Na americkém serveru runnersworld.com se objevilo varování před letošní epidemií chřipky. Letošní mutace viru H3N2 je totiž velice agresivní a server to dokumentuje na smutném příběhu aktivní běžkyně Katie Thomasové, mamince tří dětí, která pravidelně běhala maratony, cvičila jógu a dopřávala si zdravý jídelníček. Přesto se jí letošní vlna chřipky nevyhnula a 48 hodin po prvních příznacích nemoci podlehla. Letos to přitom není ojedinělý případ, kdy nemoci podlehli i mladí a zdraví lidé, často aktivní sportovci.
I my se k tomuto varování přidáváme. Jako běžci máme občas pocit, že si na nás díky zdravějšímu životnímu stylu žádná nemoc netroufne, nebo že se spousta příznaků dá zkrátka „přeběhat“. Neriskujte své zdraví a buďte nejen při letošní chřipkové epidemii opatrní. Poslouchejte své tělo a v případě nemoci mu dopřejte dostatečný prostor k odpočinku a vyléčení. A mějte na paměti, že ani očkování není stoprocentní zárukou, že se vám chřipka vyhne.
Běhání pomáhá udržovat kosti mladé
Běh svědčí zdraví stejně jako jiný pohyb, aktuální studie však tvrdí, že v určitých oblastech má nad jinými sporty převahu. Výzkum se týkal kostní dřeně a jejího stárnutí. Když se narodíme, jsou naše kosti plné především červené kostní dřeně, kde jsou uloženy kmenové buňky pro stavbu základních typů červených a bílých krvinek, kostních buněk a krevních destiček. Jak stárneme, nahrazuje cennou červenou kostní dřen žlutá kostní dřeň, kterou tvoří tukové vazivo.
Australská studie publikovaná v časopise Journal of Bone and Mineral Research ukazuje, že právě běhání dokáže stárnutí kostní dřeně poměrně výrazně zpomalit. Lékaři v ní porovnávali čtyři skupiny lidí. Občasné běžce, aktivní běžce, aktivní cyklisty a skupinu, která nesportuje vůbec. Ukázalo se, že obě skupiny běžců mají v kostní dřeni výrazně menší zastoupení tukového vaziva než zbylé dvě skupiny. Zajímavé je především to, že i aktivně sportující cyklisté měli žlutou, tedy tukovou kostní dřen v kostech zhruba ve stejném poměru jako nesportující skupina.
Novinky ze světa techniky
Autoři studie si to vysvětlují tím, že právě otřesy způsobené běháním mají na složení a kvalitu kostí pozitivní účinek. Podle naměřených dat měli běžci kostní dřeň v průměru ve stavu odpovídajícímu o osm let mladším cyklistům nebo nesportujícím. A to už je docela znát. Prý stačí běhat každý týden alespoň 20 kilometrů. Otřesy, které na jednu stranu nedělají příliš dobře našim kloubům, mají celkem významné pozitivní účinky na složení a zdraví kostní dřeně.
A na závěr dvě novinky ze světa techniky. Jako první mě zaujala soutěž, kterou Fitbit uspořádal pro vývojáře aplikací pro hodinky Fitbit Ionic. Soutěž měla za cíl urychlit vývoj aplikací pro tuto novou platformu a nutno dodat, že se to pomalu začíná dařit. Mezi oceněnými je aplikace pro evidenci léků, trenér plavání, sledování a porovnávání běžeckých cílů nebo aplikace pro HIIT (intervalový cvičení ve vysokém tempu). Fitbit také oznámil spolupráci s Microsoftem. Prémiová služba virtuálního osobního trenéra Fitbit Coach bude spolupracovat s HoloLens, Windows 10 i herní konzolí Xbox One a uživatelé této služby tak budou mít nové formy, jak s virtuálním trenérem cvičit.
Nový firmware pro hodinky Suunto Spartan poté přináší podporu zón srdeční tepové frekvence, kterou si spousta uživatelů přála. Hodí se zejména pro dodržování tréninkových plánů na základě stanovených cílů, například pokud se snažíte zhubnout nebo trénovat vytrvalost, rychlost a podobně.
