• Říct ne je důležité, abyste mohli jít dál

    Umět říct ne. Poslouchat svoje tělo a hlavu. To všechno mi operace před několika lety dala. Teď jsem se od prosince připravoval na svých sto kilometrů běhu. Výzvu jsem chtěl pokořit letos v září. Před časem jsem si ale uvědomil, že nejsem připravený. Necítím se dost silný.

    Běh na sto kilometrů se odkládá. Přesto příprava nekončí. | foto: Marek TopinkaRungo.cz

    Na tom běžet sto kilometrů není zase tak úplně nic zdravého. Nechci se trápit na každém kilometru, vím, že to bude bolet, ale rád bych si to co nejvíce užil. Navíc, spíše než jestli to celé uběhnu, mě zajímá cesta k cíli. Dokázat se přemoci a jít ven běhat, i když se vám nechce.

    Fotogalerie

    A někdy uprostřed května jsem si uvědomil, že potřebuji víc času. Nabrat sílu. Naběhat kilometry, a to vzhledem ke svým zdravotním komplikacím v rozumné intenzitě a tempu.

    Říkal jsem si, zda to nezabalit úplně, ale když vedle sebe máte někoho, jako je moje přítelkyně Majda, která vás pohladí, a vy víte, že vás chápe, je vše jednodušší. „Jsem ráda, že ses do toho pustil a nezabalil to za měsíc. Pokud se ale necítíš, nedělej to. Pokud chceš víc času, tak jo. Máš moji podporu ve všem,“ řekla během mého přiznání, že se na to necítím. Tohle vás zvedne z kolenou a postaví zpět na nohy.

    A tak jsem vlastně zpátky, i když pořád na začátku. Jak málo stačí, když vás někdo podrží. S tréninkem mi pomáhá kamarád Dan Orálek, jeden z našich nejlepších ultraběžců. Nechci ho zklamat, chci, aby mě pochopil. Nevěděl jsem, jak na mé rozhodnutí zareaguje. Přiznám se, že ve mně byla malá dušička.

    Markova příprava na 100 kilometrů

    „OK. Nevidím v tom problém. Vtip je v tom, že ultra spočívá hodně v hlavě, a pokud nebudeš sám přesvědčen o tom, že to dáš a hlavně že to chceš, povedlo by se to asi jen těžko,” napsal mi Dan. A mě došlo, jak skvělého rádce a trenéra mám.

    Měl jsem ale na Dana ještě jednu prosbu, ubrat na počtu tréninkových dní v týdnu, protože bych v životě rád stihl spoustu jiných věcí a neměl pocit, že žiju jen běháním a že únava je mým dvojčetem. Od operace srdce bývám víc utahanější. “Není problém. Pojedeme čtyři dny v týdnu a někdy pět,” odpověděl Dan.

    Někdy na podzim mě čeká padesátikilometrový běh, jako taková dynamická změna plánu. Ještě nevím, co to bude, ale měla by to být spíš rovina, žádná horská šílenost. Uvidíme, co vymyslíme. Těším se na to, ale take vím, že lehké to nebude, protože by to neměl být výklus. Čeká mě toho ještě spousta a jsem zvědavý, jak to moje hlava bude pobírat dál.

    Je mi jasné, že spousta lidí si řekne: Když to zabalil nyní, může to zabalit I příští rok. Ano, to je samozřejmě pravda, ale pro mě je nejdůležitější, že se poznávám a že jsem s tím neseknul. Prostě tomu chci dát šanci. A pokud to nepůjde, budu alespoň o dost silnější. Pro mě je důležité nestát na místě a být v pohybu, protože život je přece právě o tom.

    Jak šel čas: Marek o své operaci a běhu



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Říct ne je důležité, abyste mohli jít dál

    P54e63t59r67a
    S31t73a13ň48k32o47v56á
    Uber, vydechni, rozhlédni se, usměj se... a zase zaber Není důležité jestli teď nebo za rok, ale dáš to!
    Držím palec při tréninku a pak i samotném závodě. Jak jsi psal výše, je to hodně o hlavě, jídle a pak samozřejmě...
    P70e69t19r
    M46á15l38e12k
    To dáš....

    V diskusi jsou 3 příspěvky, poslední příspěvek 9. 6. 2017, 8:06



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.