Ona

Na skokanský můstek se vydává i pětice borců za Rungo.cz. | foto: koláž Rungo.cz

Red Bull 400: tihle Rungo odvážlivci jdou vyběhnout skokanský můstek

  • 1
Skokanský můstek K120 a extrémní šílenci. To bude závod Red Bull 400. Třináctého září se o co nejrychlejší zdolání výzvy pokusí i pět chlapů v barvách týmu Rungo.cz. Jdete do toho s námi?

Pět odvážlivců, kterým nejsou jejich nohy svaté a kteří se rozhodli, že laktát je něco, co budou následující měsíc snídat místo hrnku kakaa, se s vámi podělí o to, co je podle nich pro přípravu na tenhle závod zásadní. Každý z nich se bude připravovat ve specifických podmínkách svého bydliště, a tak se jejich příprava bude trochu lišit, i když motiv je u všech dost podobný. Ale protože nemáme patent na rozum, požádali jsme o radu i jednoho z předních českých atletů Ondřeje Fejfara. Snad u nich najdete inspiraci pro své tréninky i vy.

Ondřej Fejfar: vytvořit si podobné podmínky

Kdybych se měl připravit na Red Bull 400, jako první bych si zjistil co nejvíce informací o závodě a především o trati. Pokud by byla možnost, jel bych přímo do Harrachova na mamuta a nanečisto bych si celou (nebo alespoň část) trať prošel, abych detailně věděl, co mě čeká. Kdo se do Harrachova nedostane, pomůžou videa na You Tube z ostatních závodů Red Bull 400.

Ondřej Fejfar

Jsem vášnivý atlet a běžec vytrvalec. Mou specializací jsou vytrvalecké tratě o distancích 3 až 21 kilometrů. Závodím především na dráze, ale velmi často mě můžete potkat také na silničních závodech, krosech či bězích do vrchu.

Pro trénink bych si poté našel ve svém okolí kopec o podobném sklonu, jako bude trať závodu, a na tom bych vždy jednou týdně speciálně trénoval. Pokud bude mít kopec například délku jen 100 metrů, v krátkých intervalech bych ho absolvoval čtyřikrát, aby součet délky a převýšení dal dohromady délku celého závodu. I když to bude velice tvrdé, jednotlivé úseky bych se snažil vystupňovat. Hlavně však s rozumem.

Václav Chalupný: budu běhat do schodů

Do startu Red Bull 400 zbývá pouze měsíc. Co budu dělat, abych se alespoň doplazil do cíle? Moc času na trénink nezbývá, tak se mi hlavou honí mnoho běžeckých myšlenek. Nejprve si musím rozvrhnout běžecký plán tak, aby má ,,forma" gradovala právě 13. září. Hlavně musím do tréninku zařadit schody. V Rychnově jich na veřejně přístupných místech moc není, takže pokud nechci běhat v paneláku, musím zajet někam, kde bude dostatečný počet schodů.

Václav Chalupný

Václav Chalupný

Běhám od roku 2010. V roce 2011 jsem vstoupil do oddílu TJ Sokol Hradec Králové a podařilo se mi dostat na české mistrovství v běhu na 3000 metrů překážek. V letech 2012 až 2013 jsem byl běh nucen kvůli nemoci přerušit. Poté jsem se k němu vrátil. Nejraději běhám tratě od pěti do třiceti kilometrů. Občas si ale odskočím zaběhnout i 3 000 metrů překážek na dráze. Těsně před Red Bull 400 oslavím 21. narozeniny.

Píšu si zařadit schody třikrát týdně, a to nejen běh schod po schodu, ale i ob jeden schod, ob dva schody, po jedné noze… Dále zařadím do svého tréninku vícekrát běžeckou abecedu.

Další otázka, která se mi vkrádá do mysli, zní: jak si nacvičit prudký start na travnatém povrchu? Většinou jsem to řešil tak, že jsem trénoval kousek od domu běh do prudkého travnatého kopce v silničních botách (musí se opatrně, aby nedošlo ke zranění). Mám to rád, protože zapojuji více svalů a trénink je tudíž náročnější, když člověk nemá takový grip. Jenom pár dní před závodem jsem dal pár tréninků v krosových závodkách. Pro tento závod zřejmě zvolím stejnou taktiku.

Alespoň dvakrát zařadím fartlekový běh na některé ze sjezdovek v Orlických horách. Pokud to půjde, vezmu si k tomu i lehkou činku do každé ruky, abych natrénoval i pohyb paží, který je při běhu do vrchu také velmi důležitý.

Nikola Havlík: Na tohle se natrénovat asi nedá

Nikola Havlík

Nikola Havlík

Po světě běhám už 27 let. Stále jsem ale zástupce hobíků, běhám si pro radost a pro pročištění hlavy. A Red Bull 400 je pro mě takové nevšední zpestření.

První otázka, co mě napadla: Dá na tohle vlastně natrénovat? A popravdě myslím, že asi ne. Každý tam nechá duši. Ale já tu svoji zadarmo nedám. Ze skříně jsem vytáhl švihadlo, rozvzpomněl se na školní léta a začal skákat všemi neoblíbené žabáky. Připadám si jako Rocky. Snažím se během chvíle vstřebat co nejvíce síly.

Naštěstí mám za barákem Klíčovský kopec, dává mi zabrat, ale stále se chlácholím, že proti skokanskému můstku je to rovina. Když už nemůžu, vždy mne dopředu žene představa, že se kouknu na vrchol skokanského můstku. Protože v zimě by mě tam nedostali ani párem volů.

Martin Vlasák: zvolil jsem sjezdovku

Když jsem před měsícem dostal otázku, jestli bych nešel do akce Red Bull 400, byla odpověď automatická. Jasně, že ano. Měsíc je pryč, máme tady srpen a akce se neuvěřitelně rychle přiblížila. A já přemýšlím nad tím, jak se přeci jen trochu víc připravit na tento sice krátký, ale extrémní závod.

Martin Vlasák

Martin Vlasák

Je mi 31 let. Běhám rok a kousek. Protože bydlím na kraji Krkonoš, nejraději zaběhnu na Rýchory, kde si dokážu běh pořádně vychutnat. Lákají mě extrémní výzvy, proto jsem již zkusil Beskydskou sedmičku a Krakonošovu stovku. Red Bull 400 je úplně něco jiného, ale je to další výzva, která mě láká.

Při každém tréninku překonávám převýšení 500 až 750 výškových metrů, protože Rýchory, kde trénuji a běhám, snad rovinku ani nemají, a tak by kopec neměl být problém. Ale vyběhl jsem, nebo spíš vylezl, někdy kopec, který má délku 400 metrů a kdo ví jaké převýšení? Petr Brém mě ujišťuje, že převýšení bude asi polovina vzdálenosti, tedy cca 200 metrů.

Sedám k počítači a hledám ve svém okolí ten největší kopec, na kterém se dá ono vražedné převýšení alespoň trochu natrénovat. Asi dva kilometry od domu mám lyžařský vlek, téměř každý den jezdím kolem a nechápu, jak tohle může někdo sjíždět na lyžích. Teď přemýšlím, jak ho vyběhnout. Kopec je téměř ideální, vzdálenost 200 metrů a necelých 100 metrů vzhůru. Tak jdu na něj. Tréninkový objem sice nebude tak bohatý na uběhnutou vzdálenost, ale nastoupané metry tuto ztrátu jistě vynahradí.

První trénink. Nejdřív rozklusání lesem necelé dva kilometry až pod sjezdovku a už stojím pod ní a představuji si, co nás v září v Harrachově čeká, bude to asi fakt prďák. Pro první trénink volím pětkrát vyběhnutí sjezdovky. První celkem jde, nedělám si iluze, že bych celou stráň běžel, takže v půlce přecházím do rychlé chůze a šlapu vzhůru. Nahoře rozdýchat a zpátky dolů, na startovní místo. Otřít pot a opět vzhůru, už jen čtyřikrát. Každým kolečkem se uběhnutý začátek zkracuje a chůze je už také namáhavější, hlavní je vydržet a šlapat. Po pátém kolečku opět dva kilometry a výklus domů. Hodinky na konci tréninku ukazují vzdálenost 7,84 kilometru a 525 metrů získané nadmořské výšky.

Jak budou pokračovat další tréninky? Jako každý týden odběhám své kilometry a navíc zařadím jeden den, kdy se budu prát se sjezdovkou a trénovat výběhy. Postupně budu počet výstupů navyšovat, asi až na deset. S časem toho asi moc neudělám, hlavní bude na skokanském můstku v září kopec vylézt v co nejlepším čase.

Petr Brém: schody a kopec

V čem je tenhle závod jiný než ty ostatní? Jak se nachystat speciálně na tenhle typ krátkodobé, ale o to intenzivnější zátěže? To byly jedny z prvních otázek, které mi vytanuly na mysli, když jsem se rozhodl, že se do téhle šílenosti pustím.

Petr Brém

Petr Brém

Jsem z Prahy. Je mi 34 let, běhám něco málo přes rok. Nejraději mám distance od pěti do jednadvaceti kilometrů. Přednost dávám běhu v přírodě, ale ani asfalt mi není cizí.

V současnosti jsou mé tréninky zaměřeny na zvládnutí silničního závodu na deset kilometrů na konci srpna pod čtyřicet minut. Takže rychlostních tréninků je v mé přípravě celkem dostatek. Nad jejich rámec tedy zařadím už jen jedenkrát týdně něco hodně intenzivního, aby si svaly zvykaly na nenadálý a extrémní přísun laktátu. Podle možností to bude opakované vybíhání krátkého, ale strmého kopce, případně tolik oblíbené schody, protože tady v Praze za barákem zrovna skokanský můstek nemám.

Při svých pravidelných návštěvách posilovny (dvakrát až třikrát týdně) dám větší prostor posilování dolních končetin. Spíše než leg press či jiné podobné cviky zařadím věci dynamičtějšího rázu, jako je skákání přes švihadlo.

Jakub Larysz: lezení a natřískaná termínovka

Red Bull 400 má pro mě zvláštní význam. Je to jako bych se vracel domů k rodině. V době studia na vysoké škole se ze mě stal Student Brand Manager, což byl pro mě jeden z nejlepších roků na výšce. Nyní, po několika letech, si prohlédnu svou práci a to, co jsem pro Red Bull dělal, i z druhé strany. Jako účastník akce Red Bull 400 se pokusím v barvách Rungo.cz týmu zabodovat v šíleném závodě.

Jakub Larysz

Jakub Larysz

Jsem beskydský nomád momentálně žijící v Ostravě. Coby horolezec jsem doplnil trénink o běh, kterému se intenzivně věnuji asi rok a půl. Oblíbil jsem si horské běhy všech distancí a těsně po absolvování Red Bull 400 oslavím 28 let.

K běhu jsem se dostal coby horolezec, který během doplňoval trénink, avšak časem běh začal nad lezením převládat. Teď to vypadá, že se díky tomuto závodu k lezení zase přiblížím. Jak poznamenal jeden můj kamarád, když se dozvěděl o mé účasti v závodě: "To je dobrá úchylnost…další stupeň už je lezení ne?"

A jak se na Red Bull 400 budu připravovat? Lezením a běháním. Má termínovka je tak natřískaná, že mi bude chybět čas na regeneraci, posuďte sami: 16. 8. Salomon slezský maraton, 19. 8. - 25. 8. lezení ve Švýcarsku, 30. 8. We Run Prague, 4. 9. Beskydská sedmička, a 13. 9. Nejkratší, zato nejvýživnější závod Red Bull 400. Toto jsou víkendy. Přes týden je potřeba ukočírovat smečku ostravských chrtů, kteří se v úterý pravidelně schází na společných Rungo.cz výbězích, a pokud zbude trocha času, tak se zase protáhnu lezením.

Doufám, že v Harrachově potkám staré známé a pořádnou bandu stejně laděných bláznů jako jsme my. Sám jsem zvědavý, jak tuhle zátěž mé tělo zvládne.


Témata: Běh, Šílenost, Závody