Vědci, kteří na studii vydané v magazínu The Journal of the American College of Cardiology pracovali, se přitom otázce věnovali velmi pečlivě. Zkoumali záznamy desetitisíců klinicky vyšetřovaných lidí, pořízených během několika desetiletí. Pacienti v nich po rozsáhlém lékařském a fitness vyšetření sdělovali informace o svých pohybových aktivitách, včetně informací, zda běhají – a pokud ano, jak často a jak rychle.
Z databáze badatelé vybrali záznamy 55 137 zdravých mužů a žen ve věku od 18 do 100 let, kteří navštívili kliniku v posledních 15 letech před odstartováním studie. Celkem čtyřiadvacet procent z nich se prohlásilo za běžce. Badatelé prošli všechny záznamy o smrti a konstatovali, že mnoho z 3 500 zemřelých skonalo na srdeční chorobu.
Vyhodnocení databáze poukazuje na to, že běžci jsou o 30 procent méně ohroženi předčasnou smrtí. Riziko úmrtí v důsledku srdečního onemocnění je u běžců nižší dokonce o pětačtyřicet procent. Menší riziko předčasného úmrtí hrozilo dokonce i málo početné skupině běhajících kuřáků s nadváhou.
Čtěte dále: |
Podle studie běžci získávají díky pohybu benefit tří let života navíc. Život prodlužující účinek běhání je přitom přibližně stejný bez ohledu na počet naběhaných kilometrů. Ti, kdo běhali 150 minut nebo více za týden, i ti, kdo běhali zejména rychlostí vyšší než 3:45 minuty na kilometr, žili déle, než ti, kteří neběhali vůbec.
Významně snížit riziko předčasného úmrtí by tak mohlo pouhých pět minut běhu denně.
Jak uvádí Timothy Church, profesor na Pennington Institute a spoluautor studie, neměli bychom však za běháním hledat nic zázračného. Klíčem k dlouhověkosti je pravděpodobně jakékoliv intenzivní cvičení a běh je pro většinu lidí tím nejpohodlnějším způsobem intenzivního pohybu.
