„Když přestaneme s živočišnými produkty, povede se nám o dost lépe.“ „Lidé nejsou geneticky, anatomicky ani fyziologicky adaptováni na konzumaci masa.“ „Důvod, proč pro nás živočišná strava není dobrá, je ten, že naše tělo na to není stavěné. Je to prostě nesprávné palivo.“ „Čím víc masa muži jedí, tím rychleji ztrácejí svou mužskou mužnost.“
To jsou jen některé z argumentů z dokumentu The Game Changers (Ten, kdo mění svět), který vznikl v roce 2018. Celosvětová pozornost se na něj zaměřila potom, co se na iTunes stal nejprodávanějším dokumentem vůbec, nedávno ho také začal pouštět americký poskytovatel filmů online Netflix.
Ve 86 minutách divákům představuje výhody rostlinné stravy a popisuje negativa živočišných produktů. Ty ve filmu prezentují jak světově známí sportovci, tak vědci či nutriční terapeuti. Pracovali na něm například režisér James Cameron, herec a bývalý kulturista Arnold Schwarzenegger, tenista Novak Djokovič a herec Jackie Chan.
Podle filmu je pak jakýkoliv typ živočišných produktů – včetně masa, mléčných produktů a vajec – škodlivý. Konzumace některých živočišných produktů podle něj například několikanásobně zvyšuje riziko rakoviny.
„Film prezentuje pouze jednu stranu faktů, často z kontroverzních zdrojů – velké přepočty z malých studií – a tvrzení, která jsou čistě zavádějící,“ komentoval například magazín Men’s Health. „Problém tkví v tom, že výsledky studií jsou často pokroucené a prezentované divákovi bez kontextu celého výzkumu,“ pokračuje magazín.
Všežravec Semivegetariáni Lakto-ovo vegetarián Frutariáni Vegani |
Ke kritice dokumentu se připojil i Institut moderní výživy. Ten upozorňuje jak na mnohdy zkreslená data, špatné zacházení se studiemi, tak například na střet zájmů tvůrců dokumentu.
„Jako výkonný producent filmu a držitel několika ocenění za filmy Avatar a Titanic je James Cameron také výkonným ředitelem a zakladatelem společnosti Verdient Foods, což je multimilionová společnost, která vyrábí a prodává rostlinné proteiny. Sám je také velkým propagátorem veganství,“ uvádí institut v textu na svém webu.
U šachistů by to snad neuškodilo
I podle výživových poradců a nutričních terapeutů, které redakce iDNES.cz oslovila, není situace černobílá.
Veganství například může podle členky výkonného výboru České asociace nutričních terapeutů Dany Hrnčířové vést k nedostatku některých živin. Zásadní je proto podle ní u rostlinné diety plánování – pak strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semínka, charakteristická pro vegetariány a vegany, poskytuje podle ní zdravotní výhody.
Jelikož však mají vrcholoví sportovci daleko větší nároky na příjem živin, ohrožuje je jejich nedostatek podle Hrnčířové mnohonásobně více. „Naplánovat plnohodnotnou čistě rostlinnou dietu vrcholovému sportovci je výzva i pro ty nejzdatnější nutriční terapeuty a obávám se, že ke zvýšení výkonu zde moc prostoru není,“ dodala. Záleží však podle ní také na tom, jak se daný sportovec stravoval dříve.
„Nesouhlasím s názorem, že ‚nejsme geneticky přizpůsobení ke konzumaci masa’. Z vědeckého hlediska vzato, neexistuje žádná seriózní studie, která by toto tvrzení dokazovala,“ komentovala předsedkyně sekce nutričních terapeutů České asociace sester Květa Krajíčková. „Zato studií o různých chorobách a poruchách způsobených nedostatkem některých živin je mnoho,“ dodala.
Zejména u sportovních disciplín, které vyžadují svalovou sílu a vypracovanou muskulaturu, je podle ní dostatek plnohodnotných bílkovin – především z kvalitního masa, ryb, mléka a mléčných výrobků – nezbytný. „U šachistů by snad menší příjem bílkovin neuškodil,“ uzavřela.
Podle konzultanta pro personalizovanou výživu Jakuba Přibyla lze vrcholové sportovní úrovně dosáhnout jak na čistě rostlinné, tak na převážně živočišné stravě. Každý podle něj může prospívat na jiném typu stravy. „Je potřeba si uvědomit, že jak živočišné, tak rostlinné potraviny se skvěle doplňují a vyzdvihovat jednu složku nad druhou považuji za zbytečné až hloupé,“ uvedl Přibyl.
Zátěž pro životní prostředí
Faktem zůstává, že produkce masa je velkou zátěží pro životní prostředí. Největší negativní dopad má maso hovězí. Analýza Světového institutu pro výzkum zdrojů ukázala, že kdyby průměrný Američan vyměnil pouhou třetinu hovězího, které sní, za vepřové, kuřecí nebo za luštěniny, jeho emise spojené s jídlem by se snížily o třináct procent.
Zejména krávy, ale třeba i ovce, mají totiž v žaludku bakterie, které při trávení tvoří metan. Ten se vylučuje a ve velkém množství přispívá k takzvanému skleníkovému efektu. Celkově je navíc chov velkého dobytka náročný kvůli pěstování a zpracování krmiva.
Na druhou stranu dobytek spořádá spoustu zemědělských zbytků, které lidé nejedí. Jeho exkrementy se zase dají přeměnit na hnojivo.
Americký lékařský časopis The Lancet nedávno vydal zprávu o tom, že miliony lidí po celém světě jedí mnohem více masa, než by zdravý jídelníček vyžadoval. Nepřekvapivě to platí hlavně pro Spojené státy, Austrálii a Evropu.
