Od prvního triatlonu na Havaji neuběhlo příliš mnoho času a seznam multisportovních disciplín souvisejících s triatlonem se začal rychle rozrůstat. Není čemu se divit. Lidem žijícím v bohatší části světa plné techniky včetně dopravní schází pohyb a s ním spojené výzvy a překážky, s nimiž se museli potýkat jejich předkové.
Multisporty, obzvlášť vytrvalostní, umožňují fyzické vypětí až na hranu možností a opojný pocit vítězství, byť sama nad sebou. Poskytují lidem to, co mnoha z nich schází. Multisportů a zábavně-bláznivých závodů je dnes nepřeberné množství. Podívejme se na ty, které mají základ ve slovu triatlon a dokázaly se do jisté míry uchytit na světové úrovni jako seriózní, tedy nadnárodní organizací zastřešený sport (většinou jsou pod Světovou triatlonovou unií, ITU).
Triatlonovou klasikou je dlouhý triatlon Ironman. 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů na kole a maraton, tedy 42,195 kilometru běhu. Celkem tedy 226 kilometrů v jednom zátahu. Zajímavostí je, že značka Ironman je vyhrazena soukromému subjektu, který má pod sebou celou sérii kvalifikačních závodů, jejichž finálem je mistrovství světa na Havaji.
ITU používat značku Ironman nemůže, proto tuto vzdálenost ve svých závodech nazývá dlouhým triatlonem. Dlouhý triatlon je závod ve vzdálenostech od polovičního Ironmana po jeho plnou délku. Protože jde o velké rozpětí a rozdíl mezi absolvováním polovičního nebo celého dlouhého triatlonu je obrovský, konají se mistrovské závody i na tzv. půlce o délkách 1,9 kilometru plavání, 90 kilometrů kolo a 21 kilometrů běh. Jde o velmi oblíbenou trať mezi triatlonovými „hobíky“, ale má i své špičkové specialisty, mezi které dnes patří například náš dvojnásobný mistr Evropy v krátkém triatlonu Filip Ospalý.
Krátký triatlon o objemech 1,5 kilometru plavání, 40 kilometrů na kole a 10 kilometrů běhu přiblížil tento sport širší veřejnosti. O jeho vznik se ale zasloužila i touha dostat triatlon do rodiny olympijských sportů a splnit podmínky olympijského výboru. V Česku byla krátce prosazována varianta 1 km - 50 km - 10 km. Také první mistrovství světa v krátkém triatlonu v Avignonu 1989 se jelo na netradičních tratích 1,75 km - 40 km - 10 km. Pro svou vyváženost ale nakonec krátký triatlon přijal variantu 1,5 km - 40 km - 10 km, někdy je účelově nazývána „olympijským triatlonem“. Přinesl i novinku, jízdu na kole v balíku. To bylo do té doby u triatlonu něco nemyslitelného. V některých státech, například ve Švýcarsku, a závodech, například v Poděbradech, i na krátkých tratích jezdí kolo každý sám a za své.
Netrvalo to moc dlouho a na svět přišla ještě kratší verze, sprinttriatlon, s objemy 0,75 kilometru plavání, 20 kilometrů na kole a 5 kilometrů běhu. Divácky je atraktivnější, pro závodníky kontaktnější a umožňuje si zazávodit daleko většímu množsví zájemců o tento sport. Tyto distance se staly i oficiálními tratěmi pro juniorské kategorie.
V historii triatlonu najdeme nejrůznější kombinace plavání, kola a běhu, nejen co se týká délek a poměrů, ale například i četnosti zařazení jednotlivých částí do jednoho závodu. Jako příklad vzpomeňme australskou Formuli 1, které se úspěšně účastnil náš olympijský medailista Honza Řehula. V tomto případě byla délka plavání redukována jen na stovky metrů a kolo a běh na jednotky kilometrů a tento supersprint absolvovali závodníci od startu do cíle třikrát po sobě.
Seriál o triatlonu |
Aquatlon je odnoží triatlonu s vynecháním kola, kombinuje plavání a běh s tratěmi od 0,3 do 1,5 kilometru plavání a od 3 do 10 kilometrů běhu nebo běhu, plavání a běhu, například 2,5 - 1 - 2,5. Mistrovství světa v aquatlonu je často jakýmsi předzávodem čampionátu v krátkém triatlonu.
Duatlon je mladším bratrem triatlonu, o kterém zlé jazyky v minulosti mluvily jako o závodu triatlonových neplavců. Ovšem tento názor již léta neplatí a duatlon je plnohodnotným, byť neolympijským bratrem triatlonu. Koná se v podobách sprint (5 kilometrů běhu - 20 kilometrů na kole - 2,5 kilometru běhu), krátký duatlon (10 - 40 - 5) a dlouhý (10 - 60 - 10). Jeden čas byl duatlon poměrně populární a jeho závody hojně obsazovány. V posledních letech závodníci dávají přednost klasice a větší všestrannosti, tedy triatlonu.
Triatlon má také svou zimní variantu, která je kombinací běhu, horského kola a běhu na lyžích v objemech 5 až 10 kilometrů běhu, 10 až 20 kilometrů na horském kole a 8 až 10 kilometrů na lyžích volnou technikou. I zimní triatlon přilákal řadu fandů, měl dokonce ambice na zařazení na zimní olympisjké hry.
Zcela specifickou záležitostí je Xterra, kde bylo silniční kolo nahrazeno horským kolem. Tratě kola i běhu jsou u tohoto typu triatlonu situovány do náročného terénu. Také Xterra má již stálé místo v kalendáři triatlonistů. Její historie se začala psát v roce 1996, když se předtím v roce 1994 objevil závod stejného charakteru v Kirkwoodu pod názvem Enduro Off-road. Od roku 1996 je vrcholem světové série Xterry Havaj (Maui), koná se vždy týden po havajském Ironmanovi, a to v objemech 1,5 - 30 - 11 kilometrů. Jelikož je ale Xterra stejně jako Ironman pořádána soukromými agenturami s ochranou známkou, nazývá se tento druh triatlonu pořádaný pod Světovou triatlonovou unií terénní triatlon. Zde se můžeme setkat s krátkou (0,75 - 20 - 5) a dlouho variantou (1,9 - 90 - 21).
V roce 1987 se objevil triatlon rozšířený o čtvrtou disciplínu zařazenou za plavání, a to o jízdu na kajaku, kvadriatlon. Zařazení kajaku do triatlonu však nebylo úplnou novinkou. Kombinace triatlonu, kdy kajak nahradil plavání, se objevila již v roce 1976 v americkém Sacramentu. Tento závod se pod názvem Eppie ́s Great Race jezdí dodnes. Kvadriatlon je kombinací plavání, kajaku, kola a běhu. Jezdí se v objemech sprint kvadriatlon (1 - 5 - 25 - 5), krátký neboli střední kvadriatlon (2,5 - 10 - 50 - 10) a dlouhý kvadriatlon (5 - 20 - 100 - 21,1).
Protože není zřejmě hranic, které by člověk nechtěl překonat, objevily se poměrně záhy ultratriatlony, jejichž tratě jsou delší než klasika. Zřejmě nejdelším bylo neoficiální mistrovství světa v Mexiku na tratích, které byly nejdříve desetinásobkem dlouhého triatlonu, obnášely tedy 36 kilometrů plavání, 1 800 kilometrů na kole a 420 kilometrů běhu, a pak dokonce patnáctinásobkem, tedy 57 kilometrů plavání, 2 700 kilometrů na kole a 632,925 kilometru běhu. Vše v jednom kuse od startovního výstřelu do cíle. O tomto ultratriatlonu a Jardovi Pavelkovi jsem psal již v předchozím článku.
Ačkoliv vzniku slova triatlon dala klasická kombinace plavání – kolo – běh, je používá se dnes pro nejrůznější spojení tří rozdílných pohybových aktivit. Ačkoliv nejrozmanitějších „tlonů“ je dnes hodně a každý zaznamenal v určitém období vzestup popularity, triatlon ve své ryzí formě je dnes válcuje.
Článek vznikl ve spolupráci s www.triatlon.cz.
