• Souboj malých a velkých závodů. Na který z nich se vydat?

    Tisíce lidí, nebo komorní atmosféra? Špičkový servis, nebo přijatelné startovné? Trať centrem velkoměsta, nebo po lesních pěšinách? Odhalujeme pro a proti malých a velkých běžeckých závodů.

    Souboj malých a velkých závodů. Na který z nich se vydat? | foto: Filip Marvan, Rungo.cz

    Chystáte se na svůj první běžecký závod a nejste si jistí, zda zvolit některý z masových městských běhů, nebo raději malý „pouťák“ s pár desítkami účastníků? Oba typy akcí mají svá pro i proti a záleží jen na vás, jestli dáte přednost komorní atmosféře, davu spoluběžců, zajímavé trase nebo nízkému startovnému.

    Počet účastníků

    Jedním ze zásadních rozdílů mezi malým a velkým závodem je počet běžců, kteří se postaví na startovní čáru. Na menších akcích není výjimkou, že kromě vás poběží pouze pár desítek lidí. Velké městské závody naopak lákají tisíce běžců všech výkonnostních skupin. Velkou výhodou tak je, že už předem si můžete být jistí, že na velkém závodě rozhodně nebudete dobíhat poslední. To se o malých závodech říct nedá. Jsou totiž často součástí místní běžecké ligy a na start se tak dostaví pouze zkušenější borci.

    Na druhou stranu se vám na městském běhu pravděpodobně nikdy nepoštěstí vyhrát. Vysoká popularita a štědré ceny pro vítěze vždy přilákají množství špičkových běžců a naděje na celkový úspěch je tak minimální. Běžný smrtelník může dosáhnout vítězství pouze na nějakém „pouťáku“, na který se zrovna shodou okolností nedostaví žádný z profíků, který bydlí nedaleko a přišel si zaběhat v rámci tréninku.

    Atmosféra

    S počtem účastníků úzce souvisí i atmosféra. Těžko se dá říct, jestli mají obecně lepší atmosféru závody malé, nebo velké. V obou případech to může být fiasko stejně jako neopakovatelný zážitek.

    Výhodou velkých závodů je množství diváků kolem trati, kteří vás budou hnát k cílové čáře, a počty běžeckých známých, které na startu a v cíli potkáte. Součástí těchto akcí také bývá bohatý doprovodný program, takže se zabaví celá rodina, kterou můžete vzít s sebou.

    V centru Prahy ale těžko okusíte rodinnou atmosféru akce, kterou dělají lidé s láskou pro partu a bez myšlenky na finanční zisk. Na malých závodech (obzvlášť na těch, jichž se účastníte pravidelně) se člověk cítí jako doma.

    Trať

    Další z parametrů rozlišující malé závody od velkých je trať. Do centra Prahy a na další lukrativní místa se při menších závodech nikdy nepodíváte. Daň za výjimečné lokality však platíte v podobě vyššího startovného a nutnosti běžet v davu tisíce dalších lidí. Na pražské památky ze závodní tratě zkrátka nikdy nebudete koukat osamoceně.

    I malé závody však umí překvapit. Velkým městským závodům se nikdy zcela nevyrovnají, ale o to kreativnější musejí pořadatelé malých akcí být. Často se tak v rámci malého závodu podíváte do míst, o kterých jste nikdy nevěděli, a to můžete bydlet doslova za rohem. Zejména stavitelé menších a kratších trailových závodů dokážou často vykouzlit až nečekaně krásnou a záživnou trať. To však bohužel neplatí vždy a může se klidně stát, že v rámci menšího závodu prostě poběžíte tam a zpátky po okresní silnici.

    Cena startovného

    Posledním a zároveň jedním z nejdiskutovanějších parametrů je cena startovného. Poplatek za velké městské i horské závody se v posledních letech vyšplhal do závratných výšin, což množství běžců už předem odrazuje. Je pravda, že ceny jsou často vysoké, ale to je dáno tím, že se rozpočet takového závodu pohybuje v řádech milionů. Platí se za pronájem komunikací, stanů, pódií, obrazovek a toalet v zázemí, za catering pro běžce, za moderátory a desítky dalších věcí. Největší položku však tvoří plat organizačního týmu, který celou akci připravuje minimálně s ročním předstihem. A nikoho asi nepřekvapí, že pořádání velkého závodu od začátku počítá s nemalým ziskem.

    Oproti tomu na malém okresním závodě se výše startovného často nedostane přes sto korun a za tuto částku obdržíte v lepším případě měření času čipovou technologií a občerstvení v cíli. Jsou tu ovšem i závody, které stojí doslova pár korun a na nichž se člověk nestačí divit, jaký servis pro něj organizátoři připravili.

    Vítek Kněžínek

    Vítek Kněžínek

    Vítkovi leží v botníku něco přes třicet párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které v letošním roce pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. Chcete-li se Vítka zeptat na jakékoliv téma související s běháním a aktivním způsobem života obecně, navštivte naši poradnu.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Souboj malých a velkých závodů. Na který z nich se vydat?

    M65a67t95ě11j
    K14o95n18v13a14l69i43n21a
    Když to tu tak pročítám, tak si říkám, zda závod s 1000 účastníků (např. zmiňovaná Pečecká10) je malý nebo velký. Já...
    Ozývám se jako příznivec malých závodů... Zkusila jsem si i velký závod, konkrétně Pražský půlmaraton a rozhodně jsem z...
    R78a96d43e90k
    H63o30d77a77ň
    Počet účastníků vs šance vyhrát: no, pokud má člověk jiné cíle, může to být zajímavější. Takový Tuřanský Novoroční se...
    M96i79c78h54a19l
    Z48o86u83b13e81k
    V článku vidím ne jen protiklady, ale také to, že je psán tak, že k němu vlastně není co říci. Každý si tam najde to...

    V diskusi je 8 příspěvků, poslední příspěvek 19. 9. 2016, 10:57

    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.