„Jste nepochopitelná stvoření. Když jsou v módě boty na podpatku, jdete v nich na Sněžku, když tenisky, chodíte v nich do divadla,“ podivil se můj známý, se kterým jsem byla na koncertě v Rudolfinu. Asi čtyřicetiletá žena měla černé koktejlky, předpisové psaníčko, ale na nohou červené tenisky se zlatou tkaničkou a širokou mašlí. Muži, co se vyzná jak v módě, tak ve společenských pravidlech, tohle hlava nepobrala. Pánům se vůbec těžko vysvětluje, jak jsou boty v dámském „šatníku“ důležité...
Bývaly doby, kdy byli muži u vytržení z toho, když spatřili odhalený dámský kotníček, obutý do atlasových střevíčků. Ženy tehdy nosily velké dekolty a zvýrazněná ňadra, což muže nechávalo chladnými. Co je vidět, není tak atraktivní jako to skryté pod sukní až na zem. I za královny Viktorie byl odhalený kotník považován za skandál. Kdy ženy poznaly magickou sílu nohou a bot, není zcela jisté, podstatné je, že už desetiletí nebo spíš staletí s tímto faktem intuitivně či vědomě pracují.
Lodičky patrně vznikly zkrácením jezdeckých bot na vysokém podpatku, což byl odznak vyšší společenské třídy, který svému majiteli zvyšoval prestiž. Pro nošení u dvora ale nebyly pohodlné. Francouzský král Ludvík XIV. dostal nápad boty uříznout a vykrojit. Nechal si ušít střevíce podle vlastního návrhu s podpatkem vysokým deset centimetrů a nová móda byla na světě. Vydržela dodnes, byť pánové už je nenosí.
Rozmach jejich nošení nastal po roce 1860, kdy se začaly šít strojově, a od 20. století jsou nejrozšířenějším typem dámských bot. Móda si oblíbí tu špičku kulatou, tu úzkou nebo trochu hranatou; jednou frčí lakované, jindy zase matné, ale základ je víceméně stále stejný. Kdo by to byl řekl, že je vymyslel král?
Jsou dámy, které mají v botníku desítky modelů. Chodí dobře a stylově oblečené, jsou vyladěné od hlavy až k podpatku. Své poklady mívají pěkně ubytované. Při otevření botníku si je pyšně prohlížejí a jediným problémem je, který z nich si v určitý den obout.
Ač se muži pozorovateli botník může zdát plný, každá majitelka ví, co ještě nutně potřebuje. Milovnice bot sní o skvostech od Christiana Louboutina, Jimmyho Choo, Manola Blahnika, Louise Vuittona, Miu Miu či od Gucci. A to přesto, že všechny stojí jako luxusní dovolená.
Dívka či mladá žena v sukni ke kolenům, štíhlé dlouhé nohy, boty na vysokém podpatku. Takovou krásu zaznamená oko snad každého muže. Tedy pokud žena umí na vysokých podpatcích chodit. Pokud se klátí, je to směšné. Je fakt, že kromě modelek chůzi na jehlách zvládne jen mimořádný talent. Nicméně, sedět v takových náročných botách dokáže každá, stačí si jen přehazovat nohu přes nohu. Černé boty na vysokém podpatku jsou symbolem pro návštěvu společenské akce, červené pak pro mejdan nebo domácí svádění.
Boty a zdravíOrtopedi se na tom, v jaké obuvi máme chodit, celkem shodují. Vysoké podpatky škodí stejně jako podrážka placatá (nejhorší jsou oblíbené žabky, pokud se nosí v létě stále). Správná bota by měla být na podpatku ve výši asi od pěti do maximálně sedmi centimetrů. Chůze na takové obuvi svědčí nejenom nohám, ale posiluje navíc pánevní svaly. Nosit převážně boty, které prospívají nohám i páteři, se vyplatí. V mladším věku naše tělo vydrží ledacos, ale pamatuje si všechno. Později, ve vyšším věku, nám obuvní hříchy sečte. Třeba ostruhou, jejíž léčba rázovou vlnou je dražší než luxusní boty. |
„Chci, abys měla v posteli boty na co nejvyšším podpatku, a prosím, červené!“ škemrá milenec. Sny některých pánů jsou spojeny i s trháním noční košilky, někomu stačí tričko (tričko je lepší, je pak dost hadrů na podlahu). Těžko říci, zda na to muži přišli sami, nebo jejich inspirace pochází z filmového plátna, ale lodičky v posteli je nadchnou více než zdravotní matrace.
Fascinace obuví se nevyhne ani intelektuálům. Údajně existuje vědec, který partnerce dlouze hladí lýtka, pak podpatek, sundá jí botu a zálibně k ní čichá. A potom díky molekulám, které zkoumá, přijde na něco nového, na co obvykle získá patent.
Jeden básník prý zase kupuje své ženě boty křiklavých barev, a ač je jejich cena hodně vysoká, neslouží k chůzi. Pokud potřebuje tu správnou inspiraci, něžně sundá střevíček, nalije do něj šampaňské a upíjí. Bota stojí mnohonásobně více než drahé sklo, ale jemu tento rituál způsobuje slast, jíž nemůže konkurovat ani broušený křišťál.
Většina mužů se zálibně kouká na dlouhé štíhlé nohy v botách na podpatku, ale zvukový efekt vnímají odlišně. Zatímco někdo klapot považuje za sexuální vábení, jiný za nehorázně nepříjemný kravál. Jehly jen na koberec, hlásají někteří.
Nyní tolik módní tenisky či kecky mají sice mnoho výhod, ale sexuální prvek v nich lze těžko hledat. Pokud to ovšem váš protějšek nevnímá jako sportovec, který tvrdí: „Když má holka dlouhé nohy a v teniskách rychle utíká, tak proč ne?“
Co o nás prozradí?
|
Moje kamarádka se dlouho dostávala z rozvodu, a když se vzpamatovala, měla jasno: „Intelektuála, chytrolína a jiného budižkničemu už nikdy! Chci chlapa, co umí něco spravit.“ Její sen se po dvou letech splnil. Na jeho první návštěvu se připravila koupí krásných lodiček a svůdné košilky. Všechno se vyvíjelo znamenitě, ale když byla v koupelně, zaskočil ji hluk. Vyšla ven a myslela, že omdlí. Přivedla si pracanta, který zjistil, že se cosi viklá. A spravil to jejím zbrusu novým kramflekem, který použil místo kladívka. Marketingové ředitelce, přivyklé ovládat pokerovou tvář, se honila hlavou miliarda myšlenek... K čemu došla? Že jsou to jenom boty! Mile se usmála, otevřela šuple vybavené jako menší dílna a ukázala správný nástroj – pro příště! A tak má teď nejen všechno spravené, ale jsou spolu spokojení. Zničená bota se vyjímá jako relikvie na čestném místě.
Ženám je dnes celkem jedno, co si muž o tom, co mají na nohou, myslí. Vždyť je tolik bot, které žadoní: Kup si mě! Jsme krásné, nemůžeš bez nás být, neodcházej, zkus si nás, tak vidíš, jak ti slušíme! Vysílají vlny, které mnoho žen vyslyší. Takže zbývá jen vyzkoušet, zda na platformě nebo na podpatku (a na jak vysokém?), jestli tenisky, espadrilky či žabky, s mašlí nebo jen s tkaničkou, s flitry nebo bez nich. Červené, s puntíkem, lesklé, matné... Je to práce!
Nutno ovšem zmínit, že existují ženy, které jsou milovnice pouze podpatků, pouze tenisek, a také ty, jež vědí, které boty kam a k čemu obout. A do divadla by nešly v červených teniskách se zlatou tkaničkou, ani když jsou tak krásné, protože se ke společenským šatům prostě nehodí.
