„Pojď, pojď! Už jenom kousek,“ křičí skupinka diváků na břehu Lipna směrem k mladému závodníkovi, který vylézá promočený z vody.
Má za sebou další z překážek siláckého klání Spartan race. Jen co se dostal ze studené vody, musí překonat za pomoci lana kluzkou šikmou zeď. Trest za nesplnění úkolu? Třicet angličáků.
Závod se s nikým nemazlí. Tři překážkové tratě, které organizátoři připravili na sobotu a neděli v Lipně nad Vltavou, otestovaly fyzickou i duševní sílu a vytrvalost více než osmi tisíc mužů a žen.
A právě trojicí závodů v jednom víkendu je lipenská zastávka přitažlivá.
„Rozhodli jsme se poprvé v Česku vměstnat všechny hlavní kategorie Spartana do jednoho víkendu. Běžci mají jedinečnou možnost za pouhé dva dny získat cennou Trifectu, tedy ocenění za zvládnutí všech tří typů závodu v jednom ročníku,“ vysvětluje hlavní pořadatel středoevropské sekce závodů Spartan race Michal Kúkola.
Tisícovky siláků tak zkoušely zvládnout nejobtížnější kategorii Beast, klasický závod Super a nejkratší Sprint. Vysoké účasti startujících i diváků pomohlo podle Kúkoly atraktivní prostředí Lipenské přehrady.
„Na Lipně jsme úplně poprvé a jsem moc rád, že se nám podařilo do závodu zapojit Stezku korunami stromů,“ dodává.
Jen kousek od malé nádrže s vodou, odkud závodníci vylézají k šikmé zdi, visí z nevysoké dřevěné konstrukce několik lan. Cílem je vyšplhat po jednom z provazů až k břevnu a udeřit zavěšený zvonek.
Ve tváři blížícího se účastníka je vidět utrápený výraz. S vypětím všech sil se však vysouká nahoru. Úspěch na překážce potvrzuje i opodál stojící dobrovolník a na důkaz splnění úkolu si s ním plácne.
„Máme podél dráhy připravených asi dvě stě pomocníků, kteří asistují necelé čtyřicítce organizátorů,“ říká Kúkola. Dobrovolníci také dohlížejí na to, aby si sportovci nekrátili trať a nešidili tresty. V případě porušení pravidel jim hrozí bezpodmínečné vyloučení ze závodu.
Náročnost terénu tentokrát podtrhuje nevlídné počasí, které celý víkend v šumavských kopcích panuje.
„Na trati je to v pohodě, i když je člověk mokrý. Zdolávání překážek nás vždycky zahřálo, nejhorší to ale bylo v cíli. Jak jsme se přestali hýbat, dala se do nás hrozná zima,“ popisuje Lukáš Taraba z Týna nad Vltavou.
Podobnou zkušenost potvrzuje Matúš Koprivňák, jenž přijel na Lipno až z východního Slovenska. „Kdybych věděl, jaké bude počasí, tak si přibalím mnohem víc náhradního oblečení,“ usmívá se v cíli promočený, ale očividně spokojený slovenský běžec.
Koprivňák přijel s několika kolegy a závodí také ve vedlejší kategorii týmů.
„Docela se nám daří. Máme jako skupina úspěchy i na domácích závodech nebo v Polsku,“ říká. Středoevropský Spartan race má zastávky ještě v Rumunsku a Maďarsku.
Na startu se v nedělním kratším závodě dokonce objevil také vozíčkář, což se ve střední Evropě doposud nestalo.
„Chtěl si splnit sen, tak jsme mu v tom pomohli. S partou pomocníků absolvoval nejkratší sprinterskou trať, na závod se všichni připravovali více než tři měsíce,“ obdivuje Kúkola odvahu a odhodlanost handicapovaného nadšence.
I přes nevlídné počasí si Kúkola lipenský závod pochvaluje. „Určitě se sem vrátíme i příští rok. Beru to jako velkou chybu, že jsme zde Spartana nepořádali už dříve.“
