• Jak vystoupit ze zóny komfortu

    Dokud vás to baví, je hýbat se jednoduché. Vlastně počítáte minuty, kdy skončí povinnost a začne zábava. Když se však váš oblíbený sport omrzí, nastává problém. Víte, že byste měli, ale nechce se a je těžké to změnit. Několik rad, jak na to, vám dám svým příběhem.

    Jak mít zase chuť dát si pořádně do těla? Inspirovat vás může článek redaktorky Magdalény Ondrášové | foto: Rungo.cz

    Když jsem začínala běhat, bylo to úžasné. Pokroky se dostavovaly tak rychle, že než jsem je mohla oslavit, byly tu další. A to mě hnalo dál a dál. Pořád bylo kam kráčet a skalpy vytyčených cílů jsem sbírala stejně rychle, jak se mi plnil šatník běžeckým vybavením.

    Nejdřív jsem si pomalým během prodlužovala vzdálenosti, budovala si vytrvalost. Přihlásila jsem se na první závod a pak začala pracovat na rychlosti. Závodů přibývalo jak do četnosti, tak do rozmanitosti. Vše se zvrtlo, když jsem poprvé regulérně bojovala o bednu a bylo z toho DNF: ta zkratka znamená Did Not Finish, tedy „nedokončil/s závod“.

    Fotogalerie

    Zmohlo mě koleno, které mi jasně naznačilo, kde jsou mé limity, a já se musela omezit na běhání do deseti kilometrů. S prací v RUNGO.cz a sice dobrodružným, avšak nepravidelným životním rytmem, jsem navíc rezignovala na konstruktivní trénink. Zálibu jsem však našla v něčem novém.

    Můj partner Marek mě naučil mít z každého běhu nikoliv honbu za tempem, nýbrž výlet za přírodou, fotkami. Naučila jsem se na výběhu zastavovat za krůpějemi rosy či úlovkem fotografie „Boltíka“, jak jsme říkali každému hlemýždi.

    Ne že by se mi tyto chvíle během let omrzely, to vůbec ne, ale nějak jsem bez řádného tréninku a jasně daných cílů začala lenivět. Nezřídka jsem se musela do běhu začít přemlouvat. Naskakovaly mi do mysli ty samé výmluvy ze školních let, kdy se blížila doba zápočtů. Trvalo to měsíce a krize ne a ne odeznít.

    Ze zóny komfortu se mi však podařilo vyskočit. Řeknu vám jak, třeba to bude inspirací i pro vás.

    Začalo to Markovou iniciativou věnovat se tělu, přetíženému jednostranným pohybem, komplexně a odevzdat se do rukou odborníků. Nemohla jsem ho v tom nechat samotného a do pokusu šla s ním. Poprvé v životě jsme chytli do ruky kettlebell a na chvíli odložili běh. Psali jsme o tom v těchto článcích. Nový druh pohybu resetoval nejen mé tělo, ale i mysl. Začala jsem se těšit na další lekce, cvičila jsem i doma a neběhala. Pohyb a dřina byly opět radostí, hýbala jsem se bez námahy, a jak asi správně tušíte, začala jsem se těšit, až zase vyběhnu.

    Od té doby běhám zase s chutí a občas doma cvičím s kettlebell, vše podle chuti. Anebo vyrazím na kolo. Nebaví mě pořád jen běhat. Mít možnost si vybrat z vícero sportů mě neskutečně vzpružilo, a tak jsem si pořídila silniční kolo. Celé dva roky, co po tom Marek (vlastnící silničku) toužil, jsem si nebyla jistá. „Baví mě les a hraní si s terénem, co budu dělat na silnici, pořád jen asfalt?“ ptala jsem se. Navíc se bojím vysokých rychlostí.

    Pak ale nastal čas obohatit sportovní život, cítila jsem to v sobě, uzrálo to. A propadla jsem tomu. Jak jsem někdy mohla vůbec váhat? Miluju vyrazit brzy ráno před prací na dvě hodiny, jen tak s vodou a jednou tyčinkou v dresu, nalehko. Do toho jsem zařadila domácí cvičení HIIT a závislost na pohybu je na světě. A co víc, jsem vděčná za každý den, kdy není počasí na kolo, když mrholí a je chladněji, a já zavážu tenisky. Při zvuku dotahované smyčky a zajíždějícího zipu šustky se už v duchu rozbíhám a nechávám starosti za sebou.

    Má láska k běhu prošla svým vývojem, proměnou a dál ve mně zraje. Už nemá podobu pošetile honěných kilometrů, ale hlubokého pouta, které se nepřetrhne. Každý sport má něco do sebe. Běhání je sice úplně super, ale často jemu prospěje nejvíc to, když si ho člověk udělá vzácnější a prostřídá ho s jiným sportem, pohybem, který ho také baví a který má rád, ať už je to cokoliv.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Jak vystoupit ze zóny komfortu

    Krásný a poučný článek,ale každý si musí k té správné cestě,pravdě,dojít sám.Já říkám poslouchejte pouze svou duši a...
    S36o19f51i63a
    H64r95a85d75c11o17v61á
    Mam to velmi podobne. Behani me zaclo neskutecne dusevne unavovat, nic se pri nem "nedelo", bylo to utrpeni,...
    Já teda jezdím hlavně na kole a běh je pro mne jen občasný doplněk. Ale při jízdě se snažím být právě v "zóně...
    M65a92r70e98k
    Ž64a25b42č64í73k
    Objev Ameriky :). Problém běhání je, že už se to začíná s tou propagací přehánět. U některých závodů ze samých reklam a...

    V diskusi je 5 příspěvků, poslední příspěvek 3. 11. 2016, 20:49

    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.