Sice jsem se k orienťáku dostal napůl náhodou a začátky byly náročné, ale chytlo mě to a "obyčejné" běžecké závody mě už ani moc nelákají.

Na OB se mi líbí, že je to dobrodružství v přírodě, není to jen o fyzičce a rychlosti, ale musí se dost přemýšlet a do poslední chvíle není nic rozhodnuto. Díky intervalovému startu a víceméně samostatnému bloudění lesem se člověk nemusí příliš stresovat s výsledkem, protože v cíli (obvykle) nikdo netuší, zda jsem bloudil o hodinu déle než je obvyklé, to se objeví až ve výsledkách, které stejně nikdo moc neřeší.

Příjemné je nízké startovné (na menších závodech často desetikoruny, obvykle do 100 Kč včetně půjčení čipu) ve kterém je mapa i mezičasy z každé kontroly (cvakání kleštěma už bývá vyjímkou). Za zmínku by taky stálo, že z orienťáků jsou mnohem hezčí záběry (ať už fotky nebo video), je to mnohem pestřejší než závod po silnici a není to tak těžké sestříhat, viz můj nedávný videopokus na http://vimeo.com/182370280

Začít s OB se dá v jakémkoli věku, dokonce ani to běhání není podmínkou, protože svižná chůze bez navigačních chyb dopadne mnohem lépe než rychlý běh opačným směrem (nejlépe zakončený opuštěním mapy - ověřeno), ale nedá se nic dělat, opravdoví závodníci začínají v dětství, roky sbírají zkušenosti a to se pak na stará kolena špatně dohání... :-)

Všem běžcům vřele doporučuji. I když poprvé může vypadat mapa složitě, tak po pár závodech už tomu tak nebude. Navíc to dodá běhání úplně nový rozměr. A pak ten pocit, když se ztratíte, ale pak najdete. To je k nezaplacení.

Obávám se, že bych z každého závodu měl maraton. :-)