Hlavním úkolem imunitního systému je obrana našeho organismu proti nebezpečným cizorodým látkám či pozměněným buňkám vlastního těla. Obranná linie našeho těla je přitom externí (kůže, sliznice) i interní (leukocyty a lymfocyty v krvi). Přechody mezi teplem vyhřáté kanceláře a zimou zasněženého města našemu tělu moc nesvědčí, zvlášť když je zvyklé spíše na komfort té vyhřáté kanceláře.
Obráncům před virovými infekcemi a dalšími nemocemi v našem těle proto pomůžeme, když svoji tělesnou schránku na drsnější podmínky trochu přivykneme. K tomu slouží regulované formy vystavování těla chladu, především saunování, a dále pak otužování, zimní plavání a kryoterapie, které výrazně posílí imunitu a prospěšně zapůsobí na váš běh.
Otužování
I zimní plavání je disciplína s měřením času.
Plavecká dráha vysekaná v ledu
Závodní kulisa zimního plavání
Věděli jste, že otužování je regulérní sportovní disciplína? Jeho cílem je především zlepšování tělesné zdatnosti a upevňování zdraví a pevné vůle, ale ambice můžete mít i vyšší. Zatímco klasický rekreační otužilec holduje svému koníčku pomocí studených sprch, saunování a celoročního sportování venku, sportovní otužilec plave ve vodě o teplotě nižší než deset stupňů Celsia po celý rok, a dokonce na čas. Tato sportovní disciplína se jmenuje zimní plavání a má své regulérní závody i své mistry světa. Otužovat se může každý zdravý člověk, ale je pravdou, že před první ledovou koupelí není od věci projít zdravotní prohlídkou. A jak vypadá otužilecký život podle propagátora zimního plavání Jacka Brighta?
Jack Bright v přirozeném biotopu
„U nás v Anglii nemáme zimní sporty, při kterých bychom se otužovali, ale sportujeme po celou deštivou a větrnou zimu venku,“ říká zimní plavec a pořadatel prvního zimního triatlonu Jack Bright. Tento Angličan pobývá v Praze už sedm sezon a k pražským otužilcům se dostal hned tu první.
„Hrajeme hlavně fotbal a rugby, děláme přespolní běhy a oblékáme se na to mnohem méně než lidi tady. Pamatuju si jeden trénink doma, byla neděle a trénovali jsme, až jsme měli úplně modré ruce. Tehdy jsem tu bolest obrečel,“ pokračuje Jack. „Angličané jsou zvyklí na nižší teploty, protože si doma tolik netopíme. Průměrná teplota v anglickém domě je šestnáct stupňů. Když jsem si matce postěžoval, že je mi zima, řekla, ať si tedy obléknu svetr,“ vypráví o svých otužileckých začátcích za kanálem.
Když přijel učit angličtinu na východ Evropy, prvně měl pražské otužilce ve školní lavici. Začal s nimi trénovat a hned plaval ve studené vodě (studená voda má podle vnímání a pravidel otužilců kolem čtyř stupňů Celsia, pozn. redakce). „Jsme zvyklí na moc velké pohodlí. Při zimním plavání si člověk mentálně zvykne na nepohodlí a zimu, což se pak může hodit třeba při ultrabězích. Zažil jsem stokilometrový závod, kdy bylo počasí pod psa, šílený déšť. Otužilec si to v hlavě líp srovná, umí fungovat v nepohodě a zimě, má skvělou termoregulaci. Špatné počasí ho při závodě nerozhodí,“ pochvaluje si Jack.
Závodní kulisa zimního plavání
Den jako stvořený pro malou koupel
„S tréninkem na zimní plavání nebo otužováním jako takovým doporučuju začít jednou až dvakrát týdně. Nejlepší je pochopitelně jít si do studené vody zaplavat, ale studená sprcha taky udělá svoje. Je přitom třeba poslouchat svoje tělo a nejít přes určité hranice. I samotným běháním se velice otužíme, protože se pohybujeme venku oblečeni minimálně o vrstvu méně, než by bylo za dané teploty standardní. Ale zimní plavání je nej,“ říká Jack a dodává, že proti ledové vodě chrání svoji kůži mastným krémem.
Navíc připomíná, že plavání ve studené vodě výrazně urychluje metabolismus a že tato zátěž pro tělo znamená při 10 až 20 minutách plavání spálení stejného počtu kalorií jako při hodinovém běhu. Jako dieta se to vzhledem k náročnosti použít nedá, ale jako prevence proti zimním nachlazením rozhodně ano.
Kryoterapie
Trénink v kryokomoře
Kryokomora naopak není otužování, ale funguje na principu stimulace kožních senzorů a následné aktivace centrálního nervového systému při krátkodobém vystavení těla extrémním teplotním podmínkám pod bodem mrazu. V komoře, do které vstoupíte jen v plavkách, botách, čepici a roušce, je minus 110 stupňů Celsia až minus 170 stupňů Celsia. Vzduch je v kryokomoře ochlazován tekutým dusíkem a zároveň je ze vzduchu vysávána veškerá vlhkost. Díky tomu vám i teplota okolo minus 120 stupňů Celsia přijde poměrně snesitelná, místy až překvapivě příjemná. Při svém působení zima tělo zasáhne jen na jeho vnějších částech, tedy na kůži, svalech, podkožních tkáních a vazech, ale k orgánům se nedostane. Tělo jako takové si zachová normální teplotu tělesného jádra.
Vliv kryoterapie na výkonnostní sport
|
„Během procedury dostává mozek signál od nervových zakončení a v těle se začne produkovat vyšší dávka kortikoidů, endorfinů a u sportovců velice důležitého testosteronu. Po proceduře musí nastat také její druhá fáze, tedy pohyb, díky kterému si tělo lépe rozproudí tyto látky v cévách a je mnohonásobně urychlena regenerace a odplavování toxinů a dalších odpadních produktů,“ vysvětluje princip podpůrné tréninkové metody propagátor kryoterapie Vít Schlesinger.
„Ve svém experimentu termogeneze chladem se mu vystavuji každý den a pozoruji fyziologickou odezvu a vliv na výkon organizmu. Kryokomora patří k mým nejoblíbenějším a nejefektivnějším metodám,“ libuje si expert na výživu a aktivní sportovec.
Vít Schlesiger si kryokomoru užívá
Kryoterapie je využívána řadou vrcholových sportovců a profesionálních týmů nejen v období rekonvalescence, ale především jako prevence a regenerace sil. V Česku si můžete dopřát dva typy terapie. „Celotělová kryokomora je uzavřená místnost o velikosti malé sauny. Druhou variantou je káď, ze které vám ven vylézá jen hlava. Ta není až tak efektivní, protože nedojde k sepnutím důležitých receptorů na hlavě, ale také funguje a je dostupnější ve většině větších měst,“ radí Vít Schlesinger a dodává, že takřka každý z jeho klientů je s kryokomorou velice spokojený, a to i proto, že výsledky jsou cítit ihned po první proceduře.
„Doporučuji proceduru opakovat tři dny po sobě v období únavy nebo po náročných trénincích. Určitě doporučuji také vyzkoušet ji i před důležitým závodem, kryoterapie má pozitivní, nabuzující účinky,“ sdílí tréninkové rady Vít Schlesinger.
Zima nemusí být jen období, které běžec přetrpí se šklebem na tváři a svařákem v ruce. Je načase ji využít ke svému prospěchu. I když by to znamenalo se dočasně pořádně zchladit.
