• Půlmaraton - dvě hodiny utrpení ... a bolest několik dalších dnů

      17:21
    Na můj první půlmaraton jsem se těšila. Doteď jsem běhala závody kratší distance a po této zkušenosti u toho asi zůstanu. Teda ne, za rok ho poběžìm určitě znovu, už kvůli tomu zážitku.

    | foto: Eva Stránělovápro iDNES.cz

    Aktuálně je v módě spíše maratonská vzdálenost, ale já jsem si řekla, že nejdříve zkusím ten poloviční závod, než se (když tak) vrhnu do maratonu. Již předem jsem věděla, že zvolím radši terénní závod - za prvé mě běh po asfaltu nebaví a za druhé jsem věděla, že tam bude méně lidí, davové závody totiž nemám ráda. Proto jsem se zaregistrovala na SOREX brdský terénní 1/2maraton.

    Občas se jdu proběhnout

    Vzhledem k tomu, že dělám zavodně biatlon, s během mám něco dočinění. Má letní příprava se skládá i z náročných běžeckých tréninků, ale o hodně častěji se uchýlím k pomalejšímu a delšímu tréninku, do rychlostí se nijak nehrnu. O svá rychlá vlákna jsem již bohužel skoro přišla, v předchozích letech jsem především nabírala objemy a rychlostní tréninky byly spíše výjimka. Teď už jsem líná a moc měkká na to, abych soupeřila s časem až do umření.

    Navíc jsem aktuálně asi ve dvou třetinách své letní sezóny, která se skládá z kratších biatlonových běžeckých závodů, tak byl půlmaraton plánován jako takové zpestření, probrání se z monotónnosti. Proto se má příprava na závod nijak nezaměřovala. Říkala jsem si, že když jsem schopna uběhnout 15km, tak 21 dám také.

    Co bude pod 2:30, spokojenost

    Do závodu jsem nevkládala žádné ambice, chtěla jsem hlavně dokončit. Dvě a půl hodiny byla ale taková horní hranice, do které jsem se chtěla určitě vejít.

    Před startem jsem sice byla trochu nervózní, ale věděla jsem, že po startu to bude ok. Běželo se nejdříve v protisměru maratónske trati, po otočce na 10 km jsme dobíhali náš závod společně s borci z dlouhé distance. Šla jsem do toho pouze s hodinkami se sporttesterem, abych se aspoň trochu hlídala a nepřepálila to hned na začatku. Po chvilce sortování startovnìho pole jsme vytvořili dvojici s paní, která běžela fajnové tempo a navíc měla hodinky s GPS, které na každém kilometru píply.

    Trať se nejdříve mírně zvedala, pak následoval seběh dolů na první bufet na 5. kilometru. Ten jsme sebejistě proběhly. Poté kopec nahoru, prudší seběh a zvlněná rovinka. Běželo se fajn, tempo 5:45 na kilometr. Při mírném seběhu na otočku s bufetem jsme to docela pustily a předběhly několik lidí. Občerstvení jsme tentokrát využily jak k rozdýchání sěběhu, tak i k posilnění. Při chůzi jsem vypila ionťák a s sebou jsem si vzala banán na horší časy.

    Mírný výběh a následné zvlněné části se běželi ještě docela dobře. Tempo pořád stejné, nohy vcelku v pohodě. To horší mělo teprve přijít. Vběhly jsme do kopce, který jsem si vůbec nepamatovala, že bych ho běžela dolů. Nohy začaly pořádně tuhnout. Ale společně jsme se na vrchol dostaly s představou, že teď nás čeká seběh na poslední občerstvení a poté už jen 5 km do cíle. Cestu dolů jsem ale protrpěla, mé věčné píchání v boku při seběhu opět vystrčilo růžky a já se začala těšit na výběh od bufetu. Ten jsem ještě využila k poslednímu občerstvení, vysypání domnělých kamínků v botě, které se později ukázaly jako puchýře, a k psychické přípravé na tu poslední část mého závodu.

    Líbil se vám článek?

    Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

    Kopec jsem vcelku zvládla, stále po boku mé spoluběžkyně. Z kopce se stala rovinka, z rovinky opět mnou nenáviděný mírný seběh již do cíle (asi 4km). Na 17 kilometru jsem byla už opravdu tuhá a odpojila jsem se z naší dvojice, abych svůj závod dotrpěla sama. Do této krize začala silná dešťová průtrž. To už jsem ztuhla zcela. Stehna neskutečně bolela, puchýř se už začal silně ozývat. Hnala mě do cíle jediná věc - pomyšlení, že to stihnu pod dvě hodiny. Bohužel mé morální síly už také docházely a já jsem se dostala do cíle v čase 2 hodiny a 4 minuty k tomu. Byla jsem neskutečně šťastná, ale totálně mrtvá.

    Následující dny plné další bolesti

    V cíli jsem do sebe hodila regener, sladké hrozinky a s vypětím posledních sil jsem nastoupila do auta a těšila jsem se na volnou neděli. Žádné vyklusání, žádné protažení. Vždyť jsem běžela tak dlouhý závod, že to není třeba a navíc stále prší, říkala jsem si. Hold chyba nezkušeného. Je totiž už druhý den po závodu a stále mám problémy chodit, především ze schodů....

    Ale jsem hrozně ráda, že jsem svůj první půlmaraton dokončila a navíc v takovém čase, to jsem totiž vůbec nečekala. Jsme si ale jistá, že další závod tohoto ražení absolvuji až za rok a rozhodně se v nejbližší budoucnosti nepustím do žadného delšího závodu, než byl tento.

    Napište svůj článek i VY

    Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy.

    Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

    Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

    Marek

    NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!

    Autor:
    Článek se mi líbí


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.