• Bud: runway run. V Budapešti jsem závodil po letištní ranveji a kolem Airbusu

    Tohle nebyl typický běžecký závod. Na poměrně aktivní vzletové a přistávací dráze na jednom z nejrušnějších středoevropských letišť se totiž neběhá každý den.

    Bud: Runway Run 2014 | foto: Budapest Airport

    Když jsem na internetu koncem jara objevil zmínku o tom, že budapešťské letiště pořádá uzavřený běžecký závod pro pracovníky v letectví, nevěnoval jsem tomu nijakou zvláštní pozornost. Když jsem však zjistil, že místem konání je přímo letiště a trasou aktivně používaná dráha 13R-31L, zbystřil jsem. Jelikož se díky přesahu své profese mohu považovat i za pracovníka, byť externího, malé letecké společnosti, poslal jsem přihlášku a čekal.

    Fotogalerie

    Po čtrnácti dnech jsem se dočkal, v e-mailu přistálo schválení rezervace, zaplacení startovního poplatku 75 eur na sebe nenechalo dlouho čekat... a pak už se jen měsíc těšit.

    Spolu se mnou se těšilo několik desítek zaměstnanců letiště, společnosti WizzAir a mimo jiné třeba čelní představitelé aerolinek Ryanair, Aer Lingus, Southwest airlines, Swiss, Jet2, easyJet nebo Norwegian air shuttle. Společnost vcelku vybraná. 

    Do hlavního města Maďarska jsem zvolil jako nejvhodnější dopravní prostředek vlak, který doporučuji i ostatním, pokud by se do kraje paprik a gulášů chtěli někdy vypravit. Pohodlná cesta v lůžkovém voze uteče jako nic a při večerním odjezdu z Prahy můžete ráno stát odpočatí v Budapešti a připravení poznávat místní krásy. Já svou víkendovou návštěvu pojal v pátek turisticky a v sobotu závodně (pro stav vašich nohou při závodě je lepší obrácený postup, to pro příště…).

    Bud: runway run

    • 4x3 kilometry betonové runwaye
    • závod jednotlivců i štafet pro zaměstnance v letectví
    • místo konání: budapešťské letiště
    • datum: 6. září 2014

    Budapešť je krásné město, ale vrchol výletu pro mě přišel se sobotním ránem, kdy jsem se dopravil na starý letištní terminál, kde již začínal mumraj v zázemí závodu. Starý terminál je velice podobný (jak věkem, tak stavem) terminálu 3 v Praze, s tím rozdílem, že V Budapešti se budova již několik let nepoužívá a je pro veřejnost zcela uzavřena. Výjimkou byl právě tento víkend, kdy se dveře otevřely a celý interiér se proměnil v zázemí běžeckého závodu. Místo check in přepážek registrace, místo baggage drop úschovna zavazadel. Pro člověka, kterého baví běhání i letectví, takový malý ráj na zemi.

    Po přebrání startovního balíčku (součástí bylo fosforeskující tričko Nike, ne nepodobné tomu z We Run Prague, jen o několik kvalitativních tříd výš) a snídani z připraveného cateringu se čas nachýlil k bezpečnostní prohlídce. Byla úplně stejná, jako když někam letíte – vstupovali jsme přece, i když jako běžci, do SRA (Security Restricted Area) a platila tak pro nás stejná pravidla jako pro jakéhokoliv cestujícího či zaměstnance letiště. Na start závodu nás poté odvezl autobus. Po výstupu se nejednomu z účastníků (celkem nás běželo přes 600) zatajil dech. Stát na začátku tři kilometry dlouhé a padesát metrů široké betonové dráhy, na které se ještě před pár hodinami proháněla kola dopravních letadel, to je opravdu silný zážitek.

    Inspirujte se

    a vyberte si závod v naší TERMÍNOVCE. Již doplňujeme závody na rok 2015.

    Závod Rungo namydlená pětka v Mariánském údolí.

    Následovala společná rozcvička a... start. Z první řady byl nádherný výhled na osvětlenou dráhu i shluk novinářů, kteří na poslední chvíli utíkali před rozběhnutým davem. Profil dráhy není úplně rovný, takže se až po několika uběhnutých stovkách metrů ukázalo překvapení – v polovině tratě stál zaparkovaný Airbus společnosti WizzAir (jednoho z partnerů závodu), pod jehož křídly se probíhalo. Dvakrát tam, dvakrát zpátky, celkem měl závod 12 kilometrů (nebo dvakrát šest pro štafety) a organizačně byl zvládnutý naprosto na jedničku – několik občerstvovacích stanic bylo samozřejmostí, servis v prostoru startu a cíle bezproblémový, povzbuzující moderátor, atmosféra dokonalá. A pocit, jak vás nakopne, když bojujete s krizí na desátém kilometru a skoro na dosah vedle vás startuje z paralelní dráhy velké dopravní letadlo, skoro nepopsatelný.

    I přes obtíže související s výše popsanou turistikou předcházející závodu se mi povedlo vybojovat slušné 16. místo, ale to hlavní, co si budu z maďarského dopoledne pamatovat, je neskutečná atmosféra. Miluji terénní běhy, kdy pozorujete přírodu kolem, mám rád i běhy centrem známých i neznámých měst, které poznáte z úplně jiného úhlu pohledu… ale Bud: runway run se mi do paměti vryje jako něco tak odlišného a intenzivního, že se ze mě zajisté stane pravidelný účastník.

    Nezapomeňte, že to žije také na Facebooku!

    Autor:


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.