Ona
Sean McDowell se svým nejnovějším dítětem NIKE Free 3.0

Sean McDowell se svým nejnovějším dítětem NIKE Free 3.0 | foto: Rungo.cz

Sean McDowell: muž, který si prostě navrhuje boty

  • 1
Napadlo vás někdy, jak vlastně vypadá chlapík, který navrhl boty, v nichž každé ráno vybíháte přes výmoly a louže? Sean McDowell, který tuhle sofistikovanou práci dělá pro NIKE, mi na první pohled připomínal sympaťáka z ročenky některé univerzity břečťanové ligy. Pak jsem se dozvěděla, že jeho osobák na 400 metrů překážek je 59,8 s a že to je první muž, který toho ví o botách milionkrát víc než já.

Je očividné, že jsem ho musela přes spadlou sanici stran jeho práce pro blaho nás běžců vyzpovídat důkladněji.

Seane, co říkáte současnému boomu běhání?
Že jich svět už zažil několik. Ten první byl v 70. letech, pamatuju si svého otce, jak tehdy začínal běhat. Já jsem tehdy v té běžecké kultuře vyrůstal a běhal jsem s ním. Druhý boom nastal po jedné show Oprah Winfrey. Tehdy začal běhat snad úplně každý a mně bylo sympatické, že se jednalo o širokou masu běžců. Co na tom, že 6:30 min/km nikdo nedal. No, a třetí boom zažíváme právě teď, jen je to na rozdíl od těch předešlých globální fenomén posílený funkcí sociálních sítí, takže je rozsáhlý co do počtu lidí i zemí jako nikdy předtím.

A jak se díváte na další fenomén dneška – bosé běhání?
Víte, já si nemyslím, že to je zdravé, tedy pokud zrovna nejste profesionální atlet nebo ultramaratonec. V betonovém světě, ve kterém většina nás bydlí, v tom vidím poměrně velká rizika. Příliš zapojujete svaly na přední straně holení, riskujete zranění. Proto spousta firem vyšla do světa s linií bot free – za těmi si stojíme. Boty jsou navrženy tak, aby spolupracovaly s vaším tělem. Dejte jim volnost a nechte je dělat svoji práci.

Jak vlastně začínáte s vývojem nové boty?
Vždycky od atleta. Děláme velké množství testů, naše laboratoř sbírá kvanta biomechanických dat. Ta nás zpětně učí, co a kde můžeme udělat ještě o trochu lépe. Vždycky je to evoluce, ne revoluce. Prostě posun pomocí malých krůčků. Ten začátek je vůbec nejlepší na celém procesu. Jdu ven a ptám se sportovců i zákazníků, co mají na mých botách rádi a co mám ještě vylepšit. Když jsem dělal kolekci pro olympiádu v Pekingu, mluvil jsem se sportovci z osmadvaceti disciplín a zkoušel vymyslet boty přesně pro ně. Bylo to skvělé a vážně poučné. 

Říkáte, že velkou částí designérské práce je sběr biomechanických dat. Jaký je rozdíl mezi muži-běžci a ženami-běžkyněmi?
Nevěřila byste, ale ten rozdíl se stírá od kolen dolů. Daleko důležitější je, jaký je onen dotyčný či dotyčná typ běžce, zda dopadá na špičku, patu nebo celé chodidlo. Jednou mi u nás v laboratoři ukázali něčí chodidlo a já jsem nebyl schopný pohlaví toho běžce určit. Podle mapy zatížení bych to jako designer měl mít v oku, ale nejde to. Převažuje rozdíl mezi samotnými běžeckými styly, každý běžec je unikát, stejně jako otisk prstu.

Zkoušíte prototyp bot na svých známých nebo rodině?
No jasně, to jsou moje pokusné objekty! Design bot je jako vaření. Prvně je zkouším na sobě, běhám už třicet let a vím, co od nich běžec očekává. Když se nad tím zamyslím, je vlastně úžasné, že moje práce spočívá v tom, že si navrhuju boty sám pro sebe! Když se prototyp povede, zkouším ho na kamarádech. Je to jako s receptem na nové jídlo. Uberete oregano, přidáte něco jiného a hele – máme tu recept na dokonalé boty.

Průmyslový design je hodně kreativní práce. Co děláte, když to nejde? Kde berete inspiraci?
Já se inspiruji všude, navíc hodně cestuji. Byl jsem na dovolené na Floridě, pozoroval palmy ve větru a kreslil si poznámky k botám. Nebo jsem byl v San Diegu v ZOO a měl to štěstí, že jsem si mohl hladit velkou kočkovitou šelmu. Hned jsem jí koukal na tlapy, co je na nich tak funkčního, abych to mohl použít pro naše boty.

Ale dnešní designér už jenom se skicákem asi nevystačí, ne?
To ne, při vývoji už jen celý den tiše sedím a modeluji na počítači.

Přečtěte si

Hodně cestujete. Jak upravujete svůj běžecký trénink?
Jsem prostě nadšený běžec, takže rád poznávám město, do kterého jsem přijel, prostřednictvím běhu. Baví mě pozorovat místní, dívat se, kde běhají, a být s nimi v kontaktu. A dívat se jim na boty, samozřejmě!

Jaké boty jsou ty vaše nejoblíbenější?
Můj model, Maxplus 1 NIKE.

Máte svůj oblíbený závod, kam se pravidelně vracíte?
Půlmaraton v San Francisku. Je to sice hlavně závod pro ženy, ale tak dva tisíce mužů včetně mě tam vždycky potkáte.

A nejoblíbenější tréninkový okruh nebo výběh?
U mě doma v Portlandu v Oregonu. Mám pětikilometrové kolo v okolí domu, všude voní borovice. Když se mi chce nebo je mi dobře, dám si ty okruhy dva.

Má designer svoji oblíbenou barvu nebo si to nemůže dovolit a rozhoduje hlas trhu?
Fialová! Sluší mi a cítím se v ní dobře. I moje pracovna je vymalovaná fialově, ta barva prostě podporuje moji kreativitu. Máme sice specialisty na barvy, kteří zjišťují, co chce trh, ale v mé kolekci se fialová vždycky objeví.

Já běhám, abych si mohla dát pivo? Co vy?
(Smích) Je to sranda, jak může dieta ovlivnit vaši výkonnost, že jo? Vidím to na našich atletech. Ale vážně – já běhám, abych odčinil svou vášeň pro dezerty.

Seane, díky za rozhovor i za všechny boty, které pro nás běžce navrhujete! Letím si vybrat nějaké ve své oblíbené červené!