• Dobytí severního pólu nejen kladenskými běžci

      14:26
    Už vás někdy napadlo, že by bylo fajn si oběhnout třeba celou zeměkouli? Ale kdo má finanční prostředky a dostatek volného času, aby tuto ideu mohl uskutečnit? Nám se to povedlo, ačkoliv tak trochu netradičně.

    | foto: Markéta Hrnčálovápro iDNES.cz

    Dne 18. února 2017 slavnostně odstartovala velice různorodá skupina sportovních nadšenců a recesistů svoji převážně běžeckou pouť na severní pól.

    Původně jsme měli v úmyslu pouze dobytí severní točny a návrat zpět na Sletiště, tedy domovský stadion Maratón Klubu Kladno, za jehož „barvy“ velká část účastníků expedice běhá, ale jak tomu bývá, s jídlem roste chuť. To ale předbíháme události.

    Na začátku nás bylo kolem čtyřiceti, ale cestou se ke skupině nabalovali další a další známí a kamarádi, až se náš finální počet zastavil na čísle 81.

    Fotogalerie

    Dne 26. února, tedy po pouhých devíti dnech, jsme stanuli na severním pólu. A protože byla akce velice úspěšná a my byli krásně rozběhnutí, rozchození, rozběžkovaní a rozplavaní, uspořádali jsme přímo na točně válečnou poradu a rozhodli se, že když už jsme si vzali volno z práce, dostali svolení od manželek a manželů, dětí, tchýní, němých tváří, tak si cestu prodloužíme a domů se dopravíme přes pól jižní (dobytí 26. dubna 2017).

    Po cestě se některým z nás až příliš zalíbilo v teplých krajích a odmítali se hnout z vyhřáté pláže, jiní propadli trudomyslnosti a tak jsme je zkrátka museli zanechat na pospas divočině, ale snad každá výprava v dějinách lidstva měla nějakou tu oběť a tak i my... (v historických pramenech i v našich srdcích však zůstanou tito naši souputníci zapsáni navždy).

    Dne 2. června 2017 jsme po 105 dnech opět mohli pozdravit naši rodnou hroudu a zaběhnout si závěrečných 400 metrů na atletickém stadionu na Kladně.

    Naše cesta vedla přes Skandinávský poloostrov a Špicberky na severní pól, dále jsme se po vlastní ose přesunuli přes Severní a Jižní Ameriku až na pól jižní. Tam jsme si nechali letecky přepravit naše kola, jelikož putování bylo velice náročné, učitelky frfňaly, že chtějí být do prázdnin doma a tak jsme z jižního pólu nejen běželi, ale také jeli. Naše kroky nás poté přes osm afrických států zavedly zpět do Evropy. Pokořením šumavského vrcholu Plechý jsme právě na den dětí překročili hranici zpět do vlasti a odsud už jsme utíkali napřímo domů.

    Líbil se vám článek?

    Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

    Celkem jsme zdolali 40 356 kilometrů, v průměru urazili 384 kilometrů denně. Nejdelší úsek zdolaný v jednom dni činil 1458 kilometrů a nebylo jediného dne, kdy bychom urazili méně než 100 kilometrů. Za zmínku jistě stojí, že nejmladšímu účastníkovi expedice bylo sotva pár týdnů (ačkoliv svoji účast z většiny prospal zachumlán v saních).

    Jakožto náčelnice této naší epické výpravy bych chtěla tímto článkem všem zúčastněným poděkovat.

    Dovětek: zdolávání celé délky trasy bylo pochopitelně imaginární, překonaná vzdálenost však skutečná. Náš denní progres jsme zapisovali do tabulky, ke které patřila i mapa, takže účastníci mohli sledovat společný pokrok. Zároveň jsme psali každých pár dní zápis do expedičního deníku. Zaznamenávali jsme nejen kde se nacházíme, ale také jsme sdíleli různé zajímavosti o fauně, flóře a historii aktuálně navštěvované země. Na facebookové stránce členové výpravy sdíleli své fotky a zážitky. Během uplynulých 105 dní jsme vyhlásili čtyři speciální prémie (třikrát to byla tématická fotosoutěž, jedenkrát soutěž o největšího tahouna a tahounku), za které dostávali výherci drobnou, převážně tekutou odměnu. Během naší expedice si část z nás zlepšila osobní rekordy (někteří hned vícekrát) a jedna účastnice se dokonce stala mistryní ČR v ultratrailu a také držitelkou nového českého rekordu v běhu na 12 hodin!

    Napište svůj článek i VY

    Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy.

    Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

    Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

    Marek

    NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!

    Autor:
    Článek se mi líbí


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.