Bota, která by byla dobrá v terénu i na silnici, je snad úplně nejčastější požadavek běžců, kteří si přichází pro novou botu. Tato dvě prostředí ale vyžadují diametrálně odlišnou stavbu všech částí boty.
Podrážka musí být na silnici hladká a odolná vůči oděru, zatímco v terénu je žádoucí spíše agresivní vzorek a měkká směs, která bude dobře držet na všech podkladech, ale na tvrdém se rychle ošoupe. Mezipodešev bude pro silniční botu výrazně tlumenější s vyšší torzní tuhostí. Taková bota bude pohodlná a povede váš krok, ale v terénu nebude dostatečně stabilní. Svršek pak musí být v trailu pevný a odolný vůči proražení a nakopnutí, zatímco na silnici oceníte především lehounkou a prodyšnou konstrukci.
Z předchozího odstavce jasně vyplývá, že vytvořit botu, která bude dobrá tam i tam, je jednou z největších výzev běžeckého průmyslu. Od žádné univerzálky zkrátka nemůžete očekávat perfektní chování v náročném terénu a plynulost v pohybu po silnici. Jak se s tím popral Salomon s modelem Sense Pro? Rozporuplně.
Rozporuplný je už popisek od výrobce. "Závodní řadou inspirovaná tréninková obuv" zní jako věc, kterou stálo za to vyzkoušet. Navíc s příchodem Sense řady se u Salomonu značně změnila obvyklá forma bot, na kterou jsme byli zvyklí. Nové modely jsou oproti těm starým typu XT wings nebo Speedcross výrazně lehčí a s nižším profilem. To je změna, která je rozhodně velmi vítaná. Sense Pro pak byl první z nových modelů, se kterým jsem měl tu čest na vlastní kůži.
Jaké druhy běžecké obuvi máme? |
Úplně první dojem, který jsem ze Sense Pro měl ihned po obutí, byl pocit absolutního přilnutí svršku kolem chodidla, jako kdyby z boty někdo vysál vzduch vysavačem a ona se stáhla kolem nártu. Tento pocit i na širokém chodidle trvá také, když je bota mokrá nebo v ní běžíte delší dobu. K tomu se přidá pro Salomon typické stažení šňůrkami namísto obvyklých tkaniček a co se komfortu týče, není co vytknout. Až na jednu věc.
Pročka bohužel disponují zatím nejhorší vložkou, jakou jsem dosud potkal. Po pár minutách běhu i chůze se začne sama od sebe posouvat dozadu a vyjíždět kolem paty ven z boty. Chyba není v botě, ale ve vložce - úplně stejně se chová, pokud ji dáte do jiné běžecké boty stejné velikosti. Problém vyřeší původní vložku nahradit jinou z běžeckých bot libovolné značky.
Pojďme se podívat na zhodnocení funkčních vlastností v jednotlivých prostředích. Začněme silnicí. Díky jemnému vzorku bota na silnici nijak neplave a působí stabilním dojmem. Lehký svršek také nijak citelně nebrzdí a nebrání v pohybu, stejně jako tlumicí pěna, která si s pohybem po tvrdém poradí bez problémů. Běžci těžší konstituce by ale asi ocenili přece jen trochu pohodlnější a vytlumenější model.
Jak vybrat běžecké boty? |
V terénu už se objeví několik zásadnějších nedostatků. Největší z nich je nedostatečné zpevnění svršku boty. Obzvláště měkká patní miska, která prakticky vůbec nedrží chodidlo a v náročnějším prostředí – obzvláště při seběhu - se tak na botu nedá spolehnout. Další nevýhodou modelu Sense Pro může být jemný vzorek, který oceníte na silnici a rozumně se chová i na mokrých kamenech, ale v blátě a na měkkém podkladu to není to pravé a takovým podmínkám se v terénu vyhnete jen stěží.
Testovali jsme Salomon Sense Mantra |
Celkově je Salomon Sense Pro dost dobrá bota na běhání kolem měst, kde je na nejbližší stezku vždy potřeba doběhnout po asfaltu a v následném trailu to nikdy nebude kdovíjak náročné prostředí, aby stálo za to brát čistě krosovou botu.
Zpevněné lesní a polní cesty s občasným přeběhem přes silnici či přes lesní singletrack je ideální prostředí, kde pročka využijete naplno. Pokud však hledáte botu do hor nebo naopak pro běhání převážně po silnicích s občasným krátkým přeběhem zpevněné cesty, dají se najít modely, které budou vaše požadavky splňovat výrazně lépe.
Vítek Kněžínek
Autor pracuje jako konzultant běžecké speciálky Triexpert
