíte-li se mezi něj a plánovaný jelení guláš, může dojít k nezaviněné nehodě. Vběhnete-li do honu, je třeba vás upozornit, že dolet kulky může být až 2 kilometry a i odražená střela může na vzdálenost řádu stovek metrů udělat slušnou paseku.
Nevbíhejte myslivcům do rány
Před kulkou neutečete
Rada myslivce:
Pokud běžec navštěvuje lovné prostory, měl by být seznámen s dobou hájení zvěře, ale hlavně s dobou jejího lovu. Poté nemůže být překvapen, pokud by se dostal pod střelnou kanonádu například v bažantnici.
Příroda z nás neudělala ani nejlepší sprintery na světě, ani nás nevybavila kvalitními zuby a drápy na to, abychom mohli přeprat každé zvíře, kterému vlezeme do revíru. Obdařila nás ale schopností myslet. Třeba i na to, že v některých obdobích a oblastech se není moudré vyskytovat. Dozvíte se to zde.
Inspirace z knihy 400 pokynů na úpravu zvěřiny od V.O. Blažeje, Noviny Staré gardy mistrů kuchařů v Praze, listopad 1932Není-li zvíře smraďoch, tedy maso k jídlu se nehodící, můžete připravit večeři rodinnou dle našich doporučeníhodných receptů: Prsíčka z bažanta dle zámecké paní Z pěkného bažanta sejmeme prsíčka, kůži odstraníme a v polovině naříznem, ale ne docela a slabě naklepeme a pomažeme fášem z husích jater, na to klademe kolečka lanýžů, nahoru zase trochu fáše, uzavřeme a zavážeme do plátna a dáme na máslo trochu podlité pod puklici dusiti. Pak odstraníme plátno a dáme mezi prkénka, necháme ztuhnouti a krájíme z toho medailonky, tyto přelejeme jednu polovinu omáčkou aspikovou bílou, druhou omáčkou aspikovou hnědou, zdobíme a aspikem leštíme a dáme k ledu. Pak složíme na kulatou mísu střídavě a zdobíme aspikem. Srnčí filets Continental (pro 10 osob) Připravíme si z kýty 10 filátek, které prošpikujeme slaninou, osolíme, opepříme, necháme opéci a zalijeme trochou vína Madeira. Srnčí kosti, zelenina, připraví se přírodní hnědá omáčka, ve které dusíme as 5 kvíčal a 5 sluk. Z tohoto připravíme si kašovinu. Dále připravíme si as z jednoho šálku kašovinu z čočky. Tyto dvě kašoviny vážeme s výše uvedenou hnědou omáčkou. Na stůl podávají se tak, že do středu mísy dáme kašovinu a filátka kolem postavíme; dekorujeme lanýži, prostředek pak vystříkáme horkou kašovinou. Přírodní omáčka podává se zvlášť. Jelení ragout K tomuto účelu béřeme ponejvíce maso z krku neb hrudí, které po očištění rozkrájíme na větší kousky a dáme na krájenou kořenovou zeleninu, jíž jsme předem na omastku do hněda udusili s přídavkem běžného koření, octa a soli, vařiti. Po změknutí maso vyndáme, do polévky přidáme trochu cukru, sklenici vína, citronovou šťávu, zahustíme hnědou zásmažkou a necháme řádně vařiti – procedíme, přidáme vařené sušené hříbky, krájenou kyselou okurku, kapáry, podle potřeby přisolíme, maso vložíme do té omáčky a necháme dodusiti. Jako přílohu podáváme noky neb vařené brambory. |
