Je krásný podzimní den, sice hodně studený, ale zase se můžeme kochat všemi těmi barvami, ozářenými nesmělými paprsky slunce. Nebo běháme někde na horách a pod nohama nám křupe jinovatka nebo první sníh.
Romantika až do bezvědomí – to si musím vyfotit, pomyslíme si možná. A ještě si vyfotit selfíčko, jak jsem z toho mrazu červená. A když už stojím, nastavím si novou hudební smyčku v přehrávači. A až doběhnu, zastavím tady na tom kopečku s vyhlídkou. Sice to tu pěkně profukuje, ale aspoň budu mít to nudné závěrečné protažení s vyhlídkou...
Všechno špatně. Každé zastavení znamená pro zahřáté a zpocené tělo nutnost vyrovnávání se s okolním chladem. Hrozí, že nám „vytuhnou“ svaly, takže se nám poběží znatelně hůř a budeme se muset znovu dostávat do provozní teploty. A to platí především pro začátečníky. A samozřejmě si taky zaděláváme na nachlazení. Už cítíte, jak vám studený pot stéká po zádech? Tak rychle mobil do pouzdra a běžíme.
Dárek pro běžce: balíček závodů a tričko Craft zdarma pouze do Vánoc |
Až doma jsme v cíli
V minulém článku jsme si s trenérkou Soňou Karáskovou shrnuli, jak se motivovat na zimní běh a jak ho ve zdraví absolvovat. Dnes se zaměříme na doběhnutí a nezbytné úkony, které by po něm měly následovat.
Pro zimní běhy platí pravidlo start – cíl: žádné zbytečné zastavování, okounění, protahování uprostřed trasy. To všechno jsou činnosti, při kterých zahřátý (a zpocený) organismus začne chladnout – tím rychleji, čím méně je stupňů. Pokud cítíme, že jsme přepálili start, můžeme zvolnit tempo a pro příště si zapamatujeme, že při plus deseti stupních a našem rychlém tempu opravdu stačí jen dvě pořádné vrstvy. Zastavit bychom ale měli až doma.
A tady nastává další dilema: Co po doběhu? V bytě máme, dejme tomu, třiadvacet stupňů, ale venku byla nula. A to už je dost velký teplotní rozdíl. Podle Soni Karáskové nám ale nehrozí nic horšího než chvilkový nepříjemný pocit, rudé tváře a případné mravenčení podchlazených končetin. Alespoň pokud dodržíme základní pravidla.
Nejlepší zotavení: zpátky do zimy!
Podle Soni Karáskové není tak podstatné, kdy se člověk protáhne, ale zdůrazňuje, že strečink jako takový důležitý je a vypustit ho úplně by byla chyba. Stejně jako závěrečný výklus. „Po doběhnutí hlavního motivu by měl následovat výklus – opět by to měl být pomalý běh jako na začátku, určený ke zklidnění a vyplavení laktátu ze svalů,“ říká trenérka z pražského CrossFit Iron Land a dodává: „Po doběhu – ať je zima, nebo teplo – je asi na každém běžci, kdy se protáhne. Z mého pohledu to není zásadní. Ne vždy se protahuji hned po dokončené aktivitě. Třeba když vím, že půjdu odpoledne do kryocentra, protáhnu se klidně až tam,“ shrnuje Soňa Karásková.
Více o chladu jako možném způsobu regenerace, jsme psali v tomto článku. Chlad zablokuje pocitové receptory v kůži a eliminuje přenos vzruchů z nervů do svalu – tím dochází k okamžitému uvolnění svalů po namáhavém tréninku. V kryokomoře se zároveň do organismu vylučují produkty metabolismu, jako jsou hormony kortikoidy a endorfiny, které zastavují zánětlivé procesy v organismu, zlepšují náladu a tlumí bolest. Pokud tedy po zimních trénincích cítíte nezvykle zatuhlé svaly, je skok do mrazu dobrým způsobem regenerace. Protáhněte se až po proceduře, kdy jsou svaly uvolněné a nehrozí tak jejich natažení.
Protáhněte se vždy až doma
Co se týče „pouhého“ protažení, doporučuje trenérka závěrečný strečink až doma a v klidu: „Když doběhnu zvenku domů (ať je léto, nebo zima), nejprve se vysvléknu z mokrého oblečení, dám si sprchu, a až poté se protáhnu – mezitím se tělo a svaly zklidní. Pokud běhám ve fitku, protahuji se hned po doběhu.“
Není tedy nutné se protahovat ihned po aktivitě v domnění, že právě tehdy jsou svaly nejvíce zahřáté. Zvláště pokud jdete hned do sprchy, mají svaly možnost se v teplé vodě dostatečně uvolnit, ale zároveň zůstat prohřáté.
Ohledně přechodu ze zimy (případně i mrazu) do horké sprchy se nabízí další spekulace, zda je takový „šok“ zdravý. Jde přece jen o teplotní rozdíl třeba čtyřiceti stupňů. Známe to všichni – přiběhneme domů, skočíme do horké sprchy a pak cítíme nepříjemné mravenčení až pálení v končetinách.
Soňa Karásková nás vyvádí z omylu: „Je to pouze reakce na změnu teploty čili není potřeba se tím znepokojovat. Samozřejmě, mravenčení i pálení v končetinách je nepříjemné – v tom případě je lepší nechat svaly v klidu prohřát, než pocity odezní, a teprve pak se jít osprchovat,“ uzavírá trenérka.
