• Běhání v těhotenství? Poslouchejte své tělo, ne okolí, říká trenérka

    „Tak, a teď mám na devět měsíců posekáno!“ řekne si možná sportovkyně, která se od gynekologa dozví šťastnou novinu. Podobně zaskočená byla i trenérka kurzů pro ženy jdubehat.cz Iva Vedralová, která se s námi podělila o své zážitky s běháním v těhotenství.

    Při sportu v těhotenství poslouchejte především sebe | foto: Profimedia.cz

    „Zpočátku jsme si myslela, že jsem jen unavená, a ne těhotná – byl prosinec, leden, vánoce…takže jsem v tréninku dost zvolnila, ale běhala dál. Jakmile jsem však zjistila, že jsem v jiném stavu, trošku ve mně hrklo. Hned mě napadlo: Tak, teď už nebudu moct sportovat!“ popisuje svoje sportovní začátky v těhotenství Iva Vedralová, trenérka kurzů pro ženy Jdu běhat.

    Velmi individuální je to, jak se člověk cítí. „Já se cítila opravdu dobře – první trimestr jsem byla unavená, měla jsem novou práci a stěhovala jsem se z Norska. Bylo toho hodně, ale běhat jsem nepřestala ani tehdy,“ vypráví trenérka.

    Nenechte se těhotenstvím vyděsit

    „První, kdo mě uklidnil, byl můj gynekolog, který mi řekl, že moje tělo je na sport zvyklé, takže se nemám vůbec čeho bát a můžu pokračovat. Běhala jsem do nějakého šestého, sedmého měsíce, ale i později – i když to už bych nenazvala běháním, ale spíš rychlejší chůzí s popoběhnutím, které jsem prokládala například posilováním rukou o lavičku, protahováním a podobně,“ shrnuje trenérka.

    Ujistěte se u odborníka

    I mezi lékaři se názory na sportování v těhotenství liší. Pokud jste sportovkyně tělem i duší, není od věci najít si podobně naladěného gynekologa, který vám poradí zlatou střední cestu, upozorní na signály, které byste měla sledovat. Málokdy se stane, že lékař zdravé těhotné ženě pohyb nedoporučí. Další, koho byste měla poslouchat, jste vy sama – tedy vaše tělo, které si většinou samo „řekne“, co je pro něj příjemné, a co už ne. S rezervou berte i názory z internetových diskusí a dobře míněné rady kamarádek, které se mohou týkat třeba právě vhodnosti návštěvy bazénu. Pokud máte pochybnosti, konzultujte je vždy raději s odborníkem.

    Iva vypráví, že má výborného gynekologa, který jí radil především řídit se sama sebou – opatrně vše vyzkoušet a pak podle potřeby buď pokračovat, nebo si klidně přidat, nebo naopak zvolnit. „Pro člověka, který je zvyklý sportovat a být nacítěný na signály svého těla, by to neměl být problém,“ dodává trenérka.

    „Záleží ale například i na velikosti břicha. Běhání v pozdější době mně osobně už nedělalo moc dobře na pánevní dno, chtělo se mi mnohem víc na záchod a podobně,“ líčí. To jsou všechno faktory, které ovlivňují způsob a intenzitu, jakými budeme při těhotenství sportovat. „Já jsem tehdy vyměnila běh za plavání, které jsem provozovala do 38. týdne, a začala jsem hodně protahovat, zařazovat prvky z jógy a podobně,“ dodává Iva Vedralová.

    Fáze těhotenství – kdy zvolnit a kdy naopak přidat?

    V prvním trimestru by se žena měla šetřit, protože v těle probíhá spousta změn. V tomto období je na místě zvolnit, o což si ale vaše tělo často opět samo řekne – třeba i tím, že najednou pocítíte větší únavu, než na kterou jste byla předtím zvyklá. „Já jsem tehdy ubrala na intenzitě tréninků, ale nikoli na jejich počtu,“ upřesňuje trenérka. Protože byla zima, chodila také opatrně, ale poctivě na běžky.

    V druhém trimestru se opět začnete cítit lépe. Zde je namístě klidně opět trošku přidat – dejte ale pozor na to, abyste se v euforii ze znovu nabyté síly a svěžesti zbytečně nepřepínaly. I tehdy tedy nezapomínejte poslouchat své tělo.

    „Zatímco v druhém trimestru jsem se cítila skvěle, ke konci už to bylo opět línější období – člověk se spíše už připravuje na porod, celé je to takové dlouhé a jste opět unavenější. I když se i po devíti měsících cítím pořád výborně, je to už přece jen dlouhé a člověk už se těší na miminko,“ usmívá se trenérka a pokračuje: „V současné době se tedy spíše procházím a věnuji se protahovacím a zdravotním cvikům.“

    Sport: jediná legální droga pro těhotné

    „Od svého gynekologa vím, že pohyb doporučuje v těhotenství každé ženě, pokud nejde o speciální případy. Především pak těm, které se celý život sportem udržují a jejichž tělo je na aktivitu navyklé,“ uzavírá trenérka.

    Souvisí to i s psychikou – během těhotenství se chtě nechtě vaše postava změní, pociťujete, že se vám hůře dýchá, chodíte pomaleji a podobně. Sport toto období pomůže překlenout, i když formovat rychle se měnící postavu často není snadné. A není to ani nutné, nicméně pravidelné cvičení vám pomůže neztratit motivaci a nevypadnout z rytmu a následně se i po porodu dříve vrátit do formy.

    S „břichem“ se můžeme občas cítit nemotorně a neohrabaně, což může mít další vliv na psychiku. Běhání a cvičení nám pomůže dodat dávku endorfinů, na kterou jsme jako sportovkyně navyklé. Dobrá kondice se pak hodí i v závěru těhotenství a hlavně při porodu.

    Poslouchejte sebe, ne okolí

    Problematické mohou být ale i negativní reakce okolí. I s těmi se Iva Vedralová během těhotenství setkala. „Většinou nejde o vaše blízké, kteří vás znají a spíše podporují. Další lidé mají sice odlišný názor, ale vyjádří třeba obdiv k tomu, jak to všechno zvládáte. Takové reakce jsou samozřejmě milé a motivují,“ vypráví trenérka, dodává však i špatnou zkušenost: „V šestém měsíci jsme byli na dovolené na Jižní Moravě, kde jsme jeli kolem rybníka po absolutní rovině. Během téhle krátké cesty jsme potkali asi tři lidi, kteří to negativně okomentovali ve smyslu, že určitě potratím a že se to nesmí. Podobný komentář se mi dostal například i od několika maminek, které jsem potkala při běhu a chůzi v Kunratickém lese.“

    „Zajímavé je, že tito lidé si vás neodchytnou, nezeptají se, neřeknou vám to do očí, ale jdou kolem a utrousí ošklivou poznámku tak, abyste ji slyšela, jen tak, nebo někomu, kdo jde s nimi,“ dodává trenérka. Pohled na těhotenství se v posledních letech hodně změnil, nebereme ho jako „nemoc“ a omezení, ale zároveň je stále mnoho lidí, a to i z řad mladé generace, ovládáno předsudky.

    Informujte se a buďte si jistá sama sebou

    A jaký má trenérka recept na negativní reakce a pohledy „skrz prsty“? „Důležité je snažit se být nad věcí a tyto reakce odfiltrovat. Já jsem pak chodila sportovat raději i do míst, kde nejsem vidět, abych měla od těchto podnětů klid,“ vypráví Iva s tím, že občas mívá chuť zastavit a s negativně pohlížejícími lidmi si promluvit. Otázka je, kdo si chce kazit trénink nepříjemnou diskusí. Chodí také „mezi své lidi“ do svého atletického klubu, kde se potkává se sportovci, kteří mají na věc jiný názor.

    Nejdůležitější je být si jista sama sebou, promluvit si s odborníkem a také třeba se sportovkyněmi, které už si těhotenství prožily, a ujistit především sama sebe, že neděláme nic špatně. Pak nám půjde i tyto nepříjemné poznámky lehčeji „přeběhnout“.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Běhání v těhotenství? Poslouchejte své tělo, ne okolí, říká trenérka

    J52a89k72u35b
    R13o19u97s
    Já myslím, že v tomto by bylo dobré poslouchat především lékaře.
    J31a98n71a
    M49e57r20o96p86e
    A lékař řekne, že běh je pro lidi, co již před těhotenstvím běhali, na seznamu doporučených sportů. Tzn. že je možný,...

    V diskusi jsou 2 příspěvky, poslední příspěvek 29. 8. 2018, 22:08



    mobilní verze
    © 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.