• Závody: Když se řekne BAROKO

      13:10
    … tak se asi každému okamžitě vybaví umělecký směr ze 17. a 18. století. Ale když se řekne Baroko a Plasy, tak každému sportovci ihned naskočí spojení plaského kláštera a Baroko maratonu, což je běžecký závod, který založila parta nadšených kamarádů z Plas a okolí před sedmi lety. Název Baroko je symbolický a opravdu vyjadřuje spojení mezi uměleckým stylem, městem Plasy a samotným závodem.

    | foto: Archivu Barokomaratonupro iDNES.cz

    Místní prostředí, a zvláště nádherná přírodní scenérie okolo malebné říčky Střela, svedlo pořadatele k myšlence, že uspořádají závody právě v těchto místech Plaské pahorkatiny. Aby se zúčastnilo co nejvíce závodníků, tak byly vytyčeny závody v délce od 4 km přes 10 km a půlmaraton až po tu nejdelší distanci, kterou tou je maraton, který dostal název Barokomaraton, což je i zastřešující název celého závodu. Trefné a zároveň i velmi prozíravé, jak se později ukázalo.   

    Fotogalerie

    Nebyl bych to já, kdybych na takovou výzvu nezareagoval. Zkusil jsem si tu desítku i půlmaraton. Na tu nejdelší trať maratonu jsem zatím nenašel tu správnou odvahu. Všichni, kdo ho tady kdy běželi, mluvili o jeho nesmírné náročnosti, přesto si nemohli vynachválit ten nádherný zážitek z právě této maratonské trati s přívlastkem „polohorská“. I půlmaratonský závod zde byl velmi náročný, fungovalo i přírodní kouzlo, jen ta vzdálenost je jaksi přijatelnější. Z těch sedmi závodů, jež jsem tu absolvoval, se mi nejvíce líbil právě ten poslední v loňském roce. Možná i díky hezkému počasí, ale spíše krásné atmosféře, kterou později ocenili i samotní běžci, když v anketě o nejlepší závod v České republice, vytáhli právě tento mezi pětici nejlepších.

    Už start na Velké louce hned za klášterem je letos velmi emotivní. Desátá hodina... výstřel… a známá píseň Daniela Landy Touha se rozezvučí po celé louce a posílá závodníky dvou hlavních kategorií na trať. Má vlast od Smetany to sice není, ale to mrazení v zádech je podobné. A aby i přítomní diváci, mezi nimi téměř celé Plasy a okolí, měli na co vzpomínat, tak závodníci nejprve obkrouží celou Velkou louku a za potlesku mohutně povzbuzujících a mávajících diváků se rozloučí a vběhnou na lesní cestu, která je povede vstříc dobrodružství půlmaratonu a maratonu v místních lesích.

    Nádherné lesní cesty se střídají s krátkými přeběhy po asfaltovém povrchu v okolí hustě posázeném stromy. Příroda je v tomto místě opravdu kouzelná. Chatu zde má například sám režisér Vorel, zdejší prostředí využil i ve svých filmech. I skupině DEPECHE MODE se tu moc líbilo, natočila zde dokonce několik klipů k jejich poslední desce. Taková pohádkově krásná zdejší příroda přímo vybízí ke sportu. Na sedmém kilometru se tratě rozdělují. Maratonci pokračují přes malý kopec do vzdálenějšího lesa a půlmaratonci se vydávají směr chatová oblast podél řeky Střely. 

    Trasa je tady vedena zajímavě, probíháme totiž úzkými cestičkami mezi jednotlivými chatkami, zatímco jejich majitelé sedí u venkovních krbů a připravují na grilu sobotní oběd a samozřejmě nás nezapomenou ani povzbudit. Pro nás běžče je to spíše takové malé mučení. Když cítíte tu nádhernou vůni grilovaného masa a klobás a v rukou chatařů vidíte láhev pěkně orosené plzeňské dvanáctky, tak myslíte na kde co, jen ne na běh. V tu chvíli však zavelí instinkt běžce a v hlavě šlehne myšlenka … vždyť až doběhnu, tak na mě čeká to samé, a díky uběhnutým kilometrům si to ještě více vychutnám. 

    Závěrečná občerstvovací stanice nás čeká asi čtyři kilometry před cílem. Zde si dáme poslední doušek vody a odbočíme na úzkou lesní cestičku vedoucí tou specifickou krajinou, kterou najdete asi jen v okolí Plas. Směs jehličnatých a listnatých stromů se zvláštní vůni nás plně omámí a vede tím nejkratším směrem na místní Velkou louku, kde už na nás čekají místní fanoušci připraveni nás povzbudit na posledních metrech, které nám schází ke konečné metě 21,1 kilometrů. A tak jako na začátku závodu, tak i na jeho konci, za odměnu odběhneme ještě jednou okolo celé louky, aby si nás více užili. 

    Za jejich potlesku a hlasitého pokřiku dobíháme do cíle. Super, skvělé, neopakovatelné, fantastické. Takových přirovnání bych mohl najít bezpočet a žádné by stejně nevystihlo tu správnou atmosféru a pocity, které zrovna v cíli prožíváme. Plasy nezklamaly ani tentokrát.

    V cíli nás všechny hřeje myšlenka, že za rok to samé okusíme znovu. A jelikož hlavní šéf závodu je můj kamarád, tak nyní už vím, že kapacita závodu byla prvně navýšena na víc jak tisíc účastníků. To dává naději každému, kdo se právě z těchto důvodů dosud na závod nemohl dostat. 

    Já osobně neváhám ani minutu a registruji se již nyní. Přeci jen myšlenky na zážitky z loňského závodu mi nedají spát a chci to prožit znovu, nejen příští rok, ale i ten další a další. Baroko tedy není jen umělecký styl, ale i skvělý závod v Plasích. Kdo ho ještě nezkusil, tak doporučuji, ba co víc … nařizuji!

    Autor:


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.