Než se v plné síle pustíte do úzce profilované běžecké přípravy v závodním období, měli byste si sami se sebou či trenérem jasně říci, kam bude vaše závodní sezona směrována. Zamyslete se nad závody, které absolvujete.
Bavte se zejména o délkách závodních kilometrů a typu tratí. Jinak se odvíjí příprava běžce, který by rád absolvoval několik maratonských běhů či půlmaratony, odlišně bude mít postavené tréninkové plány běžec na střední vytrvalecké tratě do 10 kilometrů. Stejně tak bude rozdíl v tréninkových plánech běžce horských běhů a klasického silničáře, či dokonce toho, kdo by rád okusil atletické ovály. To vše by mělo být částečně vyjasněno již v rámci zimní přípravy, natož pak při tvorbě tréninkových cyklů na hlavní závodní sezónu.
Dobře se oblékejte a před tréninkem pijtePodstatné je i oblečení, zde přitom platí: Strojte se, strojte se, strojte se. Lépe se zpotit či něco cestou svléknout, než prochladnout. Zejména v úvodní části tréninku, při rozklusání a rozcvičení, je potřeba držet svaly a klouby v teple, následně poté i v závěru, při lehkém vyklusání či strečinku po tréninku. Nezanedbávejte ani na pitný režim. Pravidelné zavodnění před tréninkem, mírné doplňování tekutin během závodu či tréninkového procesu a následné pozátěžové vyrovnání vodních a minerálních ztrát je klíčové vždy, s vyššími letními teplotami bývají však tyto ztráty významnější. Nezapomínejte tedy na čistou vodu ani iontové nápoje. |
Samozřejmě, existují kvalitní výkonnostní běžci, kteří dokážou zaběhnout kvalitně téměř cokoliv. Ovšem to je podepřeno obrovskou dřinou i vrozenými předpoklady.
Pokud se budete chtít kvalitněji připravovat na silniční běhy do deseti kilometrů, měly by být vaše tréninky postaveny na tempové vytrvalosti a rychlosti. Vaše tréninkové kroky pak budou nejvíce směřovat na asfalt a dráhu. Rozhodnete-li se pro horské běhy, nezbude vám než pravidelně z města odjíždět za tréninkem do hor. Budete polykat větší počty kilometrů v kopcích a budete se soustředit na silovou a tempovou vytrvalost. v případě dráhové atletiky se neobejdete bez pravidelných tréninkových dávek na atletickém oválu, řádného tempa, rychlosti a atletických treter. Rozdíl by měl býti následně i v kilometráži.
Schopností, které budete rozvíjet a pilovat mezi jednotlivými závody, je vícero. Jde o záležitost individuálních tréninkových cyklů. Vše se bude odvíjet od vašich závodních plánů v dané hlavní závodní sezóně. Dominantními zřejmě budou vytrvalostní a rychlostní schopnosti. Neměl by vás minout ani intervalový trénink, kde se snoubí vícero schopností, starý známý fartlek, speciálním tempo a samozřejmě běhy na obecnou vytrvalost.
O tom si napíšeme v dalších dílech.
Dušan ErbsNa závodní úrovni se věnuje atletice od sedmé třídy základní školy (od roku 1993), na výkonnostní úrovni pak od roku 1996. Vstoupil do týmu AC Pardubice, v němž působí dodnes. Soustředí se na střední a dlouhé tratě. Současně se plně věnuje dlouhým krosovým či silničním běhům na pět až patnáct kilometrů a dráhové atletice. Od roku 2003 je jeho druhým sportem canicross, je členem týmu SK Děti Severu. Mimo jiné je mistrem České republiky v krosu, akademickým vicemistrem České republiky na 3000 metrů př., mistrem Evropy i světa v canicrossu. Je licencovaným trenérem atletiky se specializací na běhy a absolventem magisterského studia se zaměřením na tělesnou výchovu, sport a biologii.  |
