Běhání je bezkontaktní sport, přesto se běžci poměrně často zraní. Patří mezi vaše nejčastější pacienty?
Běhání je dnes velmi moderní a běhá spousta lidí. Přesto ale nemůžu říct, že by běžci tvořili většinu mých klientů.
Jakub VeškrnaV roce 2006 vystudoval obor fyzioterapie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Během své dosavadní praxe byl například fyzioterapeutem slovenské lyžařky Veroniky Velez-Zuzulové nebo členem realizačního týmu na zimních olympijských hrách v Soči. Ordinaci má v centru Brna. |
Podle některých statistik patří k nejčastějším zdravotním komplikacím běžců zranění třísel. Je to tak?
Problémy s třísly určitě patří k častým problémům. Z laického pohledu se často uvádí, že se jedná o třísla, ale z lékařského hlediska to mohou být potíže kyčelních kloubů projevující se právě v oblasti třísel. Může se ovšem jednat i o tříslo samotné, kdy kvůli přetěžování určitých svalových skupin na stehně dochází k většímu zatížení úponových míst nacházejících se v oblasti třísla.
Dá se potížím s třísly předcházet?
Vždy si musíme položit otázku, proč se bolesti objevují a co je jejich příčinou. Musíme diagnostikovat příčinu a podle ní se poté zařídit. Může se například jednat o chybný stereotyp v oblasti kyčelního kloubu, který vede k přetěžování a bolesti v oblasti třísel. Pak je potřeba pracovat s tím, jak změnit koordinaci pohybu v oblasti kyčle. Příčinou mohou být strukturální změny kyčelního kloubu. Někdy může být příčinou běžcova obuv.
Strečink by měl trvat deset až dvacet minut
Dokáže správná obuv minimalizovat možné zranění?
Ano. Lidé si to však už umí pohlídat, boty pravidelně obměňují, mají vícero párů a volí je s ohledem na povrch. Jiné boty mají do lesa, jiné na asfalt. Výběr bot hraje roli, obecná informovanost je však v této problematice naštěstí dobrá.
Co zranění a strečink? Jak moc by se mu měli běžci věnovat?
Strečink je individuální záležitostí. V obecné rovině platí, že strečinku by se sportovci měli věnovat, aby tělo co nejlépe připravili na tréninkovou zátěž. U mladších lidí stačí kratší doba, u lidí v pokročilejším věku je potřeba tuto fázi více akcentovat. V obecné rovině by se strečinku měli běžci věnovat alespoň deset až dvacet minut.
Na začátku, nebo na konci tréninku?
Lidem radím, aby se strečinku věnovali při přípravné fáze. Pokud chtějí dělat strečink i po běhání, vždy doporučuji, aby tak učinili s odstupem hodiny až dvou. Při sportovní zátěži vznikají ve svalech mikrotraumata, mikropoškození, která tělo dokáže velmi dobře zahojit bez dalších následků. Pokud bychom však do této tkáně zasáhli větším napětím nešetrným strečinkem, mohlo by dojít k zvýraznění mikroporanění, z toho by mohly vznikat potíže.
Jakým partiím by měl běžec při strečinku věnovat nejvíce pozornosti?
Při běhu jsou nejvíce zatěžovány nohy, ale zároveň platí, že je využíváno celé tělo. Nohy by měly být prioritou, ale pokud si bude běžec protahovat trup a horní končetiny, nic tím nezkazí, naopak.
Měl by mít běžec ve svém tréninku zařazeny také posilovací cviky?
Je pro něj výhodné, když tělo zatěžuje mnoha různými způsoby. Posilování může být jedna ze součástí tréninkového procesu. Záleží na tom, jestli chce mít běžec výbušnost, nebo vytrvalost. Podle toho si musí posilování uzpůsobit. Pro vytrvalostní běžce je vhodné zařadit posilování do mezidobí, například do zimních měsíců, kdy se nedá tak dobře běhat venku.
Mezi nejčastější zdravotní komplikace začátečníků se často řadí namožení, natažení a natržení svalů. Co je příčinou zrovna těchto zranění?
Svalová tkáň a svalové úpony u začátečníků nemusí být dostatečně připraveny na tento typ zátěže, musí se na ni nejprve adaptovat. Z toho důvodu se svalová a šlachová zranění, úponové bolesti objevují více u začátečníků než u lidí, kteří se tomuto sportu věnují dlouhodobě a pravidelně.
Začátečník by měl běhat obden
Nepřeceňují začátečníci své běžecké schopnosti?
Může to tak být. Člověk se rozhodne běhat a nadšeně se do toho vrhne.
Jak často by měl začátečník běhat?
Myslím, že pro začátek je vhodná frekvence běhu obden, aby mělo tělo dostatek času na odpočinek a regeneraci. Kromě toho by měl začínat s kratšími vzdálenostmi v mírnějším tempu a obojí zvyšovat postupně.
Od začátečníků můžeme často slyšet stesky, že je píchá v boku. Čím je to způsobené?
Píchání v boku je nejčastěji spojeno s nedostatečným dýcháním. Každý, kdo ho někdy zažil, ví, že je potřeba začít lépe dýchat a píchání většinou spontánně odezní. Nebývá to věc, která by běžce trápila po zbytek běhu nebo se objevovala opakovaně a byla demotivujícím faktorem.
Zkušenější běžci se naopak potýkají se zraněními souvisejícími s přetížením těla. Má možnost běžec poznat, že jeho tělo začíná být přetíženo?
Jednoznačná rada, jak to poznat, neexistuje. Záleží na tom, jak běžec své tělo zná. Známkami přetížení může být rychlejší únava, vyčerpání nebo pomalejší regenerace. Mezi projevy přetížení patří také svalové a úponové bolesti, v extrémním případě může jít o únavovou zlomeninu.
V tomto případě by měl běžec na nějaký čas běhání úplně přerušit, nebo stačí snížit počet kilometrů?
Snížit určitě, ale o kolik, to už záleží na každém člověku a situaci.
Je důvodem k návštěvě lékaře každá bolest?
Podle definice Světové zdravotnické organizace je bolest informací o potenciálním nebo reálném poškození tkáně. Bolest je tedy varovný signál, náznak toho, že se něco děje. Každou situaci je dobré konzultovat s lékařem nebo fyzioterapeutem. Na základě vyšetření se potom rozhodne, zda je nutné změnit tréninkový plán, nebo si dát od běhání na nějaký čas pauzu.
Musí bolest vždy předznamenávat zranění? Nemůže být někdy znamením posilování daného místa?
Může to být předzvěst problémů, známka přetížení dané oblasti nebo toho, že poslední trénink byl velmi intenzivní. To se ale většinou jedná o svalovou bolest, kterou většina lidí, kteří sportují, pozná.
Může při déletrvající snesitelné bolesti pomoci přeorientovat se na jiný sport a odlehčit tak problémovému místu?
Žádná déletrvající bolest, byť by byla snesitelná, by se neměla jen tak přejít. Na základě diagnostiky pak lze najít jinou vhodnou pohybovou aktivitu, která nebude bolestivé místo zatěžovat. Pokud nebude běžec moci nějakou dobu běhat, pomohou mu jiné aktivity, jako je například jízda na kole nebo plavání, nahradit fyzickou zátěž a částečně kompenzovat běhání. Udrží si díky nim kondici po dobu léčby.
Ne každá bolest vyžaduje operaci, leckdy pomůže cvičení
Svým pacientům se snažíte pomáhat aktivním cvičením. Může v některých případech cvičení nahradit operaci i za cenu delší léčby, nebo je to spíše pooperační cvičení?
Možné jsou obě situace. Pacienti často přicházejí ve stavu, který není na to, aby se daná část těla operovala. Když má cenu zkusit konzervativní léčbu, není důvod se tomu vyhýbat. Ne všechno, co nás bolí, je k operaci. Řešením pak může být změna koordinace pohybového systému, změna zapojení svalů. Pokud však má problém strukturální podklad, běžec má například prasklý meniskus, je potřeba ho operačně spravit. Potom může cvičení pomáhat po operaci k rychlejšímu návratu k aktivitě.
Dá se říci, o kolik dokáže cvičení urychlit rekonvalescenci?
Po operaci musíme respektovat fáze hojení. V tomto smyslu dokážeme díky cvičení v rámci limitů vystavených hojením tkáně dosáhnout maxima. Pokud nebude sportovec cvičit, operované koleno ho možná nemusí bolet, bude mít třeba i dobrý rozsah pohybu, ale vlivem bolesti a operačního zákroku se nejspíš změní běžcova koordinace. Teoreticky pak může dojít ke vzniku jiných sekundárních potíží, problémů a bolestí.
Cvičení je tedy zaměřeno spíše na to, aby běžec po opětovném návratu k běhání předešel případným komplikacím?
Je zaměřeno na operovanou část těla, ale i na pohybový systém jako celek. Musíte brát v potaz, že operované místo je součástí celého pohybového systému a ovlivňuje ho. Pakliže se bude operovat koleno, určitě bude mít operace vliv na chování kotníků, kyčelního kloubu a bude jí ovlivněna trupová stabilizace. To vše musí být zohledněno v terapii.
S běháním souvisí hodně zdravotních komplikací. Je běhání přesto zdraví prospěšné?
Určitě ano. Běhání je jedním z nepřirozenějších lidských pohybů. Běh má pozitivní vliv na náš kardiovaskulární systém, kondiční schopnost, odolnost... Běžec by však měl respektovat hranice, které jsou pro každého individuální, a neměl by je příliš neřízeně překračovat.
Jiné tu asi bude u profesionálních sportovců, pro které jsou hlavní motivací skvělé výkony.
Ve vrcholovém sportu je výkonu podřízeno vše. V rámci tréninku vrcholových sportovců se pracuje na hranici maxima, což vede často k přetěžování pohybového systému. Ačkoliv se lékaři a fyzioterapeuti snaží zdravotní rizika maximálně eliminovat, k vrcholovému sportu patří. To ale všichni sportovci vědí.
