Pro rekreační běžce jsou závody stále oblíbenější příležitostí, jak změřit svoje síly nebo poměřit výkonnost s ostatními běžci. Zejména pro od přírody soutěživější muže je závod důležitou motivací. Na druhou stranu na závodech vídáme i stále více žen. Kromě možností srovnávání se s ostatními jsou běžecké závody i příjemnou společenskou událostí. Právě z tohoto důvodu je rovněž značná část běžců i běžkyň vyhledává. Je potěšitelné, že i u nás vznikly a těší se nesmírné popularitě seriály běžeckých závodů a že počty startující na veřejných závodech neustále rostou a dosahují i tisíců. Ještě před několika lety se největší závody pořádaly hlavně v Praze, dnes jsou i ty masové poměrně rozšířeny po celé republice.
Nejčastěji jsou tratě silničních (většinou městských) závodů vypisovány na 5 km,10 km, ½ maraton, maraton a dokonce i ultra. V krosech mají závodní tratě s ohledem k terénním podmínkám různorodější délku i profil.
Ať už považujete závod za společenskou událost nebo za test aktuální výkonnosti, je vhodné se na něj i dostatečně připravit. V první řadě jde o výběr samotného závodu, resp. jeho termínu. Vybranému závodu nebo závodům je potřeba přizpůsobit tréninkový plán. Samozřejmě se vždy příprava na závod řídí délkou závodu. Optimální příprava s dobře vyladěnou závodní formou by se měla projevit tak, že se na samotný závod budete těšit a přímo překypovat silami. Do tohoto stavu se dostanete při správném načasování přípravy, tzn. že po správné tréninku absolvujete poslední náročnější trénink s dostatečným předstihem před závodem, abyste si byli schopni velmi dobře odpočinout a na start nenastupovali v únavě či dokonce pocitem nechuti běžet nebo závodit.
Závod neběhejte bez odpovídající přípravy. Sice ho můžete „přežít“, ale určitě si ho moc „neužijete“. Pro začátečníky a méně zkušené běžce to platí dvojnásob.
Pro představu přikládáme ukázku tréninkových plánů pro běžce na 10 km, kteří by tuto trať rádi zvládli za 60 minut. Programy jsou situovány do druhé části přípravného období s možností startu v přípravných závodech na poloviční distanci. Většinou toto období odpovídá měsíci březnu až dubnu, tzn. asi 5 – 6 týdnů před prvním důležitým závodem sezóny. Pokud si ale chcete svoje síly změřit už třeba na konci ledna, jsou plány aktuální i pro současné období. Typické pro toto období je po delším nabíhání pomalejších objemových kilometrů zařazování i rychlejších tréninků (intervalů a tempových běhů).
Ukázka tréninkových plánů ZDE |
Kromě dlouhodobé přípravy na závod v řádu několika měsíců , je důležitá i bezprostřední příprava na samotný den „D“. Jinak riskujete, že i navzdory poctivému tréninku „neprodáte“, na co máte. Abyste snížili předzávodní stres na minimum a závod si skutečně užili, řiďte se následujícím závodním desaterem:
1. V den závodu už jezte a pijte jen to, na co jste před během zvyklí a co máte vyzkoušené. Včas si dojděte na WC.
2. Před samotným startem se rozklusejte se (asi 10 minut), přitom si prohlédněte místo startu a alespoň začátek trati.
3. Po lehkém rozklusání protáhněte hlavní svalové skupiny.
4. Rozklusání (zahřátí) a protažení se snažte naplánovat tak, abyste do startu opět nevystydli. To je důležité hlavně za chladnějšího počasí.
5. Zkontrolujte si připevnění startovního čísla a čipu.
6. Na start se postavte přibližně s pětiminutovým předstihem. Jako rekreační běžci se nesnažte dostat do prvních startovních řad.
7. Nenechte se strhnout a nepřepalte tempo hned po startu. Uvědomte si, na jaký čas běžíte a držte se svého vyzkoušeného tempa nebo vodiče.
8. Především za teplejšího počasí se na trati občerstvujte.
9. Po doběhu v cíli hned úplně nezastavujte a pokud možno ještě chvilku choďte.
10. Chvíli po doběhu doplňte energii (pití, jídlo) a zase protáhněte hlavní svalové skupiny.
Mgr. Aleš Tvrzník a PhDr. David GerychDalší fundované rady můžete najít právě u autorů našeho seriálu pro začátečníky v centru Vital Praha. |
