Najdete ji ve Francii a vede k nejvýše posazené vesnici Azurového pobřeží. A věřte mně, že Sainte-Agnès je jedna z nejkrásnějších středověkých vesnic celého francouzského pobřeží. Můžete se tak těšit na sportovní i „estetický“ zážitek.
Trasa, kterou jsme si vybrali my, začíná v přímořském Mentonu. Bydleli jsme tehdy v Nice, odkud jsme jeli vlakem. Výchozím bodem pro nás byl Menton-Garavan, což je poslední železniční stanice na francouzském území. Pak už vlaky staví v Itálii. Stezek do vesnice vede víc. My jsme se rozhodli pro variantu dlouhou cca 15 kilometrů (výstup 1200 metrů a sestup cca 600 metrů).
Z Mentonu se jde do obce Castellar, kde se opouští cesta vedoucí do Sospelu a stáčí se do do Sainte-Agnès. První část cesty je drsnější a dá pěkně zabrat. Z Mentonu totiž musíte vyjít (vyběhnout, vyjet) strmou stezku, která místy připomíná spíš vyschlé koryto říčky. Dostanete se do úseku, kde začíná turistická stezka GR 51. Cesta zde stále lehce stoupá, kopíruje italskou hranici, pak následuje sestup do vesnice Castellar, přechod do obce Monti a finální výšlap do vesnice Sainte-Agnès.
I když v průvodcích píší, že je to cesta technicky snadná, na kondici je poměrně náročná, protože uděláte pěkné „V“. To znamená, že vylezete z nuly do 700 metrů, pak klesnete zase na cca 180 metrů nadmořské výšky a znovu stoupáte na nějakých 700 metrů. Je tedy lepší vyrazit brzo ráno, abyste měli čas se případně ve vesničkách zastavit, dát si pauzu a případně něco dobrého. Příležitostí je dost.
Odměnou je ale to, že stezka vede krásnou krajinou s cypřiši a olivovníky. Po vyšlápnutí kopce nad Menton se naskytne nádherný výhled na moře a celou Riviéru. Fantastický výhled budeme mít prakticky celou dobu až do Sainte-Agnès.
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme. |
Ve vesnici jsme neměli zajištěné ubytování – jednoduše jsme se poptali, přespali v malém hotýlku a ráno se vydali dál přes Monako do Nice. Je možné jet zpět i autobusem, ale proč by to člověk dělal. Samozřejmě jsme si po náročných 15 kilometrech dopřáli skvělou večeři a lahev vína. Byl to krásný zážitek, který vám můžu vřele doporučit.
Tip1: Možná se po cestě stane, že vás začnou pronásledovat místní oslíci. Je fakt, že jsou dost zvědaví a dokážou se člověka držet poměrně dlouho. Nic vám neudělají. A pokud se jich opravdu budete bát, aspoň budete mít lepší časovku.
Tip2: V Sainte-Agnès se dá ubytovat v místních penzionech. Často je provozují i s restauracemi. Dávejte si ovšem pozor na porce. My jsme si dali tříchodovou variantu a opravdu se to nedalo sníst. Pro dvě osoby stačí jedno degustační menu.
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
