Je to téměř jisté, ale něco prostě musím dělat špatně. Jak si tak pročítám běžecké stránky, běžecká fóra, časopisy, no prostě všechno, co mi přijde pod ruku, tak všude čtu většinou to samé.
Tedy že ti běžci, kteří se tam zpovídají, většinou samozřejmě hobíci, mají několik společných vlastností, nebo chcete-li jmenovatelů. Nejčastějším jejich poznatkem je to, že běhání naprosto podlehli a nedokážou si představit svůj život bez toho, že by si několikrát za týden vyběhli. To jsou ale zpravidla ti, kteří ještě neběhají tak dlouho. Navíc, při běhu si úžasně pročistí hlavu a neuvěřitelně odpočinou a uklidní.
Pak je tu druhý stupeň, druhá skupina, která o sobě tvrdí, že běhání doslova miluje! Ti tedy běhání podlehli už před nějakým časem a dopracovali se do stádia, kdy už ho milují. Všechny skupiny, o kterých píšu (celkem budou tři), jsou bez výjimky nesnesitelné, ale tyhle první dvě se ještě dají vydržet (s jistou dávkou obrněnosti). I ti, co už milují, si taky úžasně pročistí hlavu, taky se uklidní, taky si odpočinou. Problém u nich je, že o tom mají potřebu pořád mluvit a někdy snad i přesvědčovat (o té své lásce k běhu). Někdy taky sami sebe, ale to jen někdy (ne každá láska prostě vyjde, no).
Jenže jsou tu ještě další. Ti třetí, to jsou ti, co si na běhání vytvořili závislost. Ti nejenže kdysi běhání naprosto podlehli, před nějakou dobou zjistili, že běhání doslova milují, ale ti už si vypracovali na běhání takovou závislost, že by si bez vyběhnutí několikrát týdně (nebo spíše denně) vůbec nedokázali představit svůj život. Ti už neberou ohled opravdu na nikoho. Nejenže jsou nesnesitelní jako kolegové v práci, protože když si nezaběhají, tak jsou protivní jako psi, ale jsou naprosto nepoužitelní jako kamarádi a přátelé, protože veškerá činnost se točí kolem běhání. Buď je před důležitým tréninkem, nebo po něm, nebo před závodem, nebo zase po něm. A moc už je nezajímá ani rodina. Nezajímá je, co bude v neděli na oběd, protože mají dlouhý běh a pak si dají něco „toho svojeho“ (jen mi proboha nechte v ledničce moji poličku na pokoji, tam mi nelezte!!!).
O dovolené jsou schopni se bavit jen v takovém případě, že je tam kde běhat, že to není v závodní sezóně, že to proboha není v době přípravy (to je snad ještě horší, z toho se žije celý rok!!!), že tam nebude nesnesitelné vedro (kdo má v tom trénovat) a ani nijak moc zima (musím být opatrný na svalová zranění). A jak se tam asi budeme stravovat? Snad nikdo nečeká, že si tam budu „pochutnávat“ na svíčkové a grilovaných žebrech? To bych taky mohl celou přípravu hodit do koše, že!
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme. |
Celá rodina se musí naučit chodit dříve spát, protože běžec je unavený po těžkém tréninku, navíc ráno si chce přivstat, aby stihl ještě lehký regevýklus (jistě, po tom těžkém tréninku!!!). No a k máti se zastav sama, potřebuju ještě odběhat tempový trénink a pak bych si rád dal vířivku a pak konečně (a to už je běžec oprávněně naštvaný a skoro dotčený, že to nikdo nechápe) bych si rád odpočinul! No a ta nová kabelka, to jako muselo být? Já bych taky potřeboval nový sporttester a taky si ho nekoupím (tady je běžec trochu nespravedlivý, protože poslední dva velké výdaje byly za jeho boty, závodky a tempovky, o závodkách vlastně ještě neřekl...).
Celkově co ta závislost a láska stojí, radši ani nepočítat. Boty, hadry, hodinky, náramky, startovné, cestovné, někde nocleh, lepší strava, regenerace, kompresní věcičky, no je toho dost. Ale každá láska něco stojí. Výhodou téhle třetí skupiny je, že ti už nikoho o lásce, propadnutí nebo závislosti přesvědčovat nemusí. To vidí všichni okolo, že jsou to magoři. Nejhorší ale je, když něco nevyjde. Nestihnout trénink, to je ještě to nejmenší. Ale nepovedený závod, to už dokáže slušně zhustit domácí atmosféru. A nechci ani pomyslet na případné zranění a takový tříměsíční výpadek. To je pak na léčebnu!!
A teď se tedy ptám, to jsem opravdu jediný normální běžec, co běhá jen tak pro radost? To už se opravdu všichni zbláznili? A mám se cítit trapně, že dostatečně a do omrzení všem nevykládám, jak si čistím hlavu, jak jsem běhání totálně propadl a jak ho doslova miluju?
Jaký je váš vztah k běhání?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 20. března 2017. Anketa je uzavřena.
Jenže...pak se na chvíli zastavím, zamyslím a zjišťuji, jak to se mnou vlastně je. Že ten „úplně normální“ běžec, za kterého jsem se považoval, je vlastně druhé až třetí stádium. Že jsem běžec co už pár let běhá (vlastně celý život), kterému se běžecké boty válejí všude možně a už je není kam dávat, co neustále pokukuje po nějakých nových hadrech (samozřejmě na běhání) a už si i koleduje o to, aby mu byla ženou zablokována karta, co se rozčiluje nad tím, co sakra dělají v lednici ty tučné jogurty a proč tam není šťáva z řepy, co svoje víkendy koordinuje s kalendářem, aby se dalo slušně připravit na další závod a co nad ním žena kroutí hlavou, když sedí večer na gauči úplně zakompresovaný a čte si něco o čísi metodě maratonu, a komu dává žena rok, maximálně dva a bude z něho vegan.
Čili sečteno a podrženo, když se občas dívám na svoje výsledky, tak asi opravdu něco dělám špatně, jinak jsem ale úplně normální hobík, co to běhání bere někdy až moc vážně.
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
