Díky běžeckým závodům zhubl již 45 kilo
Začátkem letošního roku si Derek Mitchell řekl, že je na čase něco dělat se svou váhou. Ta se v té době pohybovala okolo 280 kilogramů. Pustil se do hubnutí, začal se hýbat, chodit. Pro větší motivaci si stanovil cíl, každý měsíc až do konce roku absolvovat alespoň jeden pětikilometrový závod.
Tři měsíce před koncem roku jde vše podle plánu. Absolvoval dokonce již 15 pětikilometrových, dva desetikilometrové závody a jeden na 10 mil. Prozatím se mu podařilo zhubnout 45 kilogramů.
Pětatřicetiletý Derek má na závodech jasnou strategii, běží jen krátce po startu a pak na cílové rovince. Celou trať mezi tím chodí. Až zhubne alespoň na 180 kilo, začne běhat delší úseky. Uvědomuje si, jak je běh s takto vysokou hmotností nebezpečný, a nechce nic uspěchat. Při tréninku se soustředí na to, aby nachodil co nejvíce kilometrů, v žádném případě neřeší rychlost, která by ho vystavovala riziku zranění.
Zpočátku měl obavy, jak se na něho budou lidé dívat. V momentě, kdy absolvoval svůj první závod, z něj však všechny obavy spadly. Okamžitě si získal spoustu přátel a fanoušků, kteří ho podporují. „Běžecká komunita nabízí tu nejlepší podporu ze všech. Během posledních měsíců jsem si našel více přátel než za celý svůj život předtím,“ prohlásil v rozhovoru po posledním závodě. „Lidé by se neměli bát chodit na pětikilometrové závody, běžecká komunita na nich neřeší, jak vypadá vaše postava,“ dodal.
Policista zdržel vítěze závodu na deset kilometrů
Součástí Moskevského maratonu, který se běžel zhruba před 14 dny, je i závod na deset kilometrů. Rinas Akhmadeyev, který z prvního místa finišoval na cílové rovince, byl pořádně zmatený, když se před něho najednou postavil policista se slovy „Dále už pokračovat nemůžete“.
Policista, který měl pravděpodobně za úkol odklánět běžce po doběhu celého závodu, si nejspíš neuvědomil, že stojí ještě před cílovou čárou. Vítěze závodu tak zdržel o celých 20 vteřin. Náskok Rinase Akhmadeyeva byl naštěstí tak velký, že i s tímto zdržením doběhl do cíle jako první v čase 29:45, ovšem přesně o 21 vteřin později, než byl jeho vítězný čas ve stejném závodě z loňského roku.
Zůstaňte rychlí i ve vyšším věku posilováním kotníků a lýtek
Nová studie provedená ve spolupráci East Carolina University a Wake Forest University ukazuje, že oslabená lýtka a kotníky mají významný vliv na změnu kroku, kvůli které běžci s narůstajícím věkem zpomalují. Autoři studie na základě získaných dat také usuzují, že správným posilováním spodní části dolních končetin mohli být i elitní běžci ještě rychlejší.
Vědci pozorovali celkem 109 běžců ve věku od 23 do 59 let, kteří běhali svým obvyklým tempem kolem 55 kilometrů týdně a byli natáčeni vysokorychlostní kamerou. Zatímco běžci okolo dvaceti let uběhli jednu míli v průměru za 8:18, téměř šedesátiletým běžcům to trvalo o dvě minuty déle. Pokles tempa přitom v podstatě přesně odpovídal zkrácenému kroku a naměřenému poklesu síly v kotníku.
Zatímco frekvence kroků byla u všech běžců zhruba stejná (kolem 165 kroků za minutu), s věkem se zkracovala délka kroku a to až o 20 procent. Pokles síly v kotníku byl pak mezi dvacetiletými a devětapadesátiletými běžci dokonce 48 procent. Sami autoři byli překvapeni, že pokles rychlosti byl s věkem lineární.
Za sílu v kotníku odpovídají především lýtkové svaly, tedy šikmý sval lýtkový a dvojhlavý sval lýtkový. Pomalé cviky s vyšší zátěží v kombinaci s rychlým cvičením by měly svaly posílit a výrazně pomoci zachovat si rychlost i ve vyšším věku. „Začít s posilováním je však potřeba postupně, aby si běžci naopak nepřivodili zranění,“ zdůrazňují autoři studie.
