• Do Českého Ráje, cesta příjemná je

      17:11
    Zpíval kdysi Ivan Mládek. Mě v Českém Ráji v kempu na Branžeži vítá pořádný slejvák. Pro startovní číslo si jdu v pláštěnce, pod nohama mi čvachtá voda - to bude ale povedený půlmaraton, říkám si.

    Ilustrační fotografie. | foto: Filip Marvan, Rungo.cz

    Ale vypadá to, že pořadatelé to měli se svatým Petrem dobře domluvené, protože po desáté hodině déšť ustává, a když se před dvanáctou řadíme v koridoru před startem, je již jen zataženo, teplota kolem 15 stupňů - ideální běžecké podmínky.

    Můj první krosový půlmaraton, těším se jako malé dítě. Pro mě velká neznámá. Dosud jsem běhal jen městské půlmaratony po rovině po asfaltu, tohle bude něco jiného. Pořadatelé slibují členitou a zajímavou trať. Uvidíme, jen co zazní výstřel. :-)

    První dva kilometry jsou po asfaltu po rovině přes vesnici Branžež, ta pravá divočina začíná teprve na začátku třetího kilometru. Úzká pěšina po kraji lesa, po nočním a ranním dešti pěkně rozbahněná, pole běžců dosud neroztrhané - nikdo z nás se nevyhne nějaké té kaluži či hlubšímu bahnu. Pak začíná pomalé dlouhé stoupání na asi nejvyšší bod trati. Takhle na počátku je to v pohodě, všichni to vybíháme v klidném tempu. Vedle mě běžec s krásným černým psem, pokud nám to dovoluje hladina kyslíku v krvi, povídáme si o radostech a strastech dogtrekingu.

    Sbíháme dolů, kousek po příjemné lesní cestě a už jsme zpátky na asfaltu a vracíme se po hrázi rybníka ke kempu, odkud jsme před chvílí odstartovali, čeká nás tu první občerstvovačka. Potom krásný rovinatý úsek po písčité cestě borovým lesem, nad námi se tyčí pískovcové skály - nádhera! Přibíháme do vesnice Srbsko, kde se od nás oddělují ti, kteří se rozhodli běžet jedenáct kilometrů, všichni běžci kolem mě však pokračují dále po půlmaratonské trati. Krátký úsek po silnici, pak znovu vbíháme do lesa. Cesta pěkná, široká, profil se příjemně houpá chvilku nahoru, chvilku dolů. Ani jsme se nenadáli a už nám pořadatelka oznamuje, že máme za sebou 11 kilometrů. Díky členitosti trasy mám pocit, že mi to dnes ubíhá mnohem lépe než někde ve městě...

    Na dvanáctém kilometru v Meziluží občerstvení, potom přichází asi největší zrada pořadatelů - prudký kopec nahoru. Chci udělat radost fandícím místním, tak se rozhoduji kopec vyběhnout, na vrcholu mám pocit, že jsem se ocitl v pásmu hodně řídkého vzduchu, mým plicím se nějak nedostává kyslíku. Naštěstí po téhle poťouchlosti následuje mírný kopec dolů, během kterého hladinu kyslíku obnovuji. Pak následuje pro změnu zase ostrý seběh dolů lesem, trošku to klouže, ale zvládám to bez jakéhokoliv zaváhání. Zato na následující louce, notně nasáklé deštěm, se párkrát zabořím do vody, jednou mi dokonce voda nateče do bot vrchem. S hanbou se musím přiznat, že se to neobešlo bez sprostého zaklení.

    Líbil se vám článek?

    Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

    Po mírně se houpající cestě obíháme rybník a již jsme pod hradem Kost. Poslední občerstvení, , doplnit cukry a vodu a běžíme dál. Moc se mi líbí proběhnutí po nádvoří hradu Kost, zadní bránou zase rychle ven. Šestnáctý kilometr - to nám to dnes pěkně utíká!

    V lese na 17.kilometru prudké stoupání, zpomaluji do chůze. Na vrcholu se opět rozbíhám, cesta stále mírně stoupá. Na devatenáctém přebíháme silnici, pořadatel nás povzbuzuje, že už to máme do cíle jen z kopce. Říkám si, že je to jen placebo, ale ukazuje se, že měl pravdu. Poslední dva kilometry opravdu vedou po rovince či z mírného kopce, po široké lesní cestě, jen semtam musíme oběhnout obrovskou kaluž. Běží se mi krásně, užívám si to. Poslední zatáčka, posledních 400 metrů a je tu cíl! Ještě rychlý sprint a mám to za sebou!

    Úžasný závod, krásná trať, příjemné počasí, výborní pořadatelé - spolu s RunCzechem v Karlových Varech nejhezčí letošní běžecký zážitek! Dá-li Bůh, určitě si tenhle příjemný závod zařadím do kalendáře i pro příští rok!

    Napište svůj článek i VY

    Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy.

    Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

    Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

    Marek

    NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!

    Autor:
    Článek se mi líbí


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Do Českého Ráje, cesta příjemná je

    M33a90r34t10i51n
    Ž20á52k
    joo český ráj, krajina jedna z mých nejoblíbenějších. díky za tip a už se těším, jak si sem někdy vyrazím zaběhat !

    V diskusi je 1 příspěvek, poslední příspěvek 8. 1. 2017, 22:15

    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.