• ŠOK: Víme kolik běžců kolem vás proběhne za hodinu. Budete překvapení

    V mátožném polospánku slyším na mořském chodníku ťapat běžce, za chvíli dalšího, pak znovu. Snad zbytky dalmatského červeného vína v mé hlavě pomohly mozku vyprodukovat otázku: „Nejsou běžci přemnožení?“.

    | foto: Jan Hromaspro iDNES.cz

    Samotného mě šokovalo, co mě to vůbec napadá. Živočišný druh „běžec obecný“ je přece neškodný a mám ho moc rád. Ale historie zoologie ukazuje, že i roztomilá zvířátka mohou udělat pěknou paseku v biosystému.

    Ležím v hotelovém pokoji v jednom chorvatském městečku a pomalu se vylamuji ze spánku. Sotva svítá, ale já jsem zvyklý vstávat brzo a moje biorytmy mě nenechají více vyspat ani o dovolené. Probouzím se víc a víc a trochu se uklidňuji.

    Fotogalerie

    Určitě se sčítáním běžců někdo zabývá a dbá na to, aby se ručička biologické rovnováhy příliš nevychýlila. Vlastně to není ani tak složité. Zatímco čápům navlékáme baťůžky s baterkami, GPS zařízením a vysílačkou, běžci se kontrolují mnohem snadněji. Sami si zakoupí přístroj na vlastní monitoring, udržují ho v čistotě, vždy nabitý a po dokončení aktivity sami poslušně uploadují data na server.

    No jo, ale co když tyhle servery naběhané kilometry a počty běžců nějak modifikují? A kde jsou přesné statistiky, ve kterých je třeba i věk a pohlaví, a hlavně časové souslednosti? Tahle data k dispozici nemám, tak si na klíčovou otázku z dnešního rána nedokážu odpovědět. Tak sakra, jsou přemnožený, nebo ne? Je mi už jasné, že musím provést vlastní výzkum. Dnes, teď hned. Provedu sčítání běžců v nějakém časovém intervalu a pak se sem budu vracet každý rok a ve stejný den a stejnou hodinu budu sčítání provádět znovu. Jen tak se dozvím pravdu.

    Teď už na posteli sedím a vracím se do reality. To o tom sčítání mi teď přijde jako pěkná blbost, takže dostanu tu správnou chuť to opravdu udělat. Oblékám se, beru foťák, papír a tužku a plížím se z pokoje. Cestou hotelem přemýšlím o správné metodice. Zavrhuji nepřímé metody sčítání, jako je počet stop nebo váha trusu přepočtená na plošnou jednotku. Ukryji se prostě u hlavního biokoridoru běžců tak, abych nebyl spatřen a nikoho nevyplašil. Sčítat budu přesně 60 minut od 7:00 do 8:00.

    Sotva se přikryji posledním palmovým listem, hodiny na místním kostele odbíjejí sedmou a já vidím na chodníčku kolem zátoky s přístavem běžkyni. Fotoaparát tiše cvaká a papír ztrácí svoji neposkvrněnost první čárkou. A už vidím dalšího, z druhé strany, a za ním nějaká slečna a pán do půl těla. A teď zase zprava, jeden, dva… A zleva… Připadám si jako houbař na svém plácku po vydatném srpnovém dešti. Prostě rostou. Tohle jsem teda nečekal. Na papíru přibývá rychle jedna čárka za druhou a rozhodně nestihnu nafotit všechny probíhající. A to jsem si původně chtěl dělat i poznámky, jaké typy běžců uvidím.

    Zapisuji si jen do paměti – slečna ve značkovém oblečení, která při zakopávání vychyluje nohy snad o 45 stupňů, další v bavlněném triku s pružným kotníkem, ale línými koleny, starší žena, běžící tak šest minut na kilometr pěkným stylem, kluk do půl těla, ten měl tempo jistě pod pět na kilák, postarší chlápek ťapal tak za sedm… Na další si asi vzpomenu až u fotek. Všímám si i bot, ale statistiku jsem opravdu dohromady dát nestihl. Vím jen, že jedna paní měla sandály a já zaváhal, jestli ji tam mám správně. Jinak byla ve sportovním, ale ty sandály mě na chvilku zmátly. Když ale běžela za půl hodiny zpátky a bez nákupu, tak jsem si otazníček u její čárky škrtnul.  Na některých fotkách je zachycených třeba šest běžců na pár metrech a nešlo o skupinku, každý jel za sebe.

    Pomalu se vracím k hotelu a sčítám. Zleva mám 68 čárek, zprava 51. Snažil jsem se nečárkovat ty běžce, kteří se vraceli, ale někoho jsem si možná nepamatoval. Je to možné? 119 běžců za hodinu? V průměru dva za minutu? Je to možné, fotodokumentace to dosvědčuje. Nebudu dělat ohledně přemnožení předčasné závěry, jen zaznamenám údaj na časovou osu a v příštích letech uvidíme. Zamyšleně kráčím cestou podle moře, borový háj už voní a vyhrává naplno. Na malé opuštěné plážičce si jedna z běžkyň z mého sčítání odkládá boty, elasťáky a běžecký top a vrhá se do moře. Co také asi může být po běhu lepší než koupel v moři? (Podotýkám, že jsem ji fotil pouze z vědeckých pohnutek.)

    Druhý den je můj úkryt opuštěný. Běžím! Běžím pobřežní pěšinou a užívám si mořský vzduch, míjím známé tváře i ty nové. Končím výklusem u plážičky. A můžu potvrdit, že koupel v moři ihned po hodince běhu je neskutečná slast. Škoda jen, že jsem tu dnes sám…

    Autor:
    Článek se mi líbí


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    ŠOK: Víme kolik běžců kolem vás proběhne za hodinu. Budete překvapení

    I82v62o
    Č13á13n
    Tak to je slušné... mít hrubku hned v nadpisu...
    I40v47o
    Č57á34n
    To je zase šok pro mě.
    J80a87n
    R89y52c63h72t46a91ř61í82k
    Pekne vedecke zpracovani... i ta koupacka na zaver...ciste vedecky ;-)Nekdy by stalo za to pocitat v Praze na jih od...
    F24r79a53n58t16i48s24e22k
    L44i60s13k15a
    jj, ze vsech tech sportovcu mam nekdy pocit, ze v Praze zije nejmene 5mil lidi. Pred 20 lety, co jsem zacal bruslit ve...

    V diskusi jsou 4 příspěvky, poslední příspěvek 30. 8. 2014, 15:40

    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.