Jak takový puchýř vznikne?
Dejme stranou puchýře vzniklé spálením, opařením, omrznutím nebo působením chemických látek, předmětem článku je ten pravý, nezaměnitelný otlak, který vznikne při dlouhém (někdy možná i trochu kratším) běhu nebo pochodu na vašich nožkách či i rukou (pokud používáte hole).
Trocha anatomie nikomu neuškodí
Lidská kůže je významný orgán pokrývající celé naše tělo, je tvořená třemi základními vrstvami, pokožkou, škárou a podkožním vazivem.
Pokožku (epidermis) tvoří pět vrstev buněk. Nejspodnější dvě vrstvy jsou tvořeny neustále se dělícími buňkami, které se přesouvají do svrchnějších vrstev. V těchto vyšších vrstvách se snižuje jejich výživa, rohovatí a po odumření v nejsvrchnější vrstvě se i odlupují. Za život člověka to může být až 20 kilogramů mrtvých buněk. Tato vrstva funguje jako mechanická ochrana a brání odpařování vody z organismu.
Škára (dermis) je nejsilnější vrstva kůže, ve které sídlí nervová zakončení, síť kapilárních cév, potní a mazové žlázy a vlasové cibulky. Ze škáry do pokožky putují živiny, škára odpovídá za pružnost kůže a svým zvrásněním vytváří otisky prstů.
Podkožní vazivo obsahuje tukové buňky a receptory tahu a tlaku a jeho funkcí je izolovat a chránit svaly a nervy. Také slouží jako tepelná izolace organismu.
Proces vzniku puchýře
Hlavní problém pro běžce, chodce a sportovce obecně je puchýř vzniklý tlakem nebo třením. Takový puchýř vznikne potrháním spojení mezi buňkami v epidermis na rozhraní nejhlubší zóny, která lne velmi pevně ke škáře, a zbylých svrchních vrstev. Tyto trhliny se vyplní tkáňovou tekutinou a vytvoří společnou kapsu a puchýř je na světě.
Pokud tření a tlak trvá, odhalí se nejhlubší vrstva epidermis, která je velmi citlivá, a to i na vstup mikrobů a možný vznik infekce. Posléze vzniká strup, který se hojí až týden.
V případě, že vám puchýř nepraskne, dojde postupně k zahuštění jeho obsahu vyplavenými bílkovinami z krve a buněk a pod tímto „gelem“ dojde postupně k obnově všech vrstev epidermis, což na ploskách rukou a nohou trvá přibližně 10 až 12 dnů.
Co s puchýřem?
Prakticky každý má svůj osvědčený recept na to, co s puchýřem. Způsob ošetření záleží i na tom, jestli se jedná o puchýř nafouklý nebo stržený, zda je ošetřován v cíli či zda s ním běžec musí pokračovat dál v závodu.
Nejdůležitější věc? Pozor na infekci! Kvůli jejímu riziku se puchýře v terénu nepropichují, jen se kryjí a chrání před stržením. Uzavřený puchýř je přirozeně chráněn vrstvami buněk proti průniku bakterií.
Pokud už budeme ošetřovat puchýř doma po omytí a dezinfekci, je nejlepším způsobem puchýř propíchnout jednorázovou sterilní jehlou (dají se koupit v lékárně), vytlačit tekutinu a překrýt hydrokoloidním krytím - například náplastí Compeed. Tyto náplasti jednak odsají vznikající sekret a také pomohou udržet přirozeně vlhké prostředí pro přichycení odloučených vrstev epidermis. Přichycené buňky slouží jen jako dočasný biologický kryt - poskytují ochranu hlubším vrstvám, jak před infekcí, tak před zevními podněty, které působí bolest. Takovéto krytí urychluje regeneraci a odloučí se asi po týdnu kompletně v jedné vrstvě, pod níž je již zahojená epidermis. Tak puchýře v kůži stimulují tvorbu zesílených míst - mozolů, které jsou mnohem odolnější proti tlaku i tření.
Jestliže jsou puchýře velké, je vhodné je po dezinfekci prostřihnout sterilními nůžkami (lze je zakoupit jako jednorázové v některých lékárnách), aby nedošlo k jejich doplňování. Základem ošetření je ale vždy přimáčknout odloučenou vrstvu zpět. V případě velkého puchýře, na kterém ještě musíte běžet, lze jeho propíchnutí zvážit, protože se tím hojení rány výrazně prodlouží.
Když už dojde ke stržení puchýře, je nejvhodnějším krytím opět využití hydrokoloidních náplastí, které vytvoří optimální prostředí pro hojení a výrazně sníží bolestivost, na větší plochy je také možné používat gely pro hojení ran. Léčení také urychluje větrání rány.
O své zkušenosti s moderními trendy léčby puchýřů se s námi podělil Jaroslav Halamka, lékař z chirurgického oddělení – ambulance hojení chronických defektů z Městské nemocnice v Litoměřicích. „S běžnými puchýři se jako chirurg setkávám spíše výjimečně, tedy kromě svých vlastních, u kterých uplatňuji princip odezinfikuj, propíchni, vysuš a krytím to tam drž tak dlouho, než ti to zdravá kůže sama odhojí,“ říká.
„Pokud se setkáváme s běžnými puchýři z bot, ty jsou již nějakým způsobem komplikovány, nejčastěji stržením krytu a infekcí, která způsobuje zápal okolí, značnou bolestivost a prodlužuje úplné vyhojení. Zde se již často neobejdeme bez dezinfekčních mastí a speciálních krytí například s jódem nebo stříbrem, také je nutno využívat změkčující prostředky, které pomáhají proti bolestivému praskání strupů a celkově změkčují vzniklou jizvu,“ popisuje.
Jak puchýřům předejít
Prevence puchýřů má několik základních kamenů.
Boty: Běžecké boty se kupují o půl čísla až číslo větší, než je civilní velikost. Pokud se chystáte na běh v náročném terénu, v dešti a sněhu, rozhodně se vyplatí nákup bot z nepromokavého materiálu.
Ponožky: Lepší jsou ponožky z funkčního materiálu, který nohu výborně obepne, příjemně drží a odvádí vlhkost od pokožky.
Mazání: Kdo maže, ten jede. Často doporučovaná prevence, kdy se náchylná místa namažou vazelínou nebo jelením lojem. Po určité době je mazání nutné zase obnovit, lubrikant se může vstřebávat.
Tejp: Osvědčený prostředek je textilní sportovní tejp, opravdoví drsňáci ovšem používají kobercovou pásku. Na internetu najdete nejen popsané návody, ale i videotipy, jak přesně tejpování provést.
Jak puchýře řeší zkušení běžci
Olaf Čihák, organizátor Pražské 100: „Já nevím, klasický puchýř jsem měl naposledy jako dítě. Tedy vlastně jednou ano, když jsem si vzal malé boty. Větší problém bývá u stovkařů, je rozmočená kůže, pokud člověk jde několik desítek hodin v mokrých botách. Ale i tomu se dá předcházet.
Základem je tedy správná velikost bot. Zatímco na krátké běhání je potřeba bota, která sedí na noze jak přibitá, na dlouhé trasy je dobré mít botu spíš volnější. Klidně o půl či jedno číslo větší. Před startem nohy namazat. Někdo používá vazelínu, já spíš doporučuji indulonu. No a hlavní je pravidelně chodit a běhat dlouhé tratě. Kůže si na dlouhé trasy zvykne, ztvrdne a zesílí a potom už se puchýře nedělají. Já třeba mažu nohy, už jenom když je mokro, ale nováčci by měli mazat i za sucha.“
Jirka Gruntorád, moderátor, specialista komunikace, lektor skupinových fitness lekcí, který jako amatér v roce 2015 uběhl 700 kilometrů kolem České republiky za 24 dní: „Musím říci, že na puchýře moc netrpím, a když, tak to dělám asi tak, jak se nemá. Tedy rozstřihnu, vymačkám, namažu krémem - Neutrogenou, přelepím. Většinou je to do dvou dnů OK.“
Trail Maniacs, organizátoři seriálu závodů EPO Trail Maniacs: „Toto je jedno z nejrozsáhlejších témat. Navíc velmi individuální. Obecně platí pár zásad, které pomáhají oddálit či úplně zamezí tvorbě puchýřů. Volba vhodných ponožek a bot. Mít nohy co nejvíce v suchu. Několik dní před závodem si kůži na nohou dobře mazat, aby byla vláčnější, nejlépe vazelínou, na noc. V případě vzniku puchýřů dobře fungují náplasti, jako jsou Compeed a jiné. Ještě doplním, že když už to nejde jinak, tak hodně Ibalginu.“
Nejvíc se tedy vyplatí nepodcenit prevenci a vhodné vybavení. Ale stejně si to nakonec člověk musí odběhat, vytrpět a vyzkoušet, aby věděl, co pomůže konkrétně jemu.
Více informací, jak pečovat o pokožku, se dozvíte na stránkách www.lepsipece.cz .
